Proš pořád jen nadávat? Proč být stále proti všem? Věřím že diskuze je lepší, než prázdné tlachání, nadávání a opovrhováním všeho a všemi. Je pár jedinců, často najatých někým kdo se nechce "špinit" a ti tlačí svoji pravdu a své názory navzdory objektivitě. I když své názory? Dělají jen špinavou práci pro své "geroje", pro své zbožňované vůdce.
Jsou i tací, kteří se o dialog snaží a dokážou pro to vytvořit takové podmínky, že se diskuze uskuteční. Diskuze napříč politickým spektrem.
Stalo se začátkem tohoto měsíce. A stálo to za to.
Poslanec pan Komárek, jeho asistent a krajský předseda hnutí ANO, pan Tibor Batthyány, a přítelkyně pana poslance Komárka, paní Petra Senci, pořádali setkání politiků a veřejných činitelů Liberecka. Pozvání bylo na „informal meeting“, neboli neformální setkání se všemi, kdo se nějakou měrou podílí na životě ve městě pod Ještědem, s těmi kdo chtějí přijít. Schůzka probíhala v prostorách poslanecké kanceláře v Liberci.
Před setkáním jsem si položil otázku, zda je možné, aby se koaliční a opoziční politici sešli nad sklenkou dobrého vína? Aby si povídali nejen o politice, ale i o věcech denního života. A koneckonců jsem se zabýval otázkou, jak celé setkání dopadne? Nebude konfliktní? Padnou opoziční „bariéry“, nebude někdo provokovat?
Výsledek setkání byl nad očekávání. Zřejmě nad očekávání všech zúčastněných, rozhodně nad očekávání moje. Posuďte sami. Zhruba po týdenní odmlce od zmíněného salónu jsem se sešel s poslancem Martinem Komárkem a krátce ho vyzpovídal.
Zeptal jsem se pana poslance, proč tuto schůzku inicioval a co od toho očekával. „Celá schůzka byla iniciována jednak proto, že jsem si vědom, jak je důležité, aby spolu lidé komunikovali. A dokážou-li komunikovat napříč politickým spektrem bez ohledu na různé, často odlišné, politické postoje a názory, tím lépe. A pokud to je dialog neformální, tím více se obrušují hrany,“ řekl pan Komárek.
Přiznal, že se svojí přítelkyní Petrou Senci, mají již jisté zkušenosti z podobných střetnutí. Spolu pořádají setkání tohoto druhu u sebe v domácím prostředí. Tam zvou politiky a známé i méně známé lidi, osobnosti veřejného života.
Smysl libereckého „Jarního salónu“ tedy byl naplněn. Jak řekl pan Komárek: „Účast v tak velkém měřítku jsem snad ani neočekával. Tím spíš jsem byl mile překvapen tolika návštěvníky. Myslím, že to bylo velmi dobré setkání díky všem, kteří pozvání přijali.“
Otázka budou-li taková setkání pokračovat i v budoucnu, byla celkem bezpředmětná. „Samozřejmě budou, a pokud se to stane jistou tradicí, budu jedině rád“, naznačil pan poslanec.
Nezpovídal jsem pouze iniciátora akce, přesněji řečeno spoluautora, neboť autoři byli dva, tedy Petra Senci a Martin Komárek, zeptal jsem se i některých návštěvníků tohoto setkání. Zajímalo mě, proč přijali pozvání, jak se jim líbilo a přijdou-li opět, pokud budou další.
Primátorka města: „Vážím si pana poslance Komárka. Oceňuji jeho komunikaci s vedením města Liberce. Těší mě jeho zájem o problémy našeho města a Libereckého kraje. Myslím, že to bude poslanec, který skutečně dokáže městu pomoci v mezích svých kompetencí, a to ve značné míře. Na setkání jsem přišla ráda, navíc pozvání pana poslance se neodmítá. Pokud se budou takováto setkání opakovat, přijdu opět a velmi ráda.“ Tolik paní Martina Rosenbergová, v krátkém příjemném rozhovoru.
Rozhovor jsem měl i s další účastnicí, paní Zuzanou Kocumovou, političkou v opozici, pracující v politickém hnutí „Unie pro sport a zdraví“. Na „Jarní salón“ přišla, dle jejích slov, hlavně ze zvědavosti. „Chtěla jsem vědět, pohybuje-li se někdo nový v politice Liberecka. Upřímně řečeno, moc lidí se v Liberci politicky a veřejně neangažuje, a tak jsem byla zvědavá, jsou-li to nějací přeběhlíci či nové tváře. Pro mě je oblastní organizace hnutí ANO jaksi tajemná. Setkání bylo příjemné“, uvedla paní Kocumová, „ale uvítala bych, kdyby se našlo na příště i nějaké nosné téma k diskuzi“. Tím potvrdila, že by další, podobná, setkání byla jistě vítána.
Další, rovněž opoziční, politik, Jan Korytář, z politického uskupení „Změna pro Liberec“, v krátkém telefonátu přiznal, že byl mírně překvapen pozvánkou. Na setkání však přišel rád, i když standardně taková setkání cíleně nevyhledává. Pozvání od poslance pana Komárka mu přišlo zajímavé. Pokud by se setkání opakovalo, uvítal by i debatu k některému z konkrétních témat, kde by se mohla prolnout politika z poslanecké sněmovny a oblasti Liberce.
Poslední, rovněž telefonický rozhovor, byl s ekonomickým náměstkem města Liberce, panem Jiřím Šolcem. Je angažován v hnutí LO – Liberec občanům. „Rád se účastním takovýchto setkání“, uvedl. „Bylo to zajímavé a velmi přátelské. Pokud budou následovat další salóny, rád se zúčastním. Možná by bylo i dobré dát dopředu téma, na které bychom se připravili a ke kterému by byla věcná diskuze. Pak by mohl následovat neformální meeting nad chlebíčkem.“
Co říci na závěr? Je velmi potřebné a prospěšné se setkávat a vyměňovat si názory. Bez dialogu není cesty vpřed. Náš první prezident, T.G.Masaryk, to řekl jasně: „Vy jeden, každý musíme snést mínění druhého. Demokracie znamená diskusi.“
Na konec chci zdůraznit snad to nejdůležitější. Večerem provázela stále usměvavá partnerka pana poslance, Petra Senci. Velký dík patří jí za skvělý večer, za fantastický zeleninový salát, který, jak se přiznala, připravovala sama. Dále za skvělou atmosféru a za příjemný rozhovor po oficiálním ukončení salónu.
Lze politiku dělat i jinak? Tak jak ji dělají nepolitici? Ano, hnutí ANO jasně ukazuje, že to jde. A to i na komunální úrovni.
