Spojení Václava Havla a Michaela Žantovského je známé. Byli přátelé, spolupracovníci. Zažili toho spolu mnoho. Není se tak čemu divit, když jeden z nich napsal životopisnou knihu o tom druhém. Netřeba zmiňovat, kdo o kom knihu napsal. Nutno podotknout, že tato kniha je více než „jen povedená“.
Když jsem se v dubnu roku 2012 náhodou dočetl, že Michael Žantovský píše životopisnou knihu o Václavu Havlovi, nevěnoval jsem tomu větší pozornost.
Bylo to stručné, ale jasné. Jen stručně: „Bývalý blízky spolupracovník Václava Havla a současný velvyslanec ČR ve Velké Británii Michael Žantovský pracuje na životopisu Václava Havla. ‘Pokusím se napsat standardní životopis prezidenta, tedy knihu ze zasvěcené, ale nezaujaté perspektivy. Rozhodně nemá být o mém vztahu s Havlem,‘ uvedl tehdy Žantovský pro Hospodářské noviny. Kniha měla vyjít anglicky v roce 2014 - k 25. výročí sametové revoluce.
Objektivita? Mávl jsem nad tím rukou
Jen jsem nad tím mávl rukou. To není nic pro mě. Byl přece jeho kamarád, mluvčí, spolupracovník. Říkal jsem si, že objektivita si s touto knihou asi jen tak nepotyká. Leč šeredně jsem se spletl. Velmi rád to přiznávám. Knihu Michaela Žantovského Havel jsem hltal jako román. Paráda, par excellence, prostě naprosto úžasná kniha o někdejším prezidentovi. A nejen o něm, ale rovněž o době, ve které žil, tvořil, provokoval, bojoval, prezidentoval, marodil, byl v kurzu, či byl naopak úplně dole.
Už při psaní recenze knihy Václav Havel od Edy Kriseové jsem si uvědomoval, že získávám trochu jiný pohled na Václava Havla, než jaký jsem doposud měl. Žantovský mě v tom ještě více utvrdil. Navíc Žantovský dokázal popsal dění doby, ať už disidentské, či vrcholně politické či literární skutečně famózně. A nemyslím tím jen v souvislostech s Havlem. Ale obecně dokázal popsat úseky naší historie velmi solidně.
Z knihy Havel od Michaela Žantovského jsem se toho dozvěděl nejen o našem exprezidentovi opravdu hodně. A třeba i to, v čem jsem se mýlil. Žantovský mě pak donutil svou knihou nejen k přemýšlení, ale rovněž k tomu, že jsem si některá rozhodnutí a úseky našich dějin vyhledával detailně. Například to, jak Havel bojoval proti rozdělení Československa. Jak Vlado Mečiar a Václav Klaus bojovali s vlastním egem a s tím, že ani jeden nechtěl hrát „druhé housle“, což k rozdělení Československa tehdy nepochybně přispělo velkou měrou.
Kdo je Michael Žantovský?
Autor knihy Havel Michael Žantovský je český překladatel z angličtiny, tlumočník, psycholog, publicista, spisovatel, textař, politik a diplomat. Po revoluci v roce 1989 patřil k zakládajícím členům Občanského fóra. V roce 1990 se stal tiskovým mluvčím a poradcem prezidenta České republiky Václava Havla, později byl senátor či velvyslanec v USA či Izraeli. Od října 2009 je velvyslanec ve Spojeném království Velké Británie a Severního Irska.
Vystudoval psychologii na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, z oboru ale přešel k překladatelství, tlumočení, novinařině, až nakonec zakotvil v diplomatických službách naší vlasti milé.
Jako překladatel je znám například svým „počeštěním“ děl Josepha Hellera či Normana Mailera, Woodyho Allena či Madeleine Albrightové či Henryho Kissingera a dalších velikánů literárního i politického nebe.
Autor by neměl svou knihu překládat sám
Žantovský se ve své knize Havel poměrně hodně věnuje Havlovi jako osobnosti literárního, disidentského či politického ražení, ale rovněž jej díky své vystudované profesi velmi dobře „rozebírá“ jako člověka.
Žantovský se v knize Havel nevěnuje v přehnané míře Havlovu dětství, nevyužívá tolik citace vzpomínek Havlových přátel, působí tak nějak urovnaněji a přehledněji a kniha je dle mého názoru psána s pro mě překvapivě relativně velkým nadhledem a snahou o objektivitu.
Na druhou stranu - jedno se Žantovskému vytknout dá. Je totiž znát, že Michael Žantovský psal své dílo původně anglicky a následně ji sám přeložil do češtiny. U některých pasážích je to znát, místy je stylistika tak trochu krkolomná, ale i výrazivo je občas tak trochu „nečeské“.
Žantovský v sobě psychologa nezapře
Žantovský v sobě nezapřel vystudovaného psychologa, když ve svém díle rozebírá Havlův emocionální život, Havlovy pochybnosti o sobě samém, jeho váhání, nerozhodnost. V až nečekané velké míře věnuje Havlovu soukromému, milostnému životu.
Havel měl podle psychologa Žantovského „hlubokou vnitřní touhu po ženské společnosti, po něze a útěše, kterou mu nabízela, ale také po vůdčí ruce a řádu, který mu mohla poskytnout. Po celý život instinktivně vyhledával silné a dominantní ženy, které zmírňovaly jeho pocit bezmoci a nejistoty. I když je to poněkud otřepané psychoanalytické klišé, všechny tím či oním způsobem připomínaly jeho matku.“
Žantovský navíc připomíná i různé Havlovy zásluhy. „Pokud je dnes Evropa – včetně jejího geopolitického středu – bezpečnější než kdykoli dříve ve své historii, vděčí za to v neposlední řadě vizi státníků, jako byli Bill Clinton, Lech Wałęsa a Václav Havel.“
Knize nechybí vtip ani fotografické přílohy
Vtipné je například Žantovského vysvětlení toho, že Havla vlastně zvolil prezidentem paradoxně komunistický parlament. „Pokud se někdo diví, jak se dá vyřešit hlasování dvou komor parlamentu s celkem 350 poslanci na schůzce dvou mužů, z nichž ani jeden nebyl poslanec, postačí říci, že Federální shromáždění bylo natolik zvyklé přijímat rozkazy, že by bylo zvolilo prezidentem Drákulu, kdyby k tomu dostalo pokyn seshora.“
Knize Havel od Michaela Žantovského ale nechybí ani velké množství fotografií z života Václava Havla, na vnitřní straně vazby knihy jsou rovněž Havlovy malby z dětství, které jsou rovněž vhodným doplněním.
Rovněž autorovy poznámky jsou vhodným doplněním. Čtenářům znalým problematiky a doby připomínají ve stručnosti osoby a také místa, které se v knize objevují. Lidem „znalým“ tak leckoho a leccos připomenou, těm méně znalým pak pomohou v exkurzu do „Havlovy“ doby.
Rozhodně nejde jen o další životopis, který vzešel „z pera“ Havlových blízkých přátel a spolupracovníků. Knihu Michaela Žantovského Havel vydalo nakladatelství Argo v roce 2014. Dílo má 564 stran a je o něj velký zájem doma i ve světě.
Napsat by zde bylo možné o této knize ještě opravdu mnoho, ale mé doporučení je raději si knihu přečíst každý sám. A rozhodně vám to za to stojí! Pokud máte zájem, knihu si můžete pořídit na Knihy.iDNES.cz.
Téma Havel je literárně lákavé a stále živé
Václav Havel byl, je a pravděpodobně nadále bude velmi zajímavou a nejen pro historiky lákavou osobností. O tom jistě není sporu. Dokazuje to i fakt, že jeho životopis v podání Michaela Žantovského je jedním z mnoha, které v poslední době vyšly.
Z těch dalších jsem četl například knihu Václav Havel od další Havlovy spolupracovnice a kamarádky Edy Kriseové. Jeho recenzi už jsem napsal a přečíst si ji můžete rovněž.
A zapomenout nesmím ani na druhý díl politického životopisu komentátora Daniela Kaisera s názvem Prezident Václav Havel 1990–2003 (první díl Disident Václav Havel (1936-1989) vyšel o dva roky dříve).
Všechny tyto knihy o Václavu Havlovi je možné si zakoupit rovněž na Knihy.iDNES.cz.
