Taky doporučuji Polsko

Reakce na článek Ladislava Jakla. Doporučení k návštěvě Polska jsou pravdivá. Jsme terčem polského marketingu?

Nevím, jestli jste si toho všimli, ale pozorný pozorovatel médií mohl zaznamenat zvýšený počet zmínek o Polsku jako o neobjevené turistické destinaci. Zejména na ČT 24 jsem poslední dobou viděl několik reportáží a programů, které mluvily o Polsku jako o doporučovaném cíli cesty. Nevím, jestli to je nějaká marketingová kampaň nějaké polské agentury pro podporu cestovního ruchu nebo jenom náhoda. Ale když cestuji metrem, vidím ve vestibulech plakáty taky propagující Polsko.

A nyní jakoby se k tomu připojil Ladislav Jakl. Nikdy bych si neřekl, že budu citovat Jakla nebo dávat odkaz na jeho článek, ale už je to tady.

A k tomu výše zmíněnému musím dodat jen jedno. Všechny ty reportáže, propagace a blogy velebící Polsko jako turistickou destinaci, včetně článku pana Jakla mají pravdu. Takže nejen, že na Jakla odkazuji, ale ještě mu dávám za pravdu.

Polovina mé rodiny je z Polska. Z města Bydhošť, které je 150 km od Baltu, čili od naší hranice již značně vzdáleného. V posledních letech znovu navštěvuji toto město, kde jsem strávil část dětství. Město je veliké asi jako Ostrava a je stejně tak průmyslově založené. Neboli není to žádná turistická oblast typu Českého Krumlova nebo Karlových Varů. A přesto je  okolí mnoho možností pro turisty. Minulý měsíc jsem navštívil místo archeologických vykopávek, filmové kulisy a historický skanzen zároveň - Biskupin. Jsou zde vykopávky a rekonstrukce jak z období počátku Slovanů, tak ještě mnohem starší. Na základě místních vykopávek je v měřítku 1:1 rekonstruována část hradiště pocházejícího z roku 700 před naším letopočtem. To znamená z doby, kdy i Starověké Řecko zažívalo ještě temný věk. Po návštěvě muzea v Biskupíně zjistíte, že té době neexistovalo jen Řecko, Egypt a podobně. Že i na severu Evropy byla civilizace, která žila v organizovaných hradištích připomínajících města, mající svou kulturu a nástroj a o které se moc neví snad proto, že jejich sídla byly ze dřeva a hlíny, čili se nedochovaly jako kamenné stavby středomoří. Doporučuji navštívit. Nesmírně zajímavé.

Všimněte si toho, co je v Jaklově článku několikrát zmíněno. Polská města žijí. V odpoledních a večerních hodinách jsou kavárny, zahradní restaurace, ulice a náměstí plná. Polsko už dávno není země, kde nejsou k dostání základní potraviny a Poláci si užívají volna společensky, jak bývá zvykem v západní nebo jižní Evropě.

Možná si řeknete, že v Praze to taky žije. Jo, žije, ale většinou jsou to jen sami turisté, Češi jsou zalezlí na sídlištích a koukají na nový díl Ordinace v růžové zahradě. A mimo Prahu je to ještě horší. Úplně mrtvo. Každý se vrátí z práce a zaleze k televizi, nebo já nevím, co děláme. Každopádně, když se o víkendu nebo večer pohybujete například Ostravou, připadáte si jako ve městě duchů. Nikde ani noha.

Ačkoliv jsem průmyslovou Bydhošť přirovnával k Ostravě, večer to tam vypadá spíš jako v turistické Praze. Krásně zrekonstruovaný střed města plný života a lidí, kteří si užívají volno. Park v centru je plný piknikujících rodin a hrajících si dětí. Když jsem se tím parkem procházel, objevil jsem jednoho jediného bezdomovce, který si sedl na lavičku s nějakým "nápojem" v ruce. Asi do 30ti vteřin jej obklopili 3 policisté a kontrolovali mu doklady. Tady se na veřejný pořádek opravdu dbá.

Na bydhošťský  park myslím dvakrát denně, když chodím přes park před Hlavním nádražím v Praze do práce a z práce. Zásada je nezdržovat se a rychle projít. Nekoukat se nalevo a napravo, nedej bože na to co nebo kdo se válí na cestách, lavičkách v křoví či trávnicích. A v letních měsících raději ani hluboce nedýchat.

Možná jsem se jen zadarmo zapojil do jakési marketingové kampaně polských organizací na podporu cestovního ruchu, ale nevadí mně to. Taky doporučuji Polsko. A Polákům, kteří čtou můj blog vzkazuji, že peníze z jejich daní, které polykají výše zmíněné organizace na podporu cestovního ruchu, jsou tentokrát dobře investovány. V Česku je to vidět.