Orbánova maďarská laboratoř ohrožuje jednotu Evropy

Maďarsko se pod vedením Viktora Orbána mění v prostředníka autoritářských režimů. Místo dodržování unijních pravidel buduje síť, která ohrožuje transparentnost i jednotu celé EU.

Maďarsko pod vedením Viktora Orbána se v posledních letech proměnilo z nepříjemného eurokritika na systémového narušitele v rámci Evropské unie. Nejde už jen o rétoriku nebo diplomatické výstřelky — premiér Orbán kolem sebe vybudoval plnohodnotný klientelistický režim, který propojuje domácí moc, zahraniční autoritářské režimy a stínové finanční sítě. Výsledkem je stát, který působí jako zadní vrátka pro Rusko, Čínu, Ázerbájdžán či Írán, a to vše za plného členství v EU.

Obejít, obejít, obejít: Ruský kapitál a tichá tolerance Budapešti

Od začátku ruské agrese na Ukrajině se Maďarsko stalo klíčovým hráčem při obcházení evropských sankcí. Orbánova vláda blokovala reformy zaměřené na transparentnost skutečných vlastníků firem, brzdila protikorupční legislativu a na unijní úrovni zpomalovala rozhodování o sankčních balíčcích vůči Rusku.

Investigativní novináři (mj. z konsorcia OCCRP) v roce 2023 odhalili desítky pochybných firem se sídlem v Maďarsku, které zajišťovaly logistiku a pojištění pro ruskou tzv. „stínovou flotilu“. Objevili se jména jako právník Andrej Močalin, který vydával falešné lodní certifikáty, nebo ex-příslušník FSB Artem Kuzněcov, jenž v Budapešti organizoval setkání tzv. „diplomatů“ s cílem nastavit alternativní finanční kanály. Mnozí z nich působili pod krytím mezinárodních institucí nebo měli diplomatické pasy díky zapojení do kontroverzního Mezinárodního investičního banku (IIB).

Tento bankovní ústav, s pobočkou v Budapešti, byl americkými úřady označen za nástroj ruské rozvědky. Banka se těšila diplomatickému imunitnímu krytí a její činnost se takřka vyhýbala jakékoliv kontrole. Až v roce 2024, po nátlaku spojenců z NATO, Maďarsko přistoupilo k uzavření pobočky a banka se přesunula zpět do Moskvy.

Zlaté vízum pro oligarchy: Jak se obchodovalo s pobytem v Schengenu

Maďarský režim začal již v roce 2013 provozovat tzv. program zlatých víz. Ten umožňoval majetným cizincům (včetně občanů Ruské federace a dalších států napojených na Kreml) získat pobyt v EU výměnou za investice do maďarských státních dluhopisů. Program zprostředkovávaly firmy registrované v daňových rájích bez dostatečné kontroly původu financí. Část těchto „investic“ se buď vrátila zpět do Ruska, nebo byla využita pro obcházení sankcí.

Oficiálně byl program pozastaven v roce 2017, nicméně v roce 2024 byl v mírně upravené podobě znovu obnoven. Mezitím hrály roli i menší maďarské banky — například MKB Bank či Gránit Bank — které poskytovaly bankovní služby osobám a firmám nacházejícím se na sankčních seznamech. Mezi transakčními partnery se opakovaně objevují struktury napojené na Gazprom nebo srbské a bosenské společnosti s proruskou orientací.

Ani největší maďarská banka OTP Bank nezůstala mimo podezření. Novináři z Direkt36 identifikovali řadu případů, kdy OTP zajišťovala infrastrukturu pro klienty s vysokým reputačním a politickým rizikem — od firem s dvojitou registrací v Turecku a Spojených arabských emirátech až po podezřelé převody s nejasným účelem. I přesto, že přímé zapojení do podvodů nebylo prokázáno, zůstává otázka, proč OTP nehlásila podezřelé transakce a proč nadále působila na ruském trhu i po roce 2022.

Nový pán z Východu: Čína místo Bruselu

Ruský vliv však není jediný, který v Budapešti nabírá na síle. V posledních letech se Maďarsko stalo hlavní vstupní branou čínských investic do střední Evropy. Podle dat CEIAS získala země více než 16 miliard eur čínských přímých investic – většinou do železnic, energetiky, telekomunikací a průmyslových zón.

Výstavba kampusu Fudanské univerzity či obří bateriové továrny CATL se stala předmětem občanských protestů. Projekty byly kritizovány nejen kvůli netransparentnímu financování, ale i pro své environmentální dopady. Většina čínských projektů je financována úvěry ze státních čínských bank, přičemž podmínky těchto smluv často zůstávají utajeny.

Antikorupční organizace jako Transparency International varují, že tzv. politika „východního otevření“ (Ostöffnung) slouží v praxi jako nástroj k zajištění obchodních výhod pro spojence Orbánova režimu prostřednictvím uzavřených zakázek a netransparentních tendrů.

Budapešť jako myčka peněz: Nové Švýcarsko pro diktátory?

Od roku 2022 vzniká kolem Budapešti nový obraz – jakožto servisního centra pro finance autoritářských režimů. Na seznamu klientů se objevují struktury z Íránu, Ázerbájdžánu, SAE i Ruska. Mezi nabízenými službami jsou: zprostředkování občanství nebo pobytu, bankovní obsluha pro osoby ze sankčních seznamů, a také využívání diplomatického krytí pro finanční operace skrze konzuláty a obchodní mise.

Evropský parlament ve svých materiálech zmiňuje případy napojení maďarských fondů na rodinu ázerbájdžánského prezidenta Ilhama Alijeva, která investovala přes Budapešť do realit a průmyslu. V mnoha případech byly při schvalování těchto investic obcházeny standardy FATF či směrnic EU o praní špinavých peněz.

Rodinný podnik Orbán

Maďarští investigativci dlouhodobě upozorňují na silné propojení Orbánovy politiky s osobními zájmy jeho okolí. Jeho syn Gáspár působí ve firmách obchodujících s čínskými investory. Jeho zeť István Tiborcz se během několika let stal jedním z nejbohatších Maďarů. V létě 2024 byl spatřen ve sportovním voze Ferrari SF90 Spider během dovolené v Marbelle – údajně šlo o pronájem, ale celá událost vyvolala otázky.

Rodina investuje do luxusních nemovitostí, například legendárního hotelu Gellért, má soukromý klub v Budínských kopcích, panství Hatvanpuszta připsané na jméno Orbánova otce a provozuje i soukromou zoologickou zahradu. Dovolené na soukromých ostrovech (například Maledivy) nejsou výjimkou.

Bratři premiéra, Győző a Áron Orbán, vlastní společnosti, které vyhrávaly státní zakázky – včetně infrastruktury nebo výstavby průmyslových zón. Opozice tvrdí, že bez vládních kontaktů by se k těmto miliardám nikdy nedostali.

Zastavit systém, ne jen jeho tvář

Orbánovo Maďarsko už dávno není pouze nepohodlným sousedem. Vytvořilo systém, který propojuje státní moc s kleptokratickým podnikáním, obchází demokratické pravidla a ohrožuje integritu celé Evropské unie. Pokud EU nezasáhne, dává tím signál, že autoritářský způsob vládnutí a finanční manipulace mohou existovat přímo v jejím středu.

Maďarský premiér přetvořil členství v EU na výhodný obchodní artikl – který nabízí za energetické výhody, politické záruky nebo přístup ke kapitálu ze Východu. A právě to je hlavní problém. Pokud se s tím evropské instituce nesmíří, musejí vyvinout nové právní a finanční nástroje: audit bank, sankce pro jednotlivé úředníky, omezení přístupu k fondům.

Orbánova „východní obchodní zóna“ není vedlejším efektem — je to záměrná strategie, kterou Brusel musí začít brát vážně.