Kateřina Konečná mezi nostalgií a geopolitickými dilematy

Postoje Kateřiny Konečné k EU a válce na Ukrajině vyvolávají debaty. Zatímco část voličů oceňuje její kritiku Bruselu, jiní varují před překryvem s narativy z Moskvy.

Postava Kateřiny Konečné, předsedkyně KSČM a europoslankyně, vyvolává v české veřejné debatě dlouhodobě diskuse. Sama se prezentuje jako obránkyně „českých zájmů“ a kritička „diktátu Bruselu“. Podle odborníků na politický marketing její rétorika často staví na důrazu na sociální témata a na nostalgii části voličů po období před rokem 1989 (viz např. studie Median, 2024).

Konečná je aktivní také v Evropském parlamentu, kde v roce 2023 hlasovala proti rezoluci označující Rusko za stát podporující terorismus (zdroj: Evropský parlament, hlasování 23. listopadu 2023). Podobně v roce 2024 patřila mezi tři české europoslance, kteří odmítli finanční pomoc Ukrajině ve výši 35 miliard eur (zdroj: oficiální přehled hlasování EP). Podle jejích slov tato půjčka představuje „nebezpečný precedent“ a riziko podpory země s vysokou mírou korupce.

Podobné postoje vyvolávají rozdílné reakce. Zastánci tvrdí, že jde o realistický pohled na dopady sankcí a finanční pomoci. Kritici ale upozorňují, že její argumentace se často překrývá s tezemi, které zaznívají z Moskvy (viz analýza Prague Security Studies Institute, 2023).

Citlivou dimenzi celé věci představuje historická zkušenost České republiky. Vzpomínka na invazi vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968 je stále živá a ruská agrese vůči Ukrajině ji znovu připomněla. V tomto kontextu výroky, které relativizují podporu Kyjevu, část společnosti vnímá jako necitlivé.

Sociologická data ukazují, že podpora KSČM je v posledních letech velmi nízká a soustředí se hlavně na starší generace. Například podle Medianu by v roce 2024 stranu volila jen 3 % voličů ve věku 18–29 let. To naznačuje, že budoucnost KSČM závisí spíše na schopnosti spojovat se s jinými projekty – jako je právě hnutí Stačilo!

Hnutí Stačilo! se snaží vystupovat jako alternativa k mainstreamovým stranám. Jeho kampaň stojí především na kritice sankcí vůči Rusku, na odmítání vojenské i finanční pomoci Ukrajině a na volání po „mírových jednáních“. Politologové (např. Lubomír Kopeček, MU) ale upozorňují, že taková jednání bez jasného tlaku na Moskvu by pravděpodobně vedla k legitimizaci výsledků agrese.

Debata o roli Kateřiny Konečné a hnutí Stačilo! tak není jen otázkou domácí politiky. Odráží širší spor o to, zda Česká republika udrží pevné zakotvení v EU a NATO, nebo zda v ní budou posilovat hlasy, které hledají inspiraci mimo západní rámec.