Konec velké jízdy. Aneb, v Liberecké politice čtyři roky a její matematický rozbor.

Jo vážně, povídám vám, byl to velký mejdan, chcete-li velká jízda. Spousta provinčních politiků, v reálném životě se nemoha uživit, čechrá svá paví pírka na odiv do kamery přímého přenosu zastupitelstva města na nejmenovaný kanál.

Jo jo, politika je stoka, kanál tedy vyhovuje. Začíná to nějak na You.......

Ve velké množině, nazvané zastupitelstvo, je mnoho podmnožin, neboli stran a hnutí, které obsahují určitý počet prvků. Dle matematického vyjádření, počet prvků může být konečný, nebo nekonečný a dokonce může být i nulový. Poté se hovoří o množině prázdné. A prázdných slov, vět, prohlášení jsme zažili za čtyři roky nekonečně mnoho. A nyní konečně konec. Tedy plně naplněná matematická teorie.

Většina prvků podmnožin v množině tak koná právě pro ta paví pírka.

Abych nekřivdil všem prvkům, zastupitelům, je a bylo několik prvků podmnožin z množiny, kteří to vnímali jako službu městu, voličům a to nejen voličům svým.  Zkrátka jsou jedinci, kteří jsou jedineční, a práce pro město je jim vlastní a odvádějí svoji práci velmi dobře.

Problém je, že si shora uvedené o sobě myslí všechny prvky podmnožin, tedy množiny zastupitelstva. Osobně, jako jeden z prvků podmnožiny v množině, jsem dalek toho, abych soudil, který prvek je jedinečný a pracuje a který takzvaně nulový. Opravdu jen, dle mého pohledu na věc, i nulový prvek může velmi často diskutovat o ničem a udílet rady jak dosáhnout cíle, byť neví, co cílem je. Ještě horší je, když svůj osobní cíl nadřazuje nad cíle všech, nehledá konsenzus a je přesvědčen, že jen ten jeho cíl je správný. A přitom žádný nemá.

Závěrem.

V předloženém „blábolu“ vidí, poctivý čtenář, že jsem vlastně nic neřekl, ale „vyplácal“ jsem plno slov.

Tak takhle jsem to prožíval ČTYŘI ROKY. Mejdan končí, 5. a 6. září jsou volby. A 7.září se „upeče“ vláda a já spokojeně odejdu makat do reálného života, z kterého mě vytrhla politika.

Nikomu jsem za celé čtyři roky nic neslíbil. Pokud jsem někoho zklamal, že do schůzky se mnou vkládal větší naděje na uspokojení cílů mně předložených, těm se omlouvám. Náměstek není císař ani král. Nemůže všechno. Kde jsem mohl, tam jsem konal. Je pravda, že mnoho politiků komplexem císaře trpí. To však není můj případ. A hlavně, mojí zásadou je, abych se kdykoliv, komukoliv z vás, mohl zpříma podívat do očí.

 

Autor: Tomáš Kysela | pondělí 1.10.2018 22:00 | karma článku: 9,35 | přečteno: 327x
  • Další články autora

Tomáš Kysela

Demokracie jako prase.

13.12.2019 v 20:14 | Karma: 34,61

Tomáš Kysela

Nejsem Gretén

29.9.2019 v 8:00 | Karma: 44,18