Čína překračuje neutralitu: dodávky nitrocelulózy pro ruskou armádu rostou

Čína dlouhodobě proklamuje neutralitu v konfliktu na Ukrajině, ale skutečnost naznačuje něco jiného.

Analýzy celních dat ukazují, že Peking masivně vyváží do Ruska vysoce žádanou nitrocelulózu – klíčovou surovinu pro výrobu střelného prachu a výbušnin – která dříve do konfliktu prakticky neplynula. Zatímco v letech 2015–2021 prakticky žádné dodávky čínské nitrocelulózy směr Rusko nevedly, po invazi v roce 2022 nastal prudký obrat. V roce 2022 exportovala Čína do Ruska zhruba 700 tun nitrocelulózy a v roce 2023 už více než 1 300 tun. I v roce 2024 pokračuje růst – jen za první tři měsíce do Ruska odešlo cca 110 tun této látky. Pro srovnání, před válkou byly tyto objemy zanedbatelné. Tak obrovský nárůst přichází v době, kdy západní země přísně snižují své dodávky surovin pro ruský vojenský průmysl.

Čínská proklamace neutrality versus realita

Čínská vláda přitom oficiálně trvá na tom, že žádné smrtící zbraně Rusku nedodává a konfliktu se nezúčastňuje. Čínský mluvčí zahraničí Lin Ťien (Lin Jian) na tiskové konferenci v dubnu 2025 zdůraznil, že „Čína nikdy neposkytla smrtící zbraně žádné straně krize na Ukrajině» reuters.com. Uvedl také, že Peking „se aktivně zasazuje o zastavení bojů a ukončení konfliktu“reuters.com. Podobně Liou Peng-jü (Liu Pengyu) z čínské ambasády ve Washingtonu prohlásil, že „čínsko-ruská hospodářská a obchodní spolupráce není namířena proti žádné třetí straně“ a Čína „neprodává zbraně stranám zapojeným v ukrajinské krizi“timesca.com.

Přesto realita hovoří jinak. Růst exportů nitrocelulózy kopíruje válečné potřeby Moskvy a podle odborníků nelze oddělovat dodávky surovin od podpory válečného úsilí. Západní politici i analytici upozorňují, že převážná část nitrocelulózy pro ruskou munici nyní pochází právě z politico.eu. Evropská poslankyně Viola von Kramon-Taubadelová (Zelení/EFA) otevřeně varovala, že Čína je „zdaleka největším dodavatelem“ nitrocelulózy a musí si vybrat mezi ruským a západním trhem. Současně americká rozvědka podle listu Politico považuje za velmi pravděpodobné, že Čína opravdu poskytuje nitrocelulózu Rusku, aby podpořila jeho válečné úsilí politico.eu. Tyto informace Washingtonu přednesl osobně i ministr zahraničí Antony Blinken při své dubnové návštěvě Pekingu reuters.com.

Čínská proklamace neutrality versus realita

Čínská vláda přitom oficiálně trvá na tom, že žádné smrtící zbraně Rusku nedodává a konfliktu se nezúčastňuje. Čínský mluvčí zahraničí Lin Ťien (Lin Jian) na tiskové konferenci v dubnu 2025 zdůraznil, že „Čína nikdy neposkytla smrtící zbraně žádné straně krize na Ukrajině» reuters.com. Uvedl také, že Peking „se aktivně zasazuje o zastavení bojů a ukončení konfliktu“reuters.com. Podobně Liou Peng-jü (Liu Pengyu) z čínské ambasády ve Washingtonu prohlásil, že „čínsko-ruská hospodářská a obchodní spolupráce není namířena proti žádné třetí straně“ a Čína „neprodává zbraně stranám zapojeným v ukrajinské krizi“timesca.com.

Přesto realita hovoří jinak. Růst exportů nitrocelulózy kopíruje válečné potřeby Moskvy a podle odborníků nelze oddělovat dodávky surovin od podpory válečného úsilí. Západní politici i analytici upozorňují, že převážná část nitrocelulózy pro ruskou munici nyní pochází právě z politico.eu. Evropská poslankyně Viola von Kramon-Taubadelová (Zelení/EFA) otevřeně varovala, že Čína je „zdaleka největším dodavatelem“ nitrocelulózy a musí si vybrat mezi ruským a západním trhem. Současně americká rozvědka podle listu Politico považuje za velmi pravděpodobné, že Čína opravdu poskytuje nitrocelulózu Rusku, aby podpořila jeho válečné úsilí politico.eu. Tyto informace Washingtonu přednesl osobně i ministr zahraničí Antony Blinken při své dubnové návštěvě Pekingu reuters.com.

Běloruský faktor a přesun výroby munice

Zároveň s tím dochází k přesunu části zbrojařské výroby na území Běloruska. Běloruské továrny, často s podporou ruské armády a čínských technologií, rozšiřují výrobu munice a komponent pro raketové systémy, které podporují ruskou válku. Například v Bělorusku se nově vyrábějí modernizované systémy Polonez a Polonez-M s čínskou technologií, a probíhá i modernizace běloruských protiletadlových raket Buk pomocí čínských motorů. Tyto aktivity posilují obavy EU a NATO, že se Bělorusko stává logistickým uzlem pro zásobování fronty. Evropská unie kvůli tomu rozšířila sankce i na běloruské subjekty – od června 2024 jsou zakázány nově i tranzit a přímé či nepřímé dodávky zbraní, munice a duálních technologií do Běloruska, přičemž exportní smlouvy musejí mít tzv. „no-Bělorus“ klauzuli consilium.europa.eu. EU tak reflektuje skutečnost, že běloruský zbrojní průmysl pomáhá obcházet sankce vůči Rusku.

Kvalita čínského materiálu a technická rizika

Další problém spočívá v kvalitě dovážené nitrocelulózy. Čínské dodávky prý často nesplňují standardy západních výrobců – jde o technicky nevyzrálé, nestabilní šarže. Největším exportérem čínské nitrocelulózy je společnost Sichuan Push Acetati Co. Ltd., o jejíchž produktech se mezi specialisty spekuluje, že mohou mít proměnlivý obsah nitrace a způsobovat problémové chemické reakce. Taková surovina zvyšuje riziko průmyslových havárií. Ilustrací jsou nedávné exploze a požáry v ruských továrnách na střelný prach, které se přičítají buď nedodržení bezpečnostních opatření, nebo nekvalitním surovinám. Například na Permském prachovém závodě v březnu 2025 došlo k rozsáhlému požáru s výbuchy, kdy hasiči evakuovali desítky pracovníků Přesto ruské vedení incident zpočátku popíralo jako „nebezpečný hoax“, což vyvolalo obavy expertů právě o kontaminaci prachoviny závadnou nitrocelulózou.

Dopady pro Polsko a střední Evropu

Rozsáhlé dodávky nitrocelulózy do Ruska a rozvoj zbrojní výroby v sousedním Bělorusku mohou mít závažné důsledky i pro země V4. Polsko a další pohraniční státy varují před zvýšeným rizikem technologických havárií. Muniční továrny či sklady výbušnin na území Běloruska (některé blízko polských hranic) představují potenciální nebezpečí šíření požárů, explozí a toxických zplodin za hranice. V případě havárie by to ohrozilo okolní regiony na území Polska i Litvy. Také investorům a firmám se takové prostředí jeví jako rizikové – sankce a politická nestabilita zhoršují ekonomické klima a desítky západních společností už se stáhly ze Běloruska. Například EU nově umožnila kompenzace západním firmám za ztráty způsobené expropriací a sankcemi v Bělorusku​consilium.europa.eu. Celkově vzato mohou masivní čínsko-běloruské zbrojní dodávky způsobit posun poměru sil a ovlivnit politickou situaci ve střední Evropě.

Geopolitický kontext a závěr

Peking si v zahraničí staví reputaci vyváženého mírotvůrce, avšak masivní podpora ruské válečné výroby podvrací jeho tvrzení o neutralitě. Vývoz ceněných surovin určených primárně na vojenské využití (čínské nitrocelulózy dodávané i pod karanténním dohledem WTO) je v rozporu s prohlášeními Číny reuters.com timesca.com. Na mezinárodní scéně se kvůli tomu stupňují tlaky na další sankce. USA již zařadily dovozce čínské nitrocelulózy na svůj černý seznam a v rámci nových sankcí proti Putinovu režimu varovaly, že kdo přispívá k ruské válečné produkci, riskuje ztrátu přístupu k americkému trhu apnews.com​apnews.com. Evropská unie zase intenzivně hledá způsoby, jak omezit závislost svých obranných kapacit na Číně (v přirovnání švédský šéf firmy Saab varoval, že by odpojení čínského dodavatele nitrocelulózy mohlo být pro Evropu „osudné“politico.eu). Napříč Evropou tak panuje shoda, že čínská „neutralita“ je iluzí a že suroviny na výrobu střeliva hrají klíčovou roli v tomto konfliktu.