Co se skrývá za vraždou v horské vesničce v Tyrolsku?

Lidé na horách jsou jiní. Alespoň se to říkává. Ale je tomu skutečně tak? A jaké tajemství se skrývá za vraždou čarodějnice z 19. století? Nadějný vídeňský historik, který se vydal přijít události na kloub, ale zmizí beze stopy...

Hory mají svá specifika. Nevyzpytatelné počasí, nehostinné, leč přesto tak lákavé přírodní útvary, v nichž člověk mnohdy neví dne, hodiny, minuty… Zapadlé horské vesničky a lidé v nich žijící, horalé, kteří považují za střed světa právě svůj kraj a městští lidé jsou pro ně turisti, kteří mezi ně jen tak nezapadnou. 

Hory a jejich nevyzpytatelnost jsou také poměrně častými místy dějů mnoha povídek, románů, thrillerů či filmů. A není se čemu divit. Nahrává tomu často právě ta jejich temná a nehostinná stránka, prostor pro záhady a pro nejrůznější samorosty a tak typické obyvatele.

Detektivní, psychologický...

A nejen o tajemném a zrádném světě vrcholků hor, zasněžených Alp a specifické nátuře obyvatel jedné horské vesničky je kniha rakouského autora Gerharda Jägera Sníh, oheň, vina a smrt. Dvě časové linie, vzpomínky, zápisky, laviny, smrt, vypořádání se s vlastní minulostí. A nejen to. Románová prvotina Gerharda Jägera toho v sobě skrývá opravdu hodně. Dá se říci, že jde navíc o vícežánrový román, který v sobě nese prvky detektivky i silně psychologického příběhu. 

Autor příběh zasadil do opravdu zajímavého, lákavého, ale i nehostinného prostředí, které ovlivňuje nejen nevyzpytatelné počasí. K tomu se přidává i poměrně hodně zajímavý motiv a “nesmí chybět” ani láska, tajemství, vražda… a posedlost.

Lidé na horách jsou jiní. Tak nějak by se to dalo také říci. Ale je tomu skutečně tak? Jaké tajemství se skrývá za vraždou čarodějnice z 19. století? Pravdě chce přijít na kloub mladý a nadějný historik Max Schreiber, který přijíždí na podzim roku 1950 právě do zapadlé horské vesničky v Tyrolsku. Do míst, kde se inkriminovaná událost stala. A přijde další záhadná smrt, “souboj” o lásku jedné ženy… A Schreiber zmizí beze stopy. A další dějovou linií je pátrání po pravdě v podání osmdesátiletého Johna Millera o půl století později.

Dny se krátily, Schreiberovy vycházky prodlužovaly. Světlo sláblo, jeho neklid rostl. Sotva se rozednilo, hnalo ho to ven, se zvednutými rameny a vyhrnutým límcem kabátu se potuloval po odpočívajících polích a zhnědlých loukách, osamělý stín pod mraky nalétávajících havranů, němá silueta pod křikem ptáků. Vítr mu do tváře foukal poslední podzimní barvy, mžoural do bledých slunečních paprsků, jež skoro vodorovně prosvítaly mezi dvěma horskými vrcholy, než uprostřed odpoledne zmizely a krajina se zachmuřila, zešeřela, ztemněla. Chodil po cestách a stezkách, které brzy vedly už jen do tmy, a najednou měl problém najít v noci, snášející se z hřebenů, cestu do vesnice.(Gerhard Jäger - Sníh, oheň, vina a smrt, str. 73)

Excelentní popis a poetická duše

Jägerova prvotina Sníh, oheň, vina a smrt ve mně ale přece jen budí poměrně značné rozpaky. Jeho kniha je sice zajímavá (nebo má alespoň ambici být zajímavá svým motivem), ale zároveň mi přijde relativně často hodně roztahaná, jakoby utahaná, přeplněná jako nákupní taška plná nákupu bez rozmyslu a ladu a skladu. Místy mám až pocit, že autor na první dobrou velmi zajímavé téma poněkud zazdil, jako by ho přecpal balastem. A to je velká škoda.

Očekával jsem poněkud více napětí, trochu více dějovosti a toho, že kniha čtenáře chytne a už ho ze svých spárů jen tak jednoduše nepustí. Neustále jsem čekal, kdy toto vše přijde, ale nějak jsem se nedočkal. Nebo jsem možná až příliš náročný čtenář.

Na druhou stranu ale autor románu Sníh, oheň, vina a smrt využívá poměrně vytříbených jazykových prostředků. Jägerovi ale nelze upřít ani snahu a rozhodně mu nechybí ani vypravěčský - či spíše popisný - talent. A ještě jedno - Jäger ukazuje v této knize i svůj poetický um. Právě poetičnost a popisné pasáže považuji za naprosto jednoznačně plusové a za největší autorovy přednosti. Až mně to vnuklo myšlenku, jestli by se Gerhard Jäger nenašel více v jiném žánru, v kterém by právě tyto své přednosti mnohem více a lépe uplatnil.

Pár slov na závěr...

Na exkurs do zapadlé horské vesničky a jejích tajemství zavede čtenáře někdejší rakouský novinář a učitel Gerhard Jäger prostřednictvím knihy Sníh, oheň, vina a smrt, jejíž příběh je rozepsán na celkem 400 stranách. Gerhard Jäger (*1966) žije se svou rodinou právě v Tyrolsku. Před vážnou nehodou, která ho upoutala na invalidní vozík, pracoval jako novinář, editor a učitel. Kniha Sníh, oheň, vina a smrt je jeho románovou prvotinou, ve které se vrací k tragickým událostem z přelomu let 1950 a 1951, kdy mohutné sesuvy lavin v Alpách připravily o život 256 lidí.

Z německého originálu Der Schnee, das Feuer, die Schuld und der Tod vydaného v roce 2016 nakladatelstvím Karl Blessing v Mnichově přeložila knihu do češtiny Iva Kratochvílová. Obálku a grafickou úpravu obstaral Pergamen Trnava. Nutno podotknout, že obálka dle mého názoru zaujme už na první pohled. Opravdu povedený kousek, palec nahoru. Knihu vydalo v Brně v roce 2017 Host - vydavatelství, s. r. o.

Kromě základních informací (kdo, kdy a kde ji vydal atd.), velmi stručného věnování a autorova poděkování, je kniha rozdělena na “jakýsi předstřel”, po němž následují čtyři hlavní části. Ty jsou pojmenovány stejně jako název románu, tedy Sníh, Oheň, Vina a Smrt. Vlastní obrázek o románové prvotině Gerharda Jägera Sníh, oheň, vina a smrt už si ale udělejte každý sám. Vázanou knihu s přebalem mi k recenzi poskytlo nakladatelství Host, za což děkuji.