Hledá se vůdce svobodného světa

Putinovi a jeho užitečnému idiotovi Trumpovi, jakožto jejich přihrávačům typu Zemana se musí postavit jen silná osobnost věřící v liberální demokracii.

Lidem jako Putin, Trump, Zeman, Orbán, Kaczyński, Babiš, Le Pen a mnoha dalším může vyčítat ledacos, jen ne to, že neumějí na svou stranu dostat davy. Jistě, že to nic nesvědčí o jejich kvalitách, ale jen a pouze o talentu najít to, co lidé chtějí slyšet nebo co budou chtít slyšet a zneužít to ve svůj prospěch.

Takovým lidem se může postavit jen silná osobnost, která dovede inspirovat davy, aby se postavily zlu. V minulosti jich měl západní svět celou přehršel, ale teď se jich nedostává. To je jeden z důvodů současné krize liberální demokracie.

Liberální demokracii schází člověk s vizí. Člověk, který nemá potřebu lhát a manipulovat voliči, ale který je obdařen talentem je vést a inspirovat. Nepleťte si to ze sympatií nebo přijatelností. Naopak takový hrdina může být i kontroverzní a rozporuplný. Vlastně je to znakem jeho výjimečnosti.  Proto se takovým vůdcem nestal až příliš politický korektní Obama a proto nebyla schopna Američany inspirovat ani Hillary Clinton.

Poslední desetiletí relativního blahobytu, svobody a dominance ze Západu měly neblahý vliv na jistou degeneraci jeho vůdců. Politici v čele velmocí jsou spíše nevýrazní úředníci, kteří udržují daný stav a prosazují drobný pokrok v mezích zákona. Nedostatek jakékoliv jejich vize do budoucnosti se silně podílel na tom, že se lidé chytli na „falešné a prázdné“ vize těch, kteří s nimi manipulují pomoci populismu, nenávisti a strachu.

Potřeba silné demokratické a liberální vize je největší potřebou současnosti. A kdo s ní přijde, stane se vůdcem svobodného světa.

Mohla by to být Angela Merkelová? Ze všech západních politiků má k tomu nakročeno nejblíže. Ale je pravda, že ona není ani Churchillem, ani Kennedym, ani Charlesem de Gaullem. Doufejme, že zatím. Je to dáno tím, že ona je produktem poklidné německé politiky, která stála mimo jakékoliv reálné civilizační hrozby.  Měla to být kancléřka – úřednice. Jenže svět se změnil a ten svobodný stojí na okraji propasti.

Bylo vidět, jak Merkelová zraje z úřednice v osobnost. Ukrajinská krize ji vystavila velké zkoušce, ale podařilo se ji pomoci zastavit ruskou agresi na Ukrajině za cenu konzervace konfliktu. Pak přišla krize uprchlická a vytavila Angelu životní zkoušce. Rozhodla se pro těžší, ale morálnější cestu. Rozhodla se statečně a riskovala a zdá se, že se rozhodla správně. Takto si představuji chování vůdce svobodného světa.

Přesto si však o Merkelové nedělám iluze. Problém vidím v tom, že na uprchlickou krizi nereagovala dřív. Probudila se ve chvíli, kdy krize gradovala. A to je poněkud pozdě. Státník a vůdce by měl problémům předcházet.

Stejně tak vidím dnes problém v tom, že nám doposud nepředstavila žádnou vizi, ani žádný plán jak bránit liberální demokracii, Západ a EU před jejími nepřáteli. Nevím, jestli vůbec takovou vizi má nebo jestli bude zase reagovat až v hodině dvanácté.

Každopádně nevím o žádném jiném politikovi s obdobnou mocí a vlivem, který by se ji aspoň vyrovnal.  Nevím, jestli ten skutečný vůdce vyroste z Merkelové nebo se objeví úplně někde jinde. Nezbývá než doufat, že Merkelová vyhraje další volby a bude moci prokázat svůj další vývoj dobrým směrem. Nezbývá než věřit, že se eventuálně najde někdo další.

Závisí na tom naše budoucnost.