Ideologie, kterou jíme a kouříme

O ideologii jídla a o tom, jak legalizace marihuany je módní až ideologickou záležitostí a o e-cigaretách, které mají z ideologického hlediska smůlu.

Stále více si uvědomuji jak móda, případně vypjatá móda, která se mění v ideologii, zasahuje do toho, co konzumujeme. Nedávno jsem se setkal s vitariánskou stravou. Skvělé. Ne, že mě někdo bude chytat za slovo, protože tomu nerozumím, ale myslím si, že je všechno ze syrových rostlinných produktů. Přistupoval jsem k tomu s velkou nedůvěrou. Říkal sem si, no jo, zrní. A ono ne. Bylo to výborné. Rád si dávám vitariánské moučníky, které chutnají jak cukroví nebo zákusky a přitom to s klasickými moučníky a zákusky nemá nic společného.

Jenže zároveň s těmito jídly se mi do rukou dostala jakási ideologická příručka pro správného vitariána, která po mně požadovala, abych jedl jen toto a všechny, kdo nejedí jen toto, morálně odsuzovala. A to mě opravdu znechutilo. Proč mi někdo kecá, do toho, co mám jíst? Do takové základní lidské a soukromé věci někdo zatahuje ideologii. To mě opravdu štve. Já nejsem řízkový fanatik a rád ochutnám různé kuchyně, ať už zeměpisně různorodé, nebo různorodé způsobem přípravy s využitím surovin. Ale nikdo mě nebude nutit, abych jedl jen jednu kuchyni a ještě se stal jejím ideologickým stoupencem.

Takže si klidně dám tataráček a jako moučníček si dám vitariánský dortík a to všechno jen z jednoho důvodu. Protože mě to chutná.

Kdysi jsem kouřil marihuanu. Vlastně jsem ji po letech ochutnal zase docela nedávno a bylo mi po ní fajn. Přímo skvěle. Ale přesto jsem nikdy nebyl nějaký fanatický zastánce ani fanoušek této drogy. Nenosil jsem trička s jejím listem a nevyhledával jsem akce propagující její legalizaci.

V poslední době mě problém marihuany zaujal například v souvislosti s drogovou válkou v Mexiku, která si vyžádal více mrtvých než válka v Afghánistánu. Poměrně překvapující je fakt, že ony kruté, násilnické mexické drogové kartely nebohatnou na pašování kokainu, ale na pašování marihuany do USA. Kdyby byla v celých USA marihuana legalizována, tak by měla mafie po kšeftu a zachránilo by to životy dalším tisíců lidí. Celá situace připomíná období Al Capona, který využíval prohibice ke svému obohacení. Jenže v Mexiku je to mnohem horší než v Chicagu 20. let.

Podle zpráv, které chodí ze světa v posledních týdnech, to vypadá, že je marihuana na vítězném tažení světem. Přestože svět masívně bojuje a omezuje kouření tabáku. Přijde mě to hodně absurdní, protože marihuanový joint bez filtru musí uškodit víc než tabákové cigáro, i když jointy nekouříme zase tak často a v takovém množství. No budiž. Ale hlavní důvod vítězství marihuany nad tabákem je to, že je to zkrátka módní rostlina. A proti módě bojovat nejde.

Aby bylo jasno, nejsem v těchto věcech žádný konzervativní moralista. I já měl své období "sex, drogy a rokenrol". Ale mě přijde, že je marihuana rostlina nejen módní, ale přímo ideologická. Je to zkrátka levicová rostlina. Je spojena s revoltující mládeží již několik desítek let. Je spojená s levicovými hnutími a západními revolucionáři. A kdo uvažuje o represi proti ni, je považován za pravicového zpátečníka. Já pro represi nejsem, ale všechno mi to tak připadá. A to i přesto, že ilegalita marihuany přináší skutečné problémy, viz Mexiko.

Naproti tomu takové e-cigarety mají docela smůlu. Ty jsou sice také módní, ale nejsou ideologické. E-cigaretu můžou kouřit, jak mladí rebelové, tak staří bigotní konzervativci. E-cigarety nejsou vzpoura a rebelie. Mládež, která nezná ještě problémy se zdravím, v práci nebo nemá děti a rodinu, když už musí kouřit nikotin, tak frajersky trvá na cigaretách. Nezdá se mi, že by byly e-cigarety takový hit u mládeže jako třeba chytré telefony. Takže ony ty e-cigarety jsou spíš pro ty starší a pokročilé. Není to rebelie. Možná, že jsou e-cigarety dokonce pravicové.

A tak mají e-cigarety smůlu. Zatímco marihuana vítězně táhne světem (třeba i zaslouženě), nad e-cigaretami se stahují mračna.

Proto bych doporučoval milovníkům e-cigaret rychle e-cigarety spojit s nějakou politickou korektní módní filozofií. Pokud vás napadá s čím, klidně to napište pod článek. I třeba z legrace.

Je to, jak se zdá, jediný způsob, jak je zachránit.