Adolf Hitler a jeho únik. Jaká spojitost existuje mezi tajnými plány, výzkumem, vývojem nových technologií a Československem, respektive územím tehdejšího protektorátu Čechy a Morava, či Evropskou unií?
Druhá světová válka zhatila desítky miliony životů, většinou obyčejných lidí, kteří se do ní dostali takříkajíc nevinně. Žili totiž v době a v místě, kde je hrůzy té nejhorší války v dějinách “semlely”.
Nicméně právě 2. světová válka bývá velmi často stěžejním motivem nejrůznějších thrillerů a románů. Řada jejích tajemství je dodnes utajena, některá jsou světu dávno známá. Možná i proto se jí spisovatelé tak rádi “chytají” ve svých literárních počinech.
Dva příběhy s jedním průsečíkem
A právě tematice 2. světové války a jejího přesahu do současnosti se ve své knize Morgenland s podtitulem Za největším tajemstvím třetí říše věnuje její autor Richard Sklář. Historie, tajemství, konspirační teorie, Evropská unie… To vše v knize čtenář najde.
V jedné časové rovině pak autor rozjíždí ve své fantazii příběh z konce 2. světové války. Rudolf Honig, prostý vesnický kovář z Malé Morávky, je zajat. Před postupující frontou se mu ale podaří i se svým věznitelem, důstojníkem SS Dieterem von Richterem, uniknout. Cesty osudu svedou oba raněné prchající do přísně utajené továrny na území dnešního Polska, kde se nachází Hitlerova zbraň odplaty. Honig s von Richterem jako oko v hlavě střeží tajemství, svěřené jim nejzáhadnější ženou třetí říše. Ono tajemství v paralelním příběhu prosákne do dnešních dní.
V druhé časové rovině v nedávné současnosti začne vše na první signální nevinně vyhlížejícím telegramem, díky němuž se ostravskému automechanikovi Hynkovi Ambrožovi vybaví vzpomínky na studentskou brigádu před třiceti lety. Ovšem nevinně působící telegram a dění v blízkosti ostravské Malé Morávky rozjede akce kolem tajemství 2. světové války a mašinerii záhad, zločinů a bojů o lidské životy i samotnou Evropskou unii. A průsečíkem toho všeho je prastará oblast s původním názvem Morgenland…
A máme tu konspirační teorie
S knihami postavenými na historii a konspiračních teoriích se v posledních letech doslova roztrhl pytel. A to nejen na scéně české, ale rovněž na té celosvětové. Některé lze řadit mezi ty zdařilé a lehce uvěřitelné, a to i v případech, kdy jde o fikci. Jiné už jsou spíše šity horkou jehlou a je vidět, že jejich autorovi “ulítla fantazie” až příliš, případně že se při jejich psaní místy spíše trápil, než aby se bavil.
Ze Sklářovy knihy Morgenland jsem tak trochu na vážkách, místy se čte jeho kniha sama, v některých fázích se čtenář může ztrácet, a to nejen v rovině obsahové, faktické, ale rovněž po stránce jazykové. Na můj vkus ale autor až příliš chrlí ostravismy a nářečí. Na druhou stranu v obecné rovině je i tímto jazyk živ a vyvíjí se a zanechává po sobě stopy.
Autorovi knihy se nedá vytknout snaha o vytvoření thrilleru s konspiračními prvky s jádrem v 2. světové válce a rozuzlením v současnosti, včetně ohrožení špiček Evropské unie. Proti gustu žádný dišputát. Na druhou stranu musím říci, že méně je někdy více. Místy totiž ten zapletenec v obou časových rovinách působí až příliš zdlouhavě, zamotaně a ztrácí potřebný spád.
Studna je zarámovaná
Sklářem v knize Morgenland používané heslo Studna je zarámovaná mě poměrně pobavila. Evokovala ve mně totiž tak trochu hlášku (resp. heslo) Šaty jsou ve skříni? z filmu Zítra vstanu a opařím se čajem. Obojí přitom mělo stěžejní motiv - Hitlerovo fašistické Německo, resp. třetí říši.
Pohled mu sklouzl na bezvládné tělo ležící opodál. Perlíkem rozbitá lebka souseda hospodáře neskýtala moc hezký pohled, ale naštěstí muž ležel tváří k zemi. Rudolf by nesnesl ten prázdný, kalící se pohled, třeštící bulvy kamsi do neznáma. Znovu se dal do práce a krumpáč mu ve zmrzlé zemi s jiskrami odskakoval. Určitě bylo patnáct pod nulou. Záruka rychlého chladnutí ještě před hodinou hodně živého člověka. Bude ho muset do té mělké díry polámat, jestli si nepospíší. Proto zabral s novou vervou a kopal tak usilovně, jak jen to šlo. Se svědky si hlavu lámat nemusel. V tuhle denní dobu bývali všichni zalezlí a hřáli se u kamen. Chlapi po celodenní práci v lese nebo fabrice se šťopičkou načerno pálené kořalky, ženy se motaly kolem hrnců, děcka musela před večeří poklízet dobytek. Venku skutečně nebyla ani noha.
Rudolf Honig, veterán z Velké války. Po demobilizaci v roce 1919 se jako jednadvacetiletý, už tenkrát notně hřmotný, usadil ve vesnici Klein Mohrau pod kopci Gesenke v Ostsudeten. Starousedlíci jej po několika těžkých letech přijali, však také zručného kováře bylo zapotřebí. Později mu starosta nabídl opuštěnou chalupu u potoka s číslem 63. Tu šikovně opravil, našel si ženu, zplodil tři děti a provozoval řemeslo. Situace se změnila v říjnu 1938, kdy musel oprášit své znalosti němčiny. Pořád ale cítil, že více patří k hrdému Československu a do Jeseníků než k Říši.
Dnes, kdy už jsou všichni přesvědčeni, že válka brzy skončí, se Rudolfovi obrátil život naruby. Zabil souseda. Jednou ranou, velkým kladivem. Pak zpanikařil, vzal ho na záda a přes Kapličkový vrch zanesl tady, pod skálu nad bývalým hamrem s číslem 75. Pořád nedokázal pochopit, co a jak se stalo. Všechno si to chtěl zpětně vybavit vteřinu po vteřině, ale v hlavě měl jen něco jako cáry mokré vaty. Bílé zatmění, tlumené divokým hučením v uších. Odehrálo se to tak rychle a náhle. Copak by ho dnes ráno, kdy si ještě za úplné tmy zahříval ztuhlé tělo krajáčem vařící cikorky, napadla taková hrozná věc?(Richard Sklář - Morgenland, str. 5)
Kdo je Richard Sklář
Autor knihy Morgenland s podtitulem Za největším tajemstvím třetí říše - Richard Sklář (*1968) - je ostravský spisovatel, publicista, fotograf, marketingový a reklamní pracovník. Jeho knihy Vila na Sadové a Anděl smrti se záhy staly mezi čtenáři velmi oblíbenými. Jeho poslední knihou je právě tento recenzovaný román z období 2. světové války Morgenland.
Narodil se v Orlové, ale již přes dvacet let žije v Ostravě. Za tu dobu poznal spoustu zajímavých lidí a partyzánských stezek, což se následně odráží v jeho literární tvorbě. V 90. letech pracoval jako kondiční trenér Útvaru rychlého nasazení.
Díky svým kontaktům a zkušenostem zná i zapadlá a zapomenutá zákoutí Ostravy a využívá je ve svých příbězích. Jeho knihy si velmi rychle získaly silnou fanouškovskou základnu.
Pár slov na závěr...
Na exkurs do hrůz 2. světové války, ale také do současnosti, v níž jde díky odkazu z 2. sv. války rovněž o lidské životy, zve čtenáře knihy Morgenland s podtitulem Za největším tajemstvím třetí říše její autor Richard Sklář, a to na 352 stranách textu. Grafickou úpravu a sazbu zajistil TypoText, s. r. o., návrh obálky si vzal na svá bedra Ondřej Mikulecký. Knihu vydalo nakladatelství Grada Publishing, a.s., pod značkou Cosmopolis v Praze v roce 2018.
Kromě základních informací (kdo, kdy a kde ji vydal atd.) je kniha rozdělena na desítky spíše kratších kapitolek, přičemž každá má svůj vlastní název ve formě datace události, jejího místa a času. V závěru pak nechybí “titěrný doslov”.
Kniha Richarda Skláře Morgenland s podtitulem Za největším tajemstvím třetí říše je odvážným a zajímavým pokusem českého autora o román ve stylu alternativní historie a konspiračních teorií. Obrázek o knize si už ale udělejte každý sám. Vázanou knihu s přebalem mi k recenzi poskytlo nakladatelství Grada Publishing, a.s., za což děkuji. Za elektronickou verzi (e-knihu) pak děkuji také portálu palmknihy.cz.
