Damašek 2013 = Mnichov 1938

Humanitární intervence, humanitární bombardování  v Sýrii je správnou věcí.O Izraelském postoji k syrské krizi.

Myslíte si,  titulek mého článku je extrémní? Nevymyslel jsem jej já. Řekl to izraelský ministr Naftali Benett, který říká, že mezinárodní reptání a váhavost ohledně Sýrie jen potvrzuje, že se Izrael nemůže spoléhat na nikoho jiného než sám na sebe. A doslova říká: "Od Mnichova 1938 po Damašek 2013 se vůbec nic nezměnilo. Tohle je lekce, kterou bychom si měli vzít z událostí v Sýrii".

Avi Wortzmanová, náměstkyně ministerstva školství odsoudila "americkou váhavost" a "pokrytectví zbylého světa". Zvlášť ten výraz "pokrytectví" se líbí hodně, ten mi přijde v současné době úplně signifikantní pro současnou situaci.

Možná si říkáte, náměstkyně ministerstva školství a ministr obchodu, co to jsou za mluvčí Izrael? Nejsou. Oficiálně Izrael mlčí. Není to poprvé, co takhle mlčí. Izraelci nechtějí Američanům komplikovat situaci. Ale tyhle "větičky" jsou buď úmyslnými, nebo neúmyslnými úniky, kterým Izrael dává najevo, že plně  stojí na straně USA.

A dovolím si vyslovit možná odvážnou myšlenku. Po každém předchozím použití chemických zbraní, ze strany Asadova režimu Izrael bombardoval vládní síly. Izrael teď nebombardoval. A ani nedutí. Ale domnívám se, že pokud v Sýrii nezasáhnou Američané, udělají to Izraelci. Oni to neudělají s takovým mezinárodní humbukem a bez vyhrožování a obviňování, bez vyšetřování handrkování v OSN. Prostě vyšlou tajně letadla a rakety a ty chemické zbraně vybombardují. Samozřejmě, že s toho nejsou nadšeni a tak to nechávají na USA. Ale jestli USA selžou, je takové vyústění pravděpodobné.

Možná vás dost profláklé srovnání s Mnichovem tak nešokuje, jako výraz humanitární bombardování a humanitární intervence, které jsou pro některé lidi jako rudý hadr. Taky cituji a parafrázuji někoho jiného. Na Neviditelném psu, mě totiž zaujal článek pana Petra Boháčka. Ten se s tím nemaže. Obdivuji každého, kdo dokáže brilantně, bez emocí, přesně vyjádřit myšlenku, která navíc neodpovídá obecnému přesvědčení. Vím dobře, že k tomu mám ještě daleko. Ale snažím se.

Bohužel čtenáři těchto blogů zřejmě odkazy nečtou, protože když se podíváte do diskuzí, zjistíte, že nenajdete ani jednoho odpůrce útoku v Sýrii, který by byl obeznámen s obsahem zprávy amerických tajných služeb o použití chemických zbraní režimem Bašára Asada a tak proti ní argumentují argumenty, na které ona odpovídá. Takže poučen s toho, dovolují si vypíchnout odvážné, ale osvěžující myšlenky pana Boháčka zde. To co jsem si vybral, se nekryje přesně s poselstvím jeho článku, ale jeho citovaná slova jsou velmi osvobozující pro mě:

- Kapitola VII Charty OSN poskytuje humanitární intervenci právní podklad

- Vojenský zákrok Severoatlantické aliance pod vedením USA ustanovil důležitý precedens v otázce humanitárních intervencí a vytvořil tak nový standard v mezinárodní politice na několik let dopředu. (na mysli má bombardování Kosova v roce 1999)

- Americká intervence (v Kosovu) sice nebyla bez souhlasu OSN legální, ale byla přijata jako legitimní a silně odůvodněná. To mimo jiné také přiznal tehdejší generální tajemník Kofi Annan. NATO tak zavedlo novou normu na poli ochrany civilistů, na základě které byla přijata na summitu v roce 2005 nová doktrína zvaná R2P (responsibility to protect, povinnost chránit). R2P legitimuje zásah do státní suverenity z důvodu ochrany civilistů a dává mezinárodní komunitě zodpovědnost za civilisty, ochraňovat je proti válečným zločinům, genocidě, útokům proti lidskosti a etnickým čistkám. Tato nová politika byla dodržena základním kamenem pro zásah v Libyi, tentokrát podpořeném rezolucí RB OSN.

- Složitost syrského konfliktu však není rozhodně Obamovou administrativou přehlížena.

- A stejně jako je Asadova zodpovědnost za chemické útoky zpochybňována, tak i etnické čistky v Kosovu byly často označovány za západní konspiraci k ospravedlnění útoku na Jugoslávii silami NATO. Historie se často opakuje. Spojené státy stále platí daň za lživé odůvodnění invaze do Iráku nepřesnými zpravodajskými informacemi v roce 2003. Chemické útoky v Sýrii byly ale potvrzeny několika zeměmi a zpravodajskými službami, navíc první případy takového útoku se objevily již v březnu 2013.

- Ustálená politika a normy humanitárních intervencí jsou velmi pozitivním krokem proti neefektnosti OSN a celého mezinárodního právního systému a představují posun směrem k lépe fungující mezinárodní společnosti. Nejen ústavní zvyklosti, ale také mezinárodní zvyklosti nejsou idiotské.

Všimněte si posledního bodu. Je to opravdu zajímavá myšlenka. Já jsem vždycky tvrdil, že Zemanovo držení se striktně litery ústavy bez respektování vžitých zvyklostí je nesmyslné a východoevropské. A pan Boháček, to srovnává se striktním lpěním na doslovné liteře mezinárodního práva. Opravdu moudré.

Taky se mi líbí, že se nebojí používat slovo "humanitární intervence". Někteří lidé vytvořili atmosféru jako by to bylo sprostá nadávka nebo absurdní protimluv. Ale jsou lidí, kteří si je vzali za své. Ti mě inspirují. Ne, že máme, ale musíme Sýrii humanitárně bombardovat. Je to morální povinnost.