Proč jsou Češi třetí nejlepší na světě?

Ten zápas nebyl nic neočekávaného. Dlouho dopředu se dalo snadno tipovat, že v souboji o třetí místo se na florbalovém mistrovství světa utkají Češi a Švýcaři!

A dnes v poledne se to v helsinské areně přesně takto odehrálo. Češi měli po dvou letech šanci na odplatu za předchozí porážky od hráčů Helvétského kříže. Po kritizovaných výkonech z předchozích utkání se měli čeští florbalisté vybičovat k maximu. A přestože nebyli favoriti, zvládli to. Zápas se Švýcarskem vyhráli 9:3 a já se teď pokusím přiblížit, proč to konečně vyšlo.
1. Motivace
Například u hokejových šampionátů občas postrádá zápas o 3. místo náboj, neboť oba poražení semifinalisté měli úplně jiné ambice. Češi ale byli s touto rolí smíření dlouho dopředu, to samé by mělo platit u Švýcarů. Postup jednoho z těchto týmů do finále by se rovnal senzaci. U našeho soupeře byla situace složitější o to, že se Švédy sehrál moc pěkné utkání a k té senzaci byl poměrně blízko. Přesto o motivaci bylo postaráno. Mezi českými a švýcarskými florbalisty je dlouhověkká rivalita, která je daná zejména věčnými boji o pozici třetího týmu světa. Čeští krajánci, kteří ve Švýcarsku působí, by mohli vyprávět, jak že je tam na Čechy pohlíženo.
U českého týmu byla motivace o to větší, že pro některé hráče se mělo jednat o první medaili z MS, pro další zase o poslední možnost cenný kov na světovém turnaji získat před koncem kariéry. Myslím si - a zápas tak trošku vypadal - že motivace byla přeci jen silnější na české straně, Švýcaři zřejmě až příliš doufali ve finálovou účast.
2. Hvězdy
Po nepodařených výsledcích se médii nesly výroky, že český tým nemá žádnou velkou hvězdu. A ano, už v minulém článku jsme si řekli, že hráči jako Zálesný, Sladký, Garčar nebo Kafka se zkrátka nerovnají hráčům kalibru Kronberg, Talme, Hofbauer a o finských či švédských lídrech ani nemluvím. Jenomže možná to se ukázalo jako výhoda. Norsko, Estonsko i Švýcarsko mají velmi kvalitní první pětku, ostatní ale lehce zaostávají (toto bychom mohli říci sice i o Finech, ale tam se bavíme o úplně jiné dimenzi florbalu), zatímco Češi celý turnaj odehráli na tři vyrovnané lajny. Jmény mohla být nejsilnější ta se Zálesným, ale například v utkání o bronz hrála prim pětka Sladký - Tomašík - Skalík díky precizní obranné práci.
3. Trenér
Ať Tomáš Trnavský udělal jakkoliv kontroverzní a odvážná rozhodnutí, v zápase o třetí místo ukázal své trenérské kvality. Jen si vzpomeňme na MS 2008, kdy český tým v semifinále s Finskem absolutně neuměl reagovat na změny ve střídání soupeře. Dnes to byl právě Trnavského tým, kdo udával styl utkání a dal Švýcarům lekci po taktické stránce. Systém bránění 1-2-2 se naprosto osvědčil, zvolení Tomašíkovi lajny jako obranné rovněž. Zařazení Matěje Jendřišáka do první pětky - výborné. Gratuluji Tomášovi, myslím, že se předvedl ve velmi dobrém světle a věřím, že si zjednal respekt v nedůvěřivém českém rybníčku. Ve Švýcarsku jej má totiž již dlouho.
4. Brankáři
Jestliže se zmíním o pozici trenéra, musím zmínit také gólmany. Ti byli totiž tím nejjednodušším, co musel trenér řešit. Že Tomáš Kafka umí na světové úrovní předvádět kvalitní výkony, se ví již dlouho a potvrzují to všechny ty více či méně důvěryhodné ankety. Ale to, že se mu David Rytych - řekl bych minimálně - vyrovnal, je pro mě osobně milé překvapení. S Rytychovou náturou je velká šance, že dál poroste a bude se na něm dát stavět i další úspěšný tým.
To jsou dle mého přední čtyři důvody, proč příběh Čechů končí happy-endem. I když jako pátý bod by mělo být "štěstíčko", protože nebýt toho, tak jsme nějaké semifinále vůbec nemuseli řešit. Ale to se počítá, že k tomu tak nějak patří. Celému týmu patří velká gratulace, že dokázali dát českému florbalu pořádný impuls!
P. S. Zítra připravím hodnocení všech českých hráčů na šampionátu, ale pro dnešek už stačí :-)