Orbánův obchod s Putinem: Zakarpatsko jako cena za politické přežití

Maďarský premiér Viktor Orbán spojil své politické přežití s Kremlem. Podle ruské opozice mu Putin slíbil část Ukrajiny výměnou za podporu. Nyní Budapešť brzdí Ukrajinu na cestě do EU.

Viktor Orbán už dávno není jen nepohodlným spojencem v EU a NATO – v posledních měsících se de facto stal partnerem Vladimira Putina. Společně, byť každý jinak, sledují jediný cíl: udržení své moci i za cenu podkopání evropské bezpečnosti.

Na ulicích Budapešti není těžké narazit na mapy „Velkého Maďarska“, zahrnující části Slovenska, Chorvatska, Srbska, Rumunska i Ukrajiny. Orbán tuto ideu využívá k vnitřní mobilizaci společnosti – místo hospodářského růstu Maďarska vsadil na nacionalismus a historický revizionismus, často zmiňující nespravedlnost Trianonské smlouvy.

Protože si je vědom, že v rámci EU a NATO nemůže své územní ambice naplnit, uzavřel podle ruské opozice už v roce 2022 tichou dohodu s Kremlem. Za politickou a mediální podporu ruské agrese mu měl Putin slíbit část Ukrajiny – Zakarpatskou oblast. Od té doby Maďarsko blokuje pomoc Ukrajině a zdržuje evropská rozhodnutí vetem, často s nesmyslnými požadavky.

Zatímco zbytek Evropy hledá způsoby, jak Ukrajině pomoci, Budapešť legitimizuje kremelské narativy. Maďarské firmy nadále spolupracují s Ruskem, a proputinovská propaganda je v maďarských médiích na denním pořádku.

Dohoda však ztroskotala – Ukrajina se udržela a Moskva už nemá co „nabídnout“. Orbán ale nezměnil cíl, jen taktiku: nyní zneužívá proces evropské integrace Ukrajiny, aby získal vliv nad Zakarpatskem. Žádá například, aby Ukrajina uznala tuto oblast za „tradičně maďarský region“, přestože podle sčítání z roku 2001 tvořili Maďaři jen asi 10 % obyvatel a jejich počet dál klesá.

Budapešť přitom už léta podporuje etnické Maďary v zahraničí – od roku 2011 jim uděluje občanství a využívá je i pro zpravodajské účely. Stejné scénáře, jaké nyní sledujeme na Ukrajině, už Maďarsko testovalo v rumunské Transylvánii, kde se snažilo vytvořit autonomní oblast.

Situace na Ukrajině je však mnohem citlivější. V květnu 2025 ukrajinská kontrarozvědka odhalila špionážní síť maďarské vojenské rozvědky působící v Zakarpatsku. Jejím cílem bylo zmapovat nálady obyvatelstva v případě možného vojenského zásahu.

Orbánova aliance s Putinem tak není jen taktický manévr, ale přímá hrozba pro evropskou bezpečnost. Jeho poslední krok – návrh zákona o zahraničních agentech po vzoru Ruska – míří k likvidaci opozice a konsolidaci moci. Pokud Evropa včas nezareaguje, následky pocítí nejen Ukrajina, ale i celá demokratická Evropa.