Definice středu - rasové problémy a boj s korupcí a závěr

pokračování předchozího článku Jak by se měl příznivec středu dívat na rasové problémy a boj s korupcí a něco konkrétnějšího na závěr

V podstatě je to o bezpečnosti a klidu. Na jedné straně je opravdu "lidový" problém s cikány. Ať je to oprávněné nebo ne, ať je to rasismus nebo ne, je objektivní pravdou, že značná část obyvatelstva si jimi cítí ohrožena nebo jim vadí život v okolí cikánských ghett, protože tamní obyvatelstvo má jiné normy společenského chování  i názor na hygienu a pořádek. A na druhou stranu se buď to zprostředkovaně, nebo přímo setkáváme s distingovaným zlem odehrávajícím se v kancelářích a pohodlných a čistých sídlech - s korupcí. Ta je však zhoubná nejen pro naše soukromé i veřejné peníze, ale i pro naše duše.

Jak se k těmto věcem staví, dle mě, správný příznivec středu?

Nesklouzává k rasismu. Rasismus je nepřijatelný nejen pro příznivce středu, ale i levice a pravice. S rasisty se není o čem bavit. Myslím, že každý ví proč je rasismus zlo a proč je to zcela pomýlena ideologie a rozepisovat se o tom je nošení dříví do lesa. Ale nedávno jsem někde četl, myslím, že to bylo na nějakém blogu o takzvaném "slušno občanství". Vulgární fašistický rasismus je tak tupý, že opravdu jen patologicky postižení jedinci mu podléhají.  Nebezpečnější je skrytá forma rasismu, které je třeba hodně rozšířena na internetu. Rasisté se vydávají za rozhořčené slušné občany. Ale slušní občané mohou být stejní rasisti jako uřvaní skinheadi. Dávejte si na ně pozor. Není jistě ani náhoda, že mezi českými pravicovými euroskeptickými nacionalistickými proruskými populisty je mnoho takovýchto slušně občanských rasistů. Aby nedošlo k omylu. Neříkejte mi prosím, že fašismus není pravicový, že je to vlastně levicová odnož socialismu. Socialismus národní. To pravicoví populisté často říkají, ale pak se klidně jedním dechem pustí do cikánů nebo se zastávají skinheadů a dělají z nich pronásledované oběti socialistické EU. Nebo obhajují skinheadské lynče v česku proti cikánům nebo na Západě proti muslimům. Nemluvím o žádných nacionálních socialistech. Mluví o populistické pravici, která má plná ústa osobní svobod a neregulovaného kapitalismu.

A nejvíc mě fascinují lidé, kteří se dojímají nad oběťmi nejčastěji amerického bombardování, ale cikány by klidně poslali do plynu.

Takže takhle opravdu ne. Příznivec středu musí odmítat rasismus otevřený i skrytý a musí odmítat i pravicový populismus s rasismem koketující. To není věc politiky, ale morálky. Nemusíte být ani příznivec středu, abyste toto odmítli.

Samozřejmě příznivec středu musí odmítnout i módní politicky korektní lkaní nad utlačovanou romskou menšinou. Musí být znechucen s toho, jak někteří jedinci zneužívají svou barvu kůže, aby se dopomohli nějakých zištných cílů. A je zcela samozřejmé, že pokud například vaše děti zmlátila parta cikánských výrostků, nebudete to omlouvat teoriemi o sociálním vyloučení. Stejně tak je nesmyslné se tvářit, že takové party neexistují, že neexistují ghetta, kde se necikán bojí vejít. Tvářit se, že neexistují domy bez dveří a oken a s hromadou odpadků kolem nich a tvářit se, že nevím, kdo v nich bydlí.

Přesto však nelze připustit hlasy, které si myslí, že se tyto problémy vyřeší nějakým lynčem nebo jednoduchým jednorázovým opatřením. Je to práce na dlouhá léta, na desítky let. Je to práce pro stát, města a různé organizace. A není třeba vymýšlet nějaká nová řešení. Sociálně vyloučené ghetto lze přijatelně zlikvidovat pouze jediným způsobem - integrací. Myslím si, že už se to ví desítky let, že rozprostření nějaké menšinové skupiny mezi většinové obyvatelstvo, tedy pravý opak apartheidu tento problém vyřeší. Protože skupina rozintegrovaná na jednotlivce či rodiny přijme způsob života svého okolí. To je normální a přirozené a funguje to.

Říkáte si, že jsem vedle jak ta jedle, protože v západní Evropě jsou celé čtvrti neintegrovaných muslimských přistěhovalců a mají s tím stále rostoucí problém. Ano, jenže tito lidé integraci programově odmítají (kromě toho, že to stojí strašné peníze) a to je ten problém. Programově se drží svého náboženství a své komunity. Ale cikáni nejsou muslimové. Nemají kazatele radikálního cikánství a nechtějí rozšířit nějaké cikánské království, které by vládlo světu. Žiji tady s námi už po staletí a znají nás. A my je. V něčem víc a v něčem méně. Ale máme předpoklady spolu žít. Snažme se o to. Na obou stranách.

Naopak koho nesmíme tolerovat a s kým se žít nedá, jsou pánové v drahých oblecích, kteří se nechávají uplácet a vytvářejí korupční chobotnice a mafiánské struktury k získání více penz a moci. Myslím si, že příznivec středu před tímto problémem nemůže zavírat oči a tvářit se, že je u nás všechno v pořádku a všechno v normě jak to říkají skalní příznivci některých donedávná vládních stran. Je potřeba si přiznat, že Česko je velmi zkorumpovanou zemí. Více než obvykle. Ale myslím si, rovněž, že rozumný příznivec středu nemůže nikdy uvěřit tomu, že se tento problém odstraní nějakým zázrakem. Že přijde najednou nějaká úžasná nová strana, kde jsou sami svatí a "vyčistí to". Nebo že vymyslíme nějaký revoluční politický způsob, jako je třeba přímá demokracie a do půl roku bude vymalováno. To není rozumný přístup. To je podléhání populistům.

Lze věřit, že existují jedinci, kteří mají silný cit pro spravedlnost, a když se dostanou do funkce policistů nebo státních zástupců ze všech sil se snaží bojovat za spravedlnost. Ale  to je pěkný příběh pro film. V politickém systému nelze stavět ani na nich. Stavět musíme na správně a dobře fungujících institucích. To je takových institucích, které plní svůj účel. Jsou nejen výkonné, ale třeba i nezávislé, podle toho jak jsou definovány. Takové instituce byly budovány na západě stovky nebo desítky let. U nás jsou budovány teprve 20 let a moc jich není, ale začínají se rýsovat. Jedině každodenní práce na těchto institucích a těchto institucí může vymýtit nešvary, které jsou doprovodným jevem zavádění demokracie v Česku stejně jako v Libyi. A tím je třeba korupce. Ale chce to čas a zázrak tomu nepomůže.

Závěr:

Na samotný závěr mi dovolte, abych pojmenoval ty, o kterých si myslím, že jsou nositeli středové politiky, tak jak jsem o ní psal. Samozřejmě, že nikdo není 100% takový, jak jsem tady psal. Pokud mi budete chtít dokázat, že níže uvedené příklady nejsou takové, vzdávám to předem, ale přesto mají většinu s toho.

Možná budete překvapeni, ale typickým představiteli středové politiky jsou pro mě američtí neokonzervativci. Myslím, že mnoho ekonomických expertů rozhodně nepovažovalo Bushe mladšího za prosazovatele čisté liberální ekonomiky. A v morálních a politických otázkách byl velmi podobný tomu, co jsem tady psal.  Je nutno si uvědomit, že američtí republikáni mají mnoho křídel, protože v USA jsou jen 2 významné strany. Ale jedno křídlo je výrazně středové vy smyslu jak střed chápu já. Jedním s takových výrazných středových politiků je senátor John McCain. USA jsou jednou z mála zemí, kde mohou příznivce středu dosáhnout moci a ovlivňovat světové dění. A moc bych si přál, aby po katastrofě Obamovy vlády se k moci dostal zase nějaký kandidát středu neboli člen internacionálního republikánského křídla.

Dalším středovým politikem je třeba Nicolas Sarkozi. Hollande je typický socialista, i když třeba jeho zahraniční politika je výrazně středová. Ale existuje šance, že se Sarkozi vrátí ve Francii k moci.

U nás mají nejblíže ke středu, pro někoho možná překvapivě strany jako je TOP 09. Kalousek je možná ekonomicky pravičák, ale TOP 09 má ke středu blízko. Pro mě ano. Stejně tak KDU-ČSL. Moc bych si psal, aby se i ANO vyvinulo ve středovou stranu, ale podmínkou je aby se ANO stala standardní západní stranou, nikoliv aby se změnilo v symbol postzápadního postdemokratického populismu.

Český guru "středismu" byl Václav Havel, ale pro něj byla každá strana malá. Pro mě však není Havel nějaké bezchybná modla. Liším se od něj například v názoru na nepolitickou politiku nebo v jeho podpoře Strany zelených. Přesto se však nesmrtelně zapsal do filozofických a politických dějin, právě prosazováním hodnot, o kterých jsem zde psal.

Tak tedy končím sérií svých článků nazvanou "Definice středu". Musím uznat, že nezaznamenala úspěch, co se čtenosti ani karmy týče, ale to nevadí. I tak ji považují za důležitou minimálně pro sebe. Definoval jsem postuláty, na kterých je založen tento blog. Věřím, že dříve nebo později tyto postuláty zaujmou více lidí a na blogu jsou archivovány. Zároveň tak můžu čtenáře blogu varovat, že na těchto postulátech bude tento blog postaven. Proto byly sepsány. Jestli vás to bude zajímat i nadále je vaše věc.

Přejí vše nejlepší do Nového roku příznivcům i odpůrcům.