- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Blogere Kucero, doufam, ze sefove evropskych vlad si Vas blog precetli a v souladu s jeho obsahem recky problem v nedeli definitivne vyresi.
jsem sám komu připadá že p. Kučera je zakuklený recesista?
Řešení je už po několik let známé:
1) ECB by podmínila pokračování své pomoci evropským bankám tím, že odepíší značnou část dluhů deficitních zemí (evropské banky jsou fakticky všechny zbankrotované a jen pomoc ECB je udržuje v likvidním stavu - takže by musely poslechnout)
2) ECB by převzala na svůj účet s okamžitým účinkem takovou část veřejných dluhů všech členských zemí, která odpovídá maastrichtským kritériím (60% HDP). Tyto dluhopisy by byly vlastním závazkem ECB a nebyly by zaručeny členskými státy. Úroky by byly pochopitelně nižší než současné.
3) Pak je tu ještě EIB - investiční banka, která by měla za úkol shromažďovat přebytky s pomocí ECB z evropských i neevropských zemí a investovat je (půjčovat na investice) v deficitních regiónech Evropy
První dva kroky by zastavily dluhovou krizi a třetí by umožnil jiné zacházení s přebytky než dosud.
Jenže ten druhý potřebný krok by znemožnil Německu vyhrožovat odchodem z Eurozóny a vynucovat si tak poslušnost. Pokud by nějaký stát chtěl vstát a odejít, jakou část deficitu by si měl odnést s sebou? Jakmile by na sebe ECB, společná instituce, vzala značné závazky, nebude možné tento dluh už rozdělit mezi členské země.
Tak jako kdyby třeba Pensylvánie chtěla opustit USA - kolik z federálního dluhu by si měla odnést? To nejde.
Ale od té chvíle by německá kancléřka byla jen jedním ze šéfů vlád, sedících kolem kulatého stolu...