Komunistické lágry. Peklo v Česku, kde byste nechtěli být

Komunistický režim zřídil na mnoha místech dnešní České republiky tábory nucených prací, nápravně pracovní tábory, pracovní útvary vězňů a internační místa duchovních. V lágrech strádaly desítky tisíc lidí, mnohdy zcela bez soudu.

Minulost se nesmí zapomínat, ať už byla jakákoli. Na tu úspěšnou je třeba navázat, na tu méně šťastnou, či dokonce tragickou, ale musíme myslet a připomínat si ji také. Je třeba se totiž poučit, vzpomínat na známé i méně známé hrdiny, kteří bojovali proti zlu a bezpráví. 

Nacistický režim využíval velké množství koncentračních táborů. Ale nejrůznější pracovní tábory a lágry vznikaly i pár let po 2. světové válce. Ty využíval pro změnu totalitní komunistický režim. Řada lidí v nich končila jen na základě udání závistivých sousedů, jen na základě podezření, v rámci vyřizování osobních účtů, často zcela bez soudu, jen na základě libovůle komunistických funkcionářů.

Jasně, výstižně, precizně...

A právě po stopách těchto táborů v Česku, na Moravě a ve Slezsku se vydává ve své knize Komunistické lágry s podtitulem Tábory nucené práce, nápravně pracovní tábory, pracovní útvary vězňů a internační místa duchovních 1948 až 1962 ředitel Nakladatelství Academia a úspěšný autor Jiří Padevět.

Nový Padevětův průvodce čtenáře provede po místech, na nichž komunistický režim zřídil lágry a která jsou neodmyslitelně spojena s komunistickým terorem, činěným na nevinných obětech. Tento místopisně-historický průvodce zachycuje období od roku 1948 do roku 1962. Většina těchto lokalit, kde existovaly tábory nucené práce, pracovní tábory či nápravně pracovní tábory, v naší době vypadá úplně jinak než v inkriminovaném období. 

Renomovaný autor navazuje i v tomto průvodci na ty předešlé a drží se svého osvědčeného stylu, charakteru knihy i mustr předkládaných informací a materiálů. A za mě je to dobře. Před jednotlivými kapitolami publikace tak nechybí už tradičně ani potřebné mapy oblastí, které jsou následně blíže popisovány. Každá adresa je očíslována a zanesena do mapy, což zájemcům usnadňuje jejich cestu po stopách bolesti spojené s komunismem. Brožura je vhodně doplněna velkým množstvím dobových i současných fotografií, plánků, kreseb atd.

Historii je nutné si připomínat

I v tomto průvodci jde bezesporu o další  typicky “padevětovskou” precizní práci s historickými prameny a archivy, z nichž vznikl další přehledný, jasný a stručný průvodce. A je moc dobře, že publikace podobného typu vycházejí. Je totiž nutné si historii připomínat, pamatovat. A to nejen proto, aby i naši potomci věděli, co a kdy se dříve dělo, ale zároveň je třeba se z historie (jakékoli) poučit a vyvarovat se opakování zlého či chyb, které se kdy udály.

Další z průvodců Jiřího Padevěta je bezesporu povedeným kouskem, který přibližuje jedno z období našich dějin. Publikace Komunistické lágry je další z řady povedených už publikovaných průvodců, ať už jde o publikace Anthropoid, kterou napsali společně Jiří Padevět a Pavel Šmejkal, dále Průvodce protektorátní Prahou, Protektorátem po stopách parašutistů, Tři králové, Odbojová skupina bratří Mašínů nebo knihy Krvavé léto 1945, Krvavé finále, Průvodce stalinistickou Prahou a mnohé další. 

11 Jáchymov NikolajTábor nucené práce, ležící podél silnice mezi Abertamskou zatáčkou a Mariánskou, byl uveden do provozu 1. září 1950 a zrušen k 15. únoru 1951, kdy byli internovaní převedeni do tábora Jáchymov Vršek (viz níže). V době založení se jednalo o pobočný tábor tábora Vršek, který se během své existence osamostatnil. Kapacita tohoto zařízení byla 400 osob. Počty internovaných: srpen 1950 – 79ke 30. listopadu 1950 – 384Od října 1951 se změnilo určení, nejprve se jednalo o pracovní útvar vězňů, později o pracovně nápravný tábor s krycím označením A s kapacitou 800 vězňů. Vězni bydleli v dřevěných barácích, které se v zimě nedaly vytopit. Nad branou tábora byl dozorci umístěn nápis Prací k svobodě.(Jiří Padevět - Komunistické lágry, Karlovarský kraj, str. 55)

Kdo je Jiří Padevět

Autor publikace Komunistické lágry s podtitulem Tábory nucené práce, nápravně pracovní tábory, pracovní útvary vězňů a internační místa duchovních 1948 až 1962, Jiří Padevět (*1966), je ředitelem Nakladatelství Academia. Pod jeho vedením získaly knihy Nakladatelství Academia celou řadu ocenění, například Magnesia litera, Cenu Josefa Jungmanna, Slovník roku, Cenu Josefa Hlávky, Cenu Miroslava Ivanova…

Padevět má za sebou bohatou literární činnost. V posledních letech vyšly například jeho tematicky podobné knihy Dotek Anthropoidu, Tři králové: Odbojová činnost legendární skupiny a vysílací místa radiostanic Sparta I a Sparta II (2017 - mou recenzi si můžete přečíst ZDE), Krvavé léto 1945: Poválečné násilí v českých zemích (2016), Krvavé finále: Jaro 1945 v českých zemích (2015) či Průvodce protektorátní Prahou. Místa - události - lidé (2013 - mou recenzi si můžete přečíst ZDE), Odbojová skupina bratří Mašínů (má recenze ZDE). Společně s novinářem a publicistou Pavlem Šmejkalem pak napsal také průvodce Anthropoid (2016 - mou recenzi si můžete přečíst ZDE). 

Kniha Průvodce protektorátní Prahou získala v roce 2014 ocenění Slovník roku a Kniha roku Magnesia litera, a to nejen v kategorii literatury faktu, ale obdržela i hlavní cenu. Padevět je nositelem pamětní medaile Operace Anthropoid.  

Co říci závěrem 

Průvodce Komunistické lágry zve své čtenáře na exkurs na místa, na nichž totalitní komunistický režim zřídil lágry a jež jsou neodmyslitelně spojena s komunistickým terorem, činěným na nevinných obětech. Tyto cenné informace čtenářům podává na celkem 312 stranách textu a nejrůznějších doplňujících materiálů. Obálku a grafickou úpravu edice navrhl a sazbu zhotovil Robin Brichta. Knihu vydalo Nakladatelství Academia v Praze v roce 2019, a to jako vydání první.

Kromě základních informací (kdo, kdy a kde ji vydal atd.) obsahuje publikace úvod, po kterém následuje hlavní část knihy, jež je rozdělena dle krajů. V závěru nechybí ani poděkování, soupis pramenů a literatury, seznam fotografií, jmenný a místní rejstřík, Summary či Zusemmenfassung. 

Průvodce Komunistické lágry s podtitulem Tábory nucené práce, nápravně pracovní tábory, pracovní útvary vězňů a internační místa duchovních 1948 až 1962 je koncipován srozumitelně, jasně a přehledně. Obsahuje mnoho dobových i současných fotografií, map, plánků, kreseb a dalších zajímavých dokumentů. Obrázek o něm si už ale následně udělejte každý sám. Flexi publikaci bez přebalu mi k recenzi poskytlo Nakladatelství Academia, za což děkuji.