Rusko je fašistický stát

Rusko, to je fašismus v sovětském balení. Který rusofob tohle řekl? Ruský historik a politolog profesor Zubov.

Měl jsem během jednoho týdne možnost a čest navštívit hned dvě inspirativní přednášky ruského historika profesora Zubova a musím uznat, že mě nejen inspirovaly, ale posunuly dál mé povědomí o celé současné situaci na východě Evropy.

Profesor Zubov má jasno. Politický systém současného Ruska má nejblíže k italskému fašismu. Putin není Hitler, ale spíš Mussolini. Profesor Zubov při více příležitostech zdůraznil, že Putin není Hitler. A není to tím, že by Zubov k tomuto závěru došel na základě vyhodnocení pozitivních Putinových vlastností. Je to v něčem jiném. Putin není ani Hitler, ani Napoleon, ani Stalin, a to především v tom, že tito diktátoři byli po jistou dobu úspěšní a podařilo se jim dobýt a okupovat mnohé cizí země. Na to Putin nemá. Proto připomíná vzteklého Mussoliniho, který si myslel, že bude nový římský imperátor, ale jeho armáda dostávala pravidelný výprask tu od afrických domorodců, tu od balkánských partyzánů, tu od početně několikanásobně slabších Britů.

Podobně jako Mussolini Putin těží ze zašlé slávy bývalého impéria. V Putinově případě to je SSSR. Jak zdůrazňuje profesor Zubov, Rusko se nerozešlo ani se sovětskou historií, ani se sovětskými symboly, a ani se sovětskými lidmi – důkazem budiž fakt, že prezidentem Ruska je plukovník sovětské KGB.

Zubov připomněl, že v roce 1917 mělo 90 % obyvatel Ruska nějaký majetek, který jim produkoval zisk (nejčastěji asi nějaké políčko), kdežto po 70 letech „vlády lidu“ se tento počet snížil na tragické 2 %. A samozřejmě ani Jelcin, ani Putin s tím nic neudělali. Za Jelcina mohli krást všichni, za Putina jen ti, kteří slouží Putinovi.

Rusové nemají ani politickou, ani ekonomickou svobodu a řečeno slovy jednoho středoevropského prezidenta „jejich země nevzkvétá“. Aby si nezačali stěžovat, musel jim Putin něco dát. Dal jim nacionalismus. Extrémní, agresivní a fanatický nacionalismus.

Dal jim válku.

Naštěstí v té válce podobně jako Mussolini ničeho nedosáhl a prohrává ji. Může se mu stát, že jeho režim skončí podobně jako ten Mussoliniho.

Profesor Zubov se na své přednášce omlouval za Rusko, za všechno co napáchalo nám Čechům i ostatním národům, a žádal nás Čechy a potažmo i další země o pomoc Rusku. Protože Rusko je nemocná země, která potřebuje pomoc. A je pravdou, že pokud nepomůžeme Rusku v tom, aby se změnilo, tak nikdy před ním nebudeme v bezpečí. A pomoc Rusku, tím není samozřejmě myšlena pomoc režimu, vládě nebo Putinovi, ale pomoc ruské opozici. Není to jen věc nějakého internacionálního idealismu – že všichni lidé na světě mají právo na svobodu, i zfanatizovaní Rusové – ale pomáhat ruské opozici je až sobecky a prakticky nutné.

Mám spoustu ukrajinských přátel, kteří nejsou rusofobové a kteří mají rádi Rusy, jako je profesor Zubov nebo třeba Anton Litvin, který se na podzim 2014 v kleče na Staroměstském náměstí omlouval Ukrajincům za ruskou agresi. Jako je Pavel Koršikov, který v Praze organizuje humanitární pomoc nejen ukrajinským občanům, ale i ukrajinské armádě, která bojuje proti armádě státu, jehož je občanem. Jako jsou další jednotlivci z Ruska, kteří se zapojují do takové pomoci. Jako jsou emigranti a potomci ruských emigrantů, kteří všechnu svou politickou činnost směřují proti Putinovi a bojují o charakter ruské národnostní menšiny v ČR. Jako byl Boris Němcov, který za svůj odpor proti putinskému fašistickému režimu zaplatil životem. Jako je ta paní, která varovala ukrajinskou ambasádu v Rusku před ruskou agresí. Jako jsou lidé, kteří vytahují na náměstí ruských měst ukrajinské vlajky.

Nejen tito Ukrajinci jsou však skeptičtí v tom, že by v Rusku bylo více stejně demokratických a mírově smýšlejících rozumných lidí jako jsou výše jmenovaní. Nedivím se jejich názoru a jejich skepsi, protože Rusko má na svědomí na Ukrajině tisíce mrtvých. Protože Rusko vyhrožuje celému světu a stává se z něj totalitární diktatura vytahující ty nejhorší hodnoty minulosti. A tento trend, jak se zdá, je podporován většinou ruské společnosti, která se nechala opít nacionalismem, velikášstvím a bohorovnou a naprosto neopodstatněnou nadřazeností nad jinými národy.

Nevím, jestli skeptici, kteří lámou na Rusy hůl, mají pravdu nebo ne. Ale vím jedno, že nesmíme ztrácet naději, že musíme rozumné, demokraticky smýšlející a prozápadní Rusy hledat a podporovat je. Musíme jim ukazovat, jaká je pravda o historii i současnosti a bojovat s kremelskou propagandou; musíme jim dokazovat, že Putinův režim není pro Rusko přínosem a že má alternativy, což je ostatně jedna z hlavních myšlenek profesora Zubova – stejně jako myšlenka, že i my ze střední Evropy máme Rusko a Rusy co učit, protože Rusové nejsou naši dokonalejší bratři, ale naopak velký národ, který se řítí, na rozdíl od nás, do záhuby.

Mohlo by se zdát, že „malí“ Češi nebo středoevropané obecně nemají velkou Rus co učit, ale opak je pravdou. Rusové nezvládli to, co jsme zvládli my. Přechod od totality k demokracii. Od Východu k Západu. Od krvavých zločinů k cestě za morálními hodnotami. Ano, my jsme to zvládli mnohem lépe než Rusko; jak profesor Zubov naznačuje, v Rusku je mnoho lidí, kteří chtějí vědět jak – a my bychom se měli snažit jim v tomto poradit.

Nevím, jestli mu to mám věřit, ale budu v to doufat, protože jsem přesvědčen o tom, že špatné národy neexistují. Existují jen národy zmanipulované. A s tou manipulací je nutno bojovat, protože Rusko porazí jenom Rusové.

A bude to zároveň jejich vítězství i vítězství nás všech.