Začátkem srpna loňského roku jsme se podívali na malou část dálnice č. 110 a to v úseku Od Pasadeny do downtownu LA. Článek se vám líbil a tak se dnes podíváme na její zbytek, protože je toho stále hodně co napsat.
Monumentální dálniceWikipedia
Jak již napsal, dálnice č. 110, resp. Interstate 110, Arroyo Seco Parkway, jak se správně jmenuje se začala stavět ve dvacátých letech minulého století pro bohaté obyvatele Pasadeny, kteří se potřebovali rychle dostat jednak do centra města, kde měli svoje businessy a jednak na jih do San Pedra, kde měli svoje víkendová sídla. Pražáci jezdí na chaty a chalupy a paťáci z Pasadeny zase k moři. Nicméně podobnost s Pražskou Jižní spojkou v úseku Mezi Pasadenou a centrem LA je až navýsost nemlich ta samá. Pokud někdo nečetl předcházející článek, nechť se podívá pět článků zpět a můžete si přečíst, o jaké podobnosti hovořím.
Minule jsme skončili v místě, kde dálnice hituje downtown LA. V tomto úseku je dálnice ve špičce „po víčko“ a jede se krokem. Fantastický pohled na centrum LA z jednoho mostu, který je i pro pěší a je nad touto dálnicí. Z něho je také tato fotka. Je to pohled směrem na jih, kde v dálce už vidíte všechny ty výškové budovy. Směrem na jih tunely nejsou, ale pokud se podíváte vlevo dole, tak tam uvidíte právě jeden z těch 4 tunelů, jdoucích po sobě, o kterých jsem psal.
Mám tenhle úsek rád, ne kvůli dopravě, ale je to tak nějak dobře zakomponované mezi všechny výškové budovy a dálnici křižuje spousta mostů. Na těch mostech není skoro žádné zábradlí. resp. je, ale vysoké takové to minimum, bez pletiva a nechané napospas veřejnosti. Kolikrát jsem jel kolem a zamyslel jsem se, že to tady takhle vůbec nechají. Když se sem někdo přijde zabít, tak skočí bez obtíží dolů a způsobí dopravní katastrofu dole na dálnici (když pomineme teda to neštěstí, že se zabil/la sám).
Tady jsme přímo v centru LA, které máme po levé straně a vyrážíme směrem na jih. Tady dochází k největším zácpám a zpomalení dopravy. My vyrážíme a hned jak opustíme hranice vyloženě centra města, tak se nám dálnice otevře v celé své kráse (pokud to takto nazveme). Pro auta s jednou osobou slouží ty obyčejné pruhy, kdežto pro auta se dvěma a více osobami tady nešetřili a postavili samostatné patro dálnice. Vezměte si, že máte dálnici, která má čtyři pruhy v každém směru a navíc dva pruhy v každém směru pro tzv. car pool, tj. auta se dvěma a více osobami každým směrem v samostatném patře.
Tady už názorně vidíte, jak jsem psal výše, dvoupatrová dálnice, kde v horním patře vyhrazeny dva pruhy v každém směru pro car pool. My se podíváme na dálnici z ptačí perspektivy a to na dvou následujících fotkách, kdy jsem to nasnímal z letadla. První obrázek je pohled na downtown, tedy sever a dálnice směřuje směrem dolů na jih.
Tady můžete vidět jak je dálnice v určitých částech zakopaná 2 patra pod okolní zástavbu a uprostřed se nachází car pool pruh, který je na konzoli podepřené sloupami. Jednak to zakopání slouží k útlumu hluku pro okolní zástavbu a také proto, že asi někdy v budoucnu to celé hodí do dvou pater a jakoby vloží celou dálnici pod zem, jako třeba v Praze Blanku. Z letadla máte celou dálnici jako na dlani a musím konstatovat, že jedna tato pouhá dálnice a strčí do kapsy hravě celou naši slavnou D1. Svým rozsahem nemá obdoby v porovnání. I když je dlouhá pouze 51km, počtem jízdních pruhů a mimoúrovňových křížení se zakomponováním městské dopravy…kam se D1 hrabe.
Dál se dálnice šine míle a míle daleko, přičemž je vesměs zakopaná tak, aby okolní městská doprava nikterak neobtěžovala. Když se po cca 20 minutové jízdě dostaneme k mimoúrovňové křižovatce dvou dálnic 110 a 105, naskytne se vám úchvatný (pokud se to tak dá nazvat) pohled na toto stavební dílo. Největší křižovatka dálnic v LA, možná v celých USA, pětipatrové betonové monstrum se tyčí do výšky, nájezdy, sjezdy se kříží podepřeny mohutnými sloupy a do toho všeho autobusová stanice městské dopravy. Když z dálky vidíte všechny ty rampy, tají se vám dech. Jen se podívejte na tento obrázek. Jak jsou ty tečky, představující auta malá v porovnání s celým dílem. Toto je snímek hledící směrem na jih, kde pokračováním směrem k hornímu okraji snímku pokračujeme dál do San Pedra. Pokud bychom odbočili směrem doprava, dostaneme se cca po 10 minutách na hlavní letiště LA, LAX.
Než se podíváme o trošku více na tuto komplikovanou křižovatku, dostaneme se v našem putování dále a klidně přeskočíme další křižovatku 110/405, protože ta je v porovnání s touto jako mnohem menší i když se jedná o nejvytíženější dálnici v LA. Používá se, když chce někdo cestovat do jižněji položeného San Diega a v současnosti se neustále rozšiřuje, protože jako jediná z těch velkých doposud nemá car pool v celé délce. V minulosti jsem pátral po tom, která s dálnic v LA je svým rozsahem nejširší. Nikdo mi na to neuměl odpovědět. To samé když jsem se ptal lidí kolik je v LA městských tunelů. Nula bodou, lidi tady na takové věci nejsou a vůbec je to nezajímá. Abych se vrátil k tomu, která dálnice je nejširší…ale to si necháme na jindy spolu s těmi tunely. Já jsem už trochu zapátral a hodím to dalšího článku.
My se teď nepodíváme ani na konec naší dálnice a to do San Pedra, venkovských domů zbohatlíků z Pasadeny, jeden z největších přístavů západního pobřeží a největší koncentrace Chorvatů v LA, protože to si necháme na jindy. Podíváme se ještě jednou na naši dálnici a to ze směru na sever.
S tímto pohledem nemusím asi nikoho přesvědčovat co tam ti MickeyMousové postavili za nesmysl, kolik to má jízdních pruhů a jak je asi obtížné v dopravní špičce se orientovat a zařadit do sprívného pruhu, obzvláště když nejste "místňák". Snad vám to dalo alespoň trochu obrázek o této výjmečné stavbě i když je to je "betonová dálnice" jako třeba u nás D1, jen v trošku jinačí formě.
S dálnicemi ještě nekončíme, protože se za poslední měsíce stalo něco výjimečného a popovídáme si o tom v příštím článku o dálnících. Tak zatím ahoj.
PS. Noční projížďky jsou něco
