Guillaume Perronet, vůdce povstání obyvatel jihošvýcarského Valais proti bezpráví a tyranii sionského biskupa Tavela i savojského hraběte Amadea, našel zastání u římského císaře a českého krále Karla IV. Proč ho Karel IV. chránil?
Boj o svobodu, vzpoura proti bezpráví či tyranské nadvládě mocipána a podobná témata se v literatuře vyskytují poměrně často. Není až tak překvapivé, když jde o příběhy založené na skutečné historii či fragmentech z ní.
O to zajímavější a pikantnější pro české čtenáře pak může být, když zahraniční autor do děje své knihy zasadí i nějaké ty české hrdiny či historické osobnosti. To pak často přiláká i román, který byste mnohokrát ani do ruky nevzali.
Karel IV. má v příběhu podstatnou roli
A právě jedním z takových románů je i kniha 1352: V plamenech, kterou napsal pedagog a odborník na moderní technologie, Philippe Favre. Spisovatel, který se narodil a žije ve švýcarském kantonu Valais, postavil svůj historický román právě na historii tohoto kraje a jeho okolí a především pak na pozapomenuté osobě tamního lékaře a vůdce revolty Guillauma Perroneta…
… a částečně i na Perronetově přátelství s římským císařem a českým králem Karlem IV. Pravda, císařem se stane Karel IV. až v samotném závěru knihy, ale přesto je v ní jméno otce vlasti (tedy té české) zmiňováno poměrně často a sám Karel IV. v celém příběhu hraje velmi podstatnou roli. Byť hlavním hrdinou (a to v pravém slova smyslu) je jeho přítel, Guillaume Perronet, a obyvatelé jeho kraje.
K příběhu Guillauma Perroneta a k císaři Karlu IV. se autor dostal prostřednictvím archeologických vykopávek na zřícenině hradu Beauregard. To autora tak zaujalo, že se rozhodl napsat historický román, v němž tyto dvě osobnosti historie nemohly chybět.
Drsný kraj Valais a národní hrdina z masa a kostí
A pohledem čtenáře musím říci, že je to dobře. Při čtení se rozhodně nudit nebudete. Philippe Favre ve svém románu spojil dokonale fragmenty skutečné historie s fiktivními, propojil prokazatelně žijící historické osobnosti se smyšlenými a navíc dokázal dokonale zlákat čtenáře na nádherný kraj jihošvýcarského kantonu Valais.
Favre ve svém románu umně a nenásilně rozvinul tematiku vzpoury obyvatel kraje Valais v čele s lékařem Guillaumem Perronetem (skutečně doložitelnou historickou osobností) proti bezpráví a tyranské vládě sionského biskupa Guicharda Tavela i proti vojenským zásahům savojského hraběte Amadea, kterou spojil s osobou Karla IV. a ještě vše okořenil léčivými bylinkami, lékařským řemeslem, morovou ranou a láskou. To vše zabalil do jednoho celku, který by bez jednotlivých ingrediencí nebyl tak výborným historickým románem.
Favrův barvitý příběh 1352: V plamenech, zaplněný skutečnými i fiktivními hrdiny a odehrávající se na drsných alpských svazích i v kouzelné krajině údolí řeky Rhôny, plné opevněných hradů, kostelů, svérázných horalů, usedlostí a vinic určitě splňuje vše, co by měl historický román ve čtenáři probouzet.
Při dalším troubení Guillaume zjistil, že jeho spolubojovníci se obrátili. Zůstal sám s Théem. Někteří už šplhají do svahu, z nějž vyrazili. To není možné! Najednou chápe. Tryskem se na ně řítí třetí jízdní oddíl.
“Utíkej, Théo, utíkej!”
Když se však Guillaume vrhá na útěk, zastavuje ho pronikavá bolest ve stehně. Sotva překračuje těla, z nichž některá patří kamarádům. Théo získal náskok, brzy se dostane ke svahu. Guillaumovi se to nepodaří, znovu klopýtá. Rozdrtí ho destrieři v plném trysku, chráněni čabrakami. Rytíř v čele si ho vybírá za cíl. Probodne ho kopím. Je to hloupé, ale nic se s tím nedá dělat. Jen se dívat blížící se smrti do očí. Rytíř ho sleduje pohledem, aby správně namířil, potom kopí zdvihne a proletí kolem, otře se o Guillauma. Ještě se ohlíží na člověka, kterého ušetřil, Guillaume se otáčí kolem své osy. Třemi skoky je u svahu. Poznal erb. Stříbro na červeném pozadí: Montferrat.
(...)
Théo se vrátil za strýcem.
“Všechno jsem viděl. Ten rytíř tě ušetřil!”
“Běž, Théo. Pokud se dostat do Sionu dřív, než se Savojští seskupí. Pomoz Gillesi de Faucigny bránit město.”
“A ty?”
“Moje práce je tady.”(Philippe Favre - 1352: V plamenech, Kapitola XLVI - Amadeovo druhé tažení, str. 281, 282)
Kdo je Philippe Favre
Autor knihy 1352: V plamenech, Philippe Favre (*1960), je pedagog a odborník na moderní technologie. Vzdělává studenty i učitele v oboru informační technologie a komunikace.
V roce 2016 mu vyšel román Cortex – En état de veille (Kortex – V bdělém stavu). Zajímá se o historii švýcarského kantonu Valais, kde se narodil a kde stále se svou rodinou žije. Je aktivním členem rady nadace Château de Beauregard, která financuje průzkum a zpřístupnění tohoto středověkého hradu nad řekou Rhônou.
Při souvisejícím bádání v archivech narazil Philippe Favre opakovaně na jméno Guillaume Perronet, který se ve 14. století stal hrdinou jednoho z prvních povstání obyvatel za svobodu, v jejichž důsledku získalo Švýcarsko dnešní podobu.
Pár slov na závěr...
Na exkurs do kraje Valais, kantonu na jihu Švýcarska, a jeho historie, do období bojů tamních obyvatel za svobodu a do časů života Karla IV., římského císaře a českého krále zve Philippe Favre čtenáře prostřednictvím své knihy 1352: V plamenech, která čítá 380 stran.
Z francouzského originálu 1352 - Un médecine contre la tyranie, vydaného nakladatelstvím Favre v Lausanne roku 2014, přeložil do češtiny Tomáš Havel. Obálku navrhla Jana Vahalíková. Grafickou úpravu a sazbu zajistilo Studio Marvil. Knihu vydalo nakladatelství Argo v Praze v roce 2018 jako první vydání.
Kromě základních informací (kdo, kdy a kde ji vydal atd.) je kniha rozdělena na pět částí (Mladá léta, Lékař, Guichard, Povstání, Exil) a Epilog. Vše se dělí ještě na jednotlivé kapitoly (celkem 63) s vlastními názvy. Po epilogu následuje poděkování a opravdu velké množství poznámek, českému čtenáři je totiž v příběhu dopřáno plnými sousty velké množství dobového, místního, ale i latinského výraziva.
Vlastní obrázek o knize 1352: V plamenech si už ale udělejte každý sám, za mě ale určitě palec nahoru. Vázanou knihu s přebalem mi k recenzi poskytlo nakladatelství Argo, za což děkuji.
