Dnes se spolu podíváme do San Diega, resp. na úplný sever San Diega, Del Mar, kde hned na dálnici č. 5, spojující Los Angeles a San Diego se každý rok v červnu koná tzv. San Diego County Fair.
Česky to není nic jiného, než houpačky, taková menší Matějská pouť. Každý rok v červnu je to noční můra pro lidi, jedoucí po výše uvedení dálnici jakýmkoli směrem, protože to ucpává oba směry. Tvoří se tam špunt, jak se všichni snaží dostat. Ale proč? Co je na tom tak fantastického, že tam každý míří? Pojďme se tedy na to podívat.
Už z kraje vám řeknu, že nic, je to pěknej hrob. Ale pěkně po pořádku. Byli jsme zase dole v San Diegu za sestrou mé ženy. Ona bydlí jeden sjezd z dálnice před tímto „cirkusem“. Byla neděle, my neměli co dělat a tak že se tam vydáme. Věřte mi, já bych se bez té návštěvy mohl klidně obejít, ale že pojedeme všichni a bude to výlet, tak se jelo. Víceméně jsem tam jel, abych tady o tom mohl ztratit slovo a odradit případné zájemce o návštěvu.
Předně, pokud by se tedy našel nějaký naivista a mermomocí by se tam chtěl podívat, ať si zajde do VONS (obchod s potravinami) a koupí lístky tam s předstihem. Jednak byste museli stát ve frontě přímo na místě a navíc je to o $3 levnější. Jeli jsme autem, ale nechali jsme ho na vzdáleném parkovišti. Oni mají pár takový vzdálených míst, kde jezdí zadarmo shuttle každých pár minut přímo tam. Jednak člověk nemusí čekat v autě celou tu zácpu, hledat volné místo na parkovišti přímo tam a ještě za to platit. Tohle vzdálené parkoviště je zadarmo. Navíc autobus jede docela rychle a má zvláštní pruhy, takže nečeká.
Tam ale co se děje, …na palici.
Pouť po víčko lidma. Připadal jsem si tam jak někde v jiném světě. Předně, tohle neberte jako nějakou rasistickou poznámku, ale většina osazenstva byla hispánského původu. K tomu odpovídaly barvy všech cedulí, jídlo a vůbec celkově mi to nezapadalo, jako něco, co by mělo představovat vyspělou Ameriku.
Pár hlavních témat. První bude jídlo.
Všude ty jejich hnusoty, hot dogy, kukuřice. Podívejte se na ty vyšisovaný barvy a dáte si hot doga, kde bude zmražený polotovar, ta houska, ohřátý párek a hořčice Heinz. Kukuřice samozřejmě GMO (jak jinak), houska plná chemikálií a hořčice jakbysmet.
Tam na tom pultu mezi těmi pracovníky v červeným triku je nesmyslná kupa grilovaných krůtích stehen.
Kolik kvůli tomu muselo padnout krůt se mi ani nechtělo počítat.
Tady klasické hamburgery a vedle hotdogy. A takhle to tam bylo na každém rohu.
Takhle jste to pak dostali a jedli, jak zmrzlinu z kornoutu.
Vrcholem byl hamburger, který měl místo housky nahoře a dole donut od Krispy Kreme (to je tady v Kalifornii oblíbený donut shop).
Tady chtěl někdo zapůsobit, jaksi jsem nepochopil, jak si může člověk vidličkou naporcovat ananas. To se pak pochopitelně vyhodí.
A mezi místním osazenstvem nesmělo chybět ani pověstné americké melodrama. Je zajímavé, že LA čtvrtě, jako jsou Santa Monica, Brentwood, Beverly Hills a další, ve kterých bydlí bohatí lidé, tohle nevidíte. Co vidíte je, že povětšina běhá, jogguje nebo chodí se psem. Každý, co běhá, je uvědomělý a snaží se dbát o svojí figuru. Nepřecpává si cemr do bezvědomí nesmyslama. Polovina běha v Nikách running a polovina v Adidaskách Ultra Boost. Chlape, tyhle boty začínají přerůstat internet, začínají přebírat kontrolu nad světem!
Fritovaná limonáda byl vrchol, bylo mi zle. Podotýkám, jen obecně. Já si tam nic nedal, nic z toho se mě netýká, byl to jeden jed za druhým.
Woodie, manžel sestry mé ženy si dal tyhle Australské hranolky a sám musel konstatovat, že byly hrob. Takže takhle na vás tam jídlo číhalo na každém kroku, nemohli jste z toho uniknout. Mě to problém nedělalo, ale běžný Američan samozřejmě neodolal a cpal se do bezvědomí.
Není proto divu, že jim tam kvete business s půjčovnou těch jezdících křesel pro těžkotonážníky.
Nic, přesuneme se od jídla k tomu hlavnímu a to houpačky. Těch tam nakonec bylo docela dost. Ani na jednu jsem nešel. Ani nevím, jaké stroje má Pražská Matějská, tak nebudu vařit z vody. Dám sem jen pár fotek.
Klasicky tam bylo hodně střílení ho do balonků atd. a výhry byly, jako ostatně u světskej,….hrob!
Dále tam byly výstavy dobytka a domácích zvířat. Lidi si mohli koupit krávy, ovce, králíky, slepice, prasata atd.
Zbytek roka se tam konají dostihy, je tam dráha a nad ní najednou lanovka.
Uprostřed byla výstava dřeva, která mě jako jediná zaujala. (protože jsem se poslední dobou výrobou docela zajímal. http://tomaskohoutek.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=437207)
Za tenhle stůl chtěli $13,500, trochu silná káva.
Dále tam pochopitelně byly atrakce a vystoupení pro malé děti. Pro to tam vlastně lidé chodí, že? Takže se museli nějak pořadatelé revanšovat.
No a pak výstava zemědělských strojů, to asi nakonec.
No a to je vše přátelé, nic víc, nic míň. Už tam v životě nemusím, udělal jsem si o tom obrázek a vlastně to nikomu nedoporučuju. Pokud někdy někdo dorazí do San Diega a bude tam chtít zajít, protože mu o tom někdo vyprávěl…zapomeňte, nestojí to. Zbytečně vyhozené dolíky. Jo, mimochodem, lístek ve VONS stál $13. Něco počítejte za parkoviště, houpačky, to velmi dobré a zdravé jídlo, zahrňte do toho rodinu a jste na stovici. Dovedl bych si představit jinak utracené kilo.
Jo, tak zase za týden čau.
PS. Vražedná kombinace, hamburger se sladkou koblihou. Přeji dobrou chuť.
