Egypt, Libye a Sýrie

Podporovat spravedlnost pro islámisty je šílenství. Libyjci stejně jako Egypťané mají islamistů dost. Pozor na proasadovskou propagandu.

Na první pohled by se mohlo zdát, že situace v Egyptě začíná připomínat situaci v Sýrii, ale není tomu tak. Je tu několik podstatných rozdílů. Nová vláda podporovaná armádou usiluje o svobodné volby. Proti ní stojí jen a výlučně islamisté. Egypťané, kteří chtějí demokracii bez islamismu, podporují armádu. V Sýrii to je jinak. Asad neusiluje o neislamistickou demokracii, ale o osobní diktaturu. A lidé, kteří chtějí v Sýrii demokracii, jsou okolnostmi přinuceni být na stejné straně jako islámisté. Islamismus je čisté zlo. Proto je třeba, aby byl v Egyptě potlačen a v Sýrii byl potlačen společně s diktaturou. Řešení je v obou zemích právě opačné. V Sýrii je třeba se vměšovat do tamní situace, podporovat prodemokratické povstalce tak, aby nemuseli spolupracovat s islámisty a budou tam tak zabity 2 mouchy jednou ranou. V Egyptě je naopak potřeba se nevměšovat a neradit Egypťanům jak mají s islámisty zatočit. Mluvím o tom proto, že USA sice opatrně a potichu, ale pořád egyptské armádě radí, že má chránit lidská práva islamistů. To je podle mě stejné jako bychom chtěli chránit lidská práva nacistů nebo komunistů. Ano všichni lidé mají svá práva, ale jen pokud nejsou součásti skupiny, která usiluje o potlačení práv ostatních. A to nacisté, komunisté a islamisté jsou.

Je to tak například v českém právu. Máme svobodu, ale jen pro ty co ji nechtějí svrhnout. Jsou země, jako je například ta naše nebo třeba ty na Blízkém východě, kde je takových zákonů třeba. Dlužno podotknout, že na tom neshledávám nic nemorálního a kontroverzního. Je to správné. 

A proto i když jsme vždy USA hájil a hájit budu, pokud dělají takovou hloupost jako že doporučují Egypťanům  nebránit se před islámisty budu je za to kritizovat. Je jasné, že to nedělají USA jako takové, ale Obamova administrativa.

Koneckonců oni si ti islámisté mohou vybrat, jestli chtějí zemřít mučednickou smrtí v dešti kulek egyptské armády nebo ne. Tady nejde o jejich víru. Věřit v Alláha jim přece nikdo nezakazuje. A vůbec kdo ví, jak to s tím masakrem bylo. Armáda říká, že jen opětovala palbu a na demonstrace chodí ozbrojení většinou ti islámisté.

Události v Egyptě a ostudný útek z vězení v Libyi zastiňuje skutečnost, že v Libyi se děje něco podobného co v Egyptě. Tam však po svržení diktatury nevyhráli volby islámisté. Prohráli je. Ale přesto se nehodlají vzdát zbraní a narušují chod státu. Je to vlastně jen důkaz, že jakmile se islamisté stejně jako nacisté nebo komunisté dotknout moci už se ji nechtějí vzdát a že podobně jako pro dříve zmiňované je demokratická soutěž pro ně jen způsob, jak se dostat k moci a když jim to nevyjde demokraticky, tak na nějakou demokracii zvysoka kašlou.

Ale právě proti tomuto faktu, že ačkoliv islámisté prohráli volny, stále se chovají jako vítězové, v Libyi protestuje stále více lidí. Což je dobře. Islámisté nemají právo na moc v Egyptě, protože jsou protidemokratičtí. Ale v Libyi tuplem, protože jsou protidemokratičtí a ještě navíc na rozdíl od Egypta prohráli volby.

To, co si může dovolit egyptská armáda, si v žádném případě nemůže dovolit Asad. Protože je diktátor. Kdyby v jeho zemi panovala svoboda a demokraté by jej podporovali, neřekl bych proti jeho zásahům proti islamistům ani půl slova. Ale takhle ne. Ani islamismus, ani diktatura. Jedině svoboda. O to v Sýrii jde.

Je jasné, že se to hrubě nelíbí takovým zemím, jako je Rusko nebo Čína, pro které je svoboda jen nemoc. V našich médiích tato informace ještě neproběhla, ale v zahraničí se mluví o tom, že údajně umírnění povstalci měl zajmout a popravit více než 100 syrských vojáků. Není to pravda. Je to lež, kterou vypustila Čína přes svá média. K takovému masakru skutečně došlo, ale provedla ho islamistická Al Nusra, nikoliv Syrská svobodná armáda.