Skládkový byznys miliardáře Daniela Křetínského řeší velké problémy. Jde o miliardy. O peníze se hlásí Hořovice, Benátky nad Jizerou, Mšeno a právě Čáslav. Téma, které mě dlouhodobě zajímá.
Nové vedení čáslavské radnice v červnu tohoto roku zahájilo u provozovatele skládky rozsáhlou kontrolu. Týkala se poplatků za ukládání odpadu v letech 2016 až 2018. Šetření ukázalo obrovské nesrovnalosti v jejich evidenci. Město Čáslav proto žádá u krajského úřadu o doplacení více než půl miliardy korun.
„Krajskému úřadu Středočeského kraje jsme odeslali všechny návrhy na doměření poplatků. Za tři roky navrhujeme doměřit původcům odpadu ve prospěch města Čáslav více než 616 miliónů korun, respektive 616 387 610 Kč,“ upřesňuje starosta Čáslavi Vlastislav Málek.
Pro srovnání ve skutečnosti do rozpočtu města Čáslavi přiteklo mnohem méně peněz. Za tři roky to bylo zhruba jen 44 milionů korun.
Veliké nesrovnalosti jsou i na jiných skládkách. Ke krácení poplatků za odpad může docházet i na dalších skládkách společnosti AVE: Hořovice, Benátky nad Jizerou, Mšeno. Podle výroční zprávy vlastní AVE v Česku celkem 7 skládek.
Garantem je MŽP
Provozovatel skládky s doplacením zásadně nesouhlasí. AVE tvrdí, že za odpad uložený na skládku u Čáslavi odvádí poplatky v režimu stanoveném zákonem o odpadech. Podle starosty Čáslavi Vlastislava Málka je ale zákon o odpadech porušován. Ten stanovuje, že má být zpoplatněno 80 % odpadu, který skončí na skládce.
„Garantem za ten zákon je ministerstvo životního prostředí (MŽP). A pokud ministerstvo dá výklad, jak ten zákon má být vnímán a jak má být vykládán, tak přeci nebudu říkat, že se tím zákonem nebudu řídit. Pokud žijeme v právním státě, tak budu vycházet z toho, že zákon má být dodržován. A pokud je špatný, neúčinný, tak by měl být změněn, ale nikoliv obcházen,“ říká Vlastislav Málek.
Soud, arbitráž?
Rozhodnutí Krajského úřadu Středočeského kraje lze očekávat do konce prosince letošního roku. Problematikou se může zabývat i ministerstvo životního prostředí v roli odvolacího orgánu. A ani toto pravomocné rozhodnutí nejspíš konec skládkové kauzy nepřinese. Dá se uvažovat také o podání žaloby ke správnímu soudu. Podle MF DNES majitel skládky u Čáslavi společnost AVE hrozí i mezinárodní arbitráží. AVE má sídlo ve Vídni. Arbitráž totiž mohou se státem vést jen investoři se sídlem v zahraničí.
Historie skládky u Čáslavi
Skládku u Čáslavi založili v roce 1995 pro komunální odpad. Město ji pak zprivatizovalo. Podle dostupných informací končí na skládce komunální odpad z více než sta měst a obcí, ale také nebezpečný odpad od více než 200 průmyslových podniků a živnostníků. Skládka u Čáslavi je koncipována na celkovou plochu 33 ha, respektive na velikost 5 840 000 m3. Její životnost by měla skončit v roce 2030.
Současným majitelem skládky je společnost AVE CZ miliardáře Daniela Křetínského, která v Ostravě likviduje starou ekologickou zátěž, Laguny Ostramo. Skládku u Čáslavi chtěla využít k uložení a mezideponii nebezpečných odpadů z lagun a úřady tento záměr posvětily, pokud firma dodrží zákonné podmínky. To se ale nestalo a navážení odpadu z Ostravy bylo v březnu 2018 Českou inspekcí životního zastaveno. Předcházely tomu protesty obyvatel. V komunálních volbách následně vyhrála Čáslav pro všechny, která porazila ČSSD v čele s bývalým starostou a senátorem Jaromírem Strnadem.
