Od Ku-klux-klanu a Kennedyho k Obamovi

Nespravedlnost, rasová segregace, hrozící jaderná válka, atentáty na politiky, volná láska, drogy, komunismus v jeho „nejlepší éře“, ale i jeho pád. Vše má ale především jednoho společného jmenovatele – totiž boj za svobodu.

Mistrovsky zvládnuté historické reálie se skutečnými osobnostmi světových (i československých) dějin propojené fiktivními nitkami osudů pěti rodin (americké, anglické, německé, ruské a velšské). To vše dává dohromady další vynikající román z pera renomovaného britského spisovatele Kena Folletta – Hranice věčnosti.

Excelentní román Hranice věčnosti je posledním dílem Follettovy trilogie Století. Ale rozhodně není poslední z hlediska kvality. Na druhou stranu se u Folletta nedá mluvit jako o posledním vlastně asi o žádném jeho díle.

Závěrečná Follettova historická sága přibližuje čtenářům prostřednictvím osudů příslušníků pěti spřízněných rodin moderní dějiny 20. století, konkrétně pak především studenou válku, tedy především rizika ve vzduchu stále hrozící jaderné války mezi Spojenými státy americkými a tehdejším Sovětským svazem.

Sám Follett se netajil v rozhovorech pro média ani tím, že právě proto dal závěrečnému dílu této ságy název Hranice věčnosti. „Během tohoto období jsme všichni věděli, že může každým okamžikem vypuknout jaderná válka a přivést lidstvo do záhuby. V tom smyslu jsme žili na hranici věčnosti,“ přiblížil své myšlenkové pochody při vymýšlení titulu knihy Follett.

Kdo je Ken Follett

Pokud jde o samotného autora románu, britský spisovatel Ken Follett se narodil v Cardifu ve Walesu 5. června 1949. Vystudoval filozofii na londýnské University College, poté byl reportérem South Wales Echo či Evening News.

Přestože se psaní začal věnovat poměrně záhy, celosvětové renomé si získal de facto až díky historickým románům ze středověké Anglie (Pilíře země a Na věky věků). Oba romány jsou nadále velmi prodávané a oba byly zfilmovány do seriálových minisérií. Filmaři se mimochodem ujali i natáčení trilogie Století.

Dříve se Follett věnoval především detektivním a špionážním žánrům (například Muž s podivnou minulostí, Kavky, Sněžná slepota, Smrtící kód…). Ken Follett patří k nejúspěšnějším současným světovým spisovatelům. Napsal 30 knih, které vyšly ve 33 jazycích, přičemž se jich ve více než 80 zemích prodalo přes 150 milionů výtisků. Více o Kenu Follettovi je možno se dozvědět na jeho webových stránkách.

Právě Ken Follett je jedním z mých nejoblíbenějších spisovatelů, byť preferuji především literaturu faktu. Nicméně Follettova díla vycházejí z historie, a tak - s nadsázkou řečeno - mají k literatuře faktu relativně blízko. Navíc je vše, co vyjde z pera Kena Folletta, skutečně par excellence.

Moderní dějiny jedním dechem

Follettův román Hranice věčnosti navazuje na předchozí dva díly trilogie Století, přičemž začíná rokem 1961. Nejde přitom o nijak pozvolný začátek. Vždyť vznik tzv. Berlínské zdi byl zlomovým okamžikem pro celou Evropu, potažmo celý svět. A přesně touto dobou začíná tento excelentní románově pojatý exkurs Kena Folletta do historie.

Nemá cenu zde rozebírat děj jako takový. Spíš bych rád zdůraznil, že román se čte naprosto lehce, jedním dechem a zároveň má čtenář možnost seznámit se s relativně velkou měrou skutečné historie prostřednictvím osudů potomků pěti rodin, které žijí ve dvou částech Německa (v kapitalistickém i komunistickém), v USA, v Anglii či v Rusku, eventuálně pracovně i v jiných zemích světa (např. na Kubě či v Polsku). 

Díky nim a jejich osudům tak máme možnost poznávat kulturu té doby, politické a historické okolnosti a rizika, politické vzestupy i pády, atentáty na bratry Kennedyovy, aféru Watergate a pád prezidenta Nixona, otázku zbrojení a odzbrojení v rámci především psychologického souboje o moc mezi Spojenými státy a Sovětským svazem, včetně kubánské raketové krize, až se postupně dostaneme k pádu Berlínské zdi a komunismu. A zapomínat nemohu ani na válku ve Vietnamu a protestů proti ní.

Boj za svobodu

Celý román se navíc silně dotýká ožehavého tématu rasové segregace a rasismu ve Spojených státech a postupuje až ke změně ve formě zvolení vůbec prvního černošského amerického prezidenta - Baracka Obamy. I na našich černošských hlavních hrdinech (jak jsem psal výše – hlavní hrdinové jsou z více koutů světa, ale mají i různé typy pleti) autor vykresluje přes jaká úskalí, nespravedlnost a pohrdání se dostali ve společnosti tam, kde jsou, tedy například od studentského černošského bojovníka za lidská práva přes nejbližšího spolupracovníka bratrů Kennedyových až po kongresmana. 

Follett toto stěžejní téma – téma svobody - zvolil zřejmě úmyslně. Podle svých vlastních slov si totiž uvědomil, že všechny konflikty 20. století se týkají především jednoho velkého tématu – svobody. A to v různých formách.

České čtenáře bezpochyby mohou zajímat i pasáže a řádky věnované Československu a Pražskému jaru, osobnostem naší historie (např. Alexanderu Dubčekovi či o 20 let později Miloši Jakešovi), rozhodování Moskvy a invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa.

Pečlivá příprava zakončená bravurním dílem

Kvůli svému poslednímu dílu trilogie Století Follett dokonce odcestoval i na Kubu, aby se tam mohl trochu více porozhlédnout. Jedna z postav Hranice věčnosti totiž v rámci svých pracovních aktivit (a tak trochu i za trest) musela nějakou dobu žít a pracovat jako novinářka v Havaně v době kubánské raketové krize.

Follett rovněž mohl využít i záznamy různých rozhovorů z Bílého domu z Kennedyovy a Nixonovy éry, i proto je řada dialogů velmi přesná. Follett tak dostál „svému standardu“ a románu věnoval i velmi detailní přípravu „až do posledního puntíku“.

Celý román je napsán skutečně s bravurou Follettovi vlastní. Místy má čtenář velký problém se od jeho díla odtrhnout a věnovat se něčemu jinému. Napětí, úsměvy, ale sem tam i nějaká ta slza. To vše se může při jeho čtení objevit na čtenářově tváři. Především ale pak poznáte radost a potěšení z velkého díla.

Hranice věčnosti je prostě více než důstojným zakončením románové trilogie Století. Osudy pětice rodin provádí Follett v jejím prvním díle s názvem Pád titánů první světovou válkou a ruskou revolucí, v druhé části trilogie Století s titulem Zima světa se naši hlavní hrdinové musí „protloukat“ hospodářskou krizí a následně druhou světovou válkou.

Slovo závěrem…

Solidní se mi zdál i překlad románu Hranice věčnosti, který Ken Follett napsal v roce 2014. Anglický originál nese název Edge of Eternity a vydán byl v New Yorku nakladatelstvím Dutton – Penguin Group. Do češtiny pak román zdatně přeložili Libuše a Luboš Trávníčkovi a vydala ji v Praze v roce 2015 Euromedia Group, k. s. Knižní klub.

Pouze lehké negativum je v rámci solidního překladu, případně v posledních kontrolách před vydáním – několikrát je v knize zaměňována Dimkova velká láska Natalija a jeho první žena Nataša.

V rámci závěrečného Poděkování pak Ken Follett uvádí, že jeho hlavním konzultantem pro trilogii Století byl Richard Overy. Jde o renomovaného a vynikajícího historika, jehož díla vycházejí mimochodem i v češtině. O to více je tak vidět, že Follett nenechal nic náhodě a skutečně více než pečlivě se připravoval a konzultoval zásadní body skutečné historie s odborníky na slovo vzatými.

Každopádně všem vřele doporučuji, aby si tento Follettův třetí díl románové trilogie Století – Hranice věčnosti – určitě přečetli. Ale rozhodně i jeho předchozí části a další Follettova díla. Obrázek si následně udělejte každý sám. J Pokud máte zájem, knihu si můžete pořídit na Rájknih.cz.