Přituhuje. Léto už nám dalo vale. A je to znát. Bohužel i negativně. Bezdomovci už nebivakují pouze na ulicích, v lesích či nějakém křoví. Vyrazili za teplem. Například do prostředků městské hromadné dopravy. A my musíme snášet neskutečný zápach linoucí se od nich, nebo to vzdát a vystoupit či vůbec nevyužívat MHD. Nebo žádat zastupitelstva měst a obcí, abychom se bránili.
Vyrazili jsme si v neděli odpoledne s rodinkou na procházku. Sluníčko si sice zřejmě vzalo dovolenou, ale syn na procházku musí, že… A tak jsme šli. Tedy já a partnerka, náš Šíma se vezl v kočárku. On už by tedy raději po svých, ale někde to prostě nejde, nechcete-li riskovat.
Naše „rodinné venčení“ mělo být delší, a tak jsme se rozhodli kousek se svézt linkovým autobusem pražské MHD.
Dveře se zavírají…
Nastoupili jsme. Dveře se zavřely. Zděšeně se na sebe s přítelkyní podíváme. Ani jeden jsme nemuseli mluvit. Oba ale víme, co chceme říct.
To je ale hnus! Smrad větší než v pavilonu opic v zoologické zahradě! Vlevo od nás, zhruba tři metry, stál vousatý, špinavý, neupravený… s třemi taškami plnými novin, šatstva a harampádí (zřejmě vytaženého z popelnic)… bezdomovec.
Popošli jsme i s kočárkem co nejdále od něj. Stejně to nepomohlo. Všechna okénka kolem nás přitom byla otevřena. Asi jsme nebyli první, kdo na to pomyslel.
Čím tedy jezdit?
A řešení? Co udělat pro zlepšení, aby bezdomovci nezamořovali prostředky městské hromadné dopravy, případně obchodní centra a podobně? Nad tím by se měli zamyslet především námi volení městští zastupitelé, případně úředníci, ale vlastně my všichni, celá společnost.
Případně se nabízí řešení jiné. Vystoupit. Obecně už nevyužívat MHD. To by znamenalo chodit pěšky, případně jezdit automobilem, na motorce, mopedu, na kole či koloběžce, případně jezdit taxikem.
To ale není řešení, to si přiznejme. Pěšky stále chodit nemůžete. Jezdit dennodenně autem, na motorce apod. by se nám asi pěkně prodražilo, navíc je to v Praze samá dopravní zácpa (autobus má aspoň někde své vlastní pruhy, tramvaj koleje, metro trasu jen pro sebe samotné) a pak ještě musíte vymyslet parkování. A permanentní jízda vozy taxi by se nám také pěkně prodražila.
Dejme hlavy dohromady
Takže jednoznačného resumé jsme se nedopátrali. Nezbývá nám nic jiného, než abychom popřemýšleli. Nejen nad tím, jak „vymýtit“ bezdomovce z prostředků MHD, ale rovněž nad tím, co je potřeba v naší společnosti změnit, aby lidí žijících na ulicích stále nepřibývalo.
A jak dopadla naše nedělní cesta autobusem? Zhnusení a nevole byly patrné z pohledů všech našich spolucestujících. Jen bezdomovec se tvářil spokojeně. Aby ne, bylo mu teplo…
