Rande č. 15 - otrokářky na druhou.

Nahlédnutí do světa Domin a jejich otroků není sice na škodu, každá zkušenost se počítá, ale není to nic, co by mohlo naplňovat muže jako jsem já.

„Paní hledá otroka.“ Vykoukla na mě holá, ale všeříkající věta, když jsem dostal nápad na další rande a mrknul na nabídku mé oblíbené internetové seznamky. To by mohl být slušný bizár, projelo mi hlavou, a to občas neuškodí. Mohlo by to být nečekané až překvapivé zpestření mé seznamovací anabáze. Zvláště, když větu napsal, pod inzerátem uvedený profil: Mazlinka, žena 54 let. Odepsal jsem věcně a krátce, „Otrok poníženě hledá svoji Paní“ to by mohlo zabrat a zabralo. V odpovědi Paní Mazlinky stálo: „Pokud to myslíš vážně a jsi otrok, tak mi napiš na email: mazlinka.kotatko@......cz, a tím se mi jen potvrdila zmínka o slušným bizáru, tohle jsem už nemohl pustit. Čekal bych spíš adresu obsahující slova: domina, vládkyně, tvoje pani, nečum otroku …, ale mazlinka.kotatko je fakt dobré krytí.

Napsal jsem zase holou větu o čekajícím otrokovi na svoji Paní a začali jsme si psát. Dozvěděl jsem se, že nechce jen otroka pro nějaké sexuální radovánky, ale dlouhodobý vztah na základě uspokojování potřeb otroka. Tomu jsem moc nerozuměl, ale budiž a pokračovala, že žije se starší lesbickou partnerkou a občas chtějí poslušného chlapa, aby jim sloužil a někdy se účastnil jejich sexuálních hrátek v roli spoutaného diváka a někdy aktivního lízajícího pejska. Následná komunikace se vyvíjela dle plánu. Občas mě zarazilo její použité slovíčko prosím či děkuji, myslím si, že do slovníku dominy v komunikaci s otrokem nepatří a otrok by je od své paní neměl ani slyšet, ale nemám v tomhle ohledu žádné zkušenosti. Byl to můj první kontakt s otrokářkou v mém životě.

Každopádně byla upovídaná a prozrazovala toho na sebe celkem dost. Pracuje jako zdravotní sestra v domově důchodců, bylo jí čerstvě 55, žije deset let s pětasedmdesátiletou partnerkou. Otroka chtějí, aby jim sloužil, uklízel, finančně vypomáhal a nechal se sexuálně využívat a hlavně ponižovat – asi nesnášejí muže a jejich otrok to má za všechny muže, které kdy potkaly, schytat. Občas prý budou chtít od otroka i klasický pohlavní styk, ale spíš jen ten orální. To mi moc nesedělo s jejím tvrzení o lesbickém páru, který tvoří se svoji údajnou partnerkou. Začalo to být zajímavé, zvláště o tom sexu. To asi každého zajímá a nebylo těžké z ní dostat její představy a ani se jako, ona ta Paní, nepozastavila nad tím, že já jako ponížený otrok se jí bez dovolení ptám, vyzvídám a zahajuji konverzaci. Asi to nebude s tou Paní tak žhavé nebo je taky se svoji partnerskou babičkou na začátku nové éry podmanění si chlapů a zavést tak v jejich domácnosti tvrdý matriarchát.

Co se týče sexu, tak jako otrok bych měl zvládat – už obrat zvládat si myslím, že do slovníku dominy rovněž nepatří, spíš by se hodily slova muset či být povinen. Domina by dle mého měla jen vydávat rozkazy a otrok je měl bez řečí plnit. Učíme se novému asi oba. Takže zpátky k tomu co by otrok měl zvládat, co se týče sexu. Vyjadřovala se celkem jasně, takže v tom jasno měla, aspoň v něčem. Otrok na povel provede orální stimulaci jazykem klitorisu, pochvy a dalších částí ženského pohlavního ústrojí. No nevím, představa jak klečím, mezi nohama nějaké babičky ve věku mé matky, ve mně nevzbuzovalo dvakrát libé pocity, ale hrál jsem roli dál. Požadovaná jazyková stimulace konečníku mi zvedal žaludek. Naštěstí jsme stále byli jen u bezpečné emailové komunikace. Pak bylo požadováno tvz prstění tedy použití prstů do obou otvorů. Otvory naštěstí nespecifikovala, takže mi to nezkazilo mé, otročí představy. Dále by otrok měl ovládat různé hračky pro dospělé. Asi mají nějaké Ferrari, minimálně model 250 Testa Rossa a občas mi ho půjčí, maně mě napadlo. Otrok by se měl nechat svázat a nechat na Paní, jak s ním bude nakládat. Tady to ještě zřejmě neměla zcela ujasněno neb to dál nerozvinula a jen poznamenala, že je otrok vždy pasivní a nijak nezasahuje do dominou použitých praktik. To dá rozum, když mě sváže, jen jsem se trochu vyděsil, co za nespecifikované praktiky by to byly. Běhat na vodítku s obojkem po parku, nebo dělat mimino co ho matka kojí na lavičce v parku před nádražím? Fantazie zde má hodně velké pole působnosti. V domácnosti bych měl být vždy nahý – no nevím, jestli je tohle nějak eroticky žádoucí, myslím, že nějaké zahalující prádlo je víc sexy. Měl bych také na povel předvést masturbaci do vrcholu, a pokud by nás bylo víc, nemít odpor přivést druhého otroka k vrcholu, k pobavení dvou domin. Tak, tak daleko snad nedojdu, to bych nedal. Homosexuální praktiky jsou absolutně mimo můj rozsah. Taky bych měl být schopen soulože se ženou, když bude chtít. Ženu ovšem nespecifikovala, možná měla na mysli nějakou nebohou otrokyni, když je v lesbickém vztahu.

Vždy jsem ji na vše odpovídal „Ano má Paní“ nijak nediskutoval a její otázky typu, jestli s tím souhlasím či jestli by mi něco vadilo, jsem nechal nezodpovězené s tím, že otrok o tom nemůže diskutovat, otrok jen musí plnit rozmary své Paní. Dle komunikace jsem nenabyl dojmu, že si povídám s nějakou pravověrnou dominou od narození, která nenávidí muže a ráda je mučí, ale jen s někým, kdo chce tento styl zkusit a zpestřit si tím život. Abych řekl pravdu, tak mě ta její zjevná nezkušenost trochu děsila a na druhou stranu zvědavost vzbuzovala k Paní Mazlince sympatie. Uklidňovalo mě jen to, že jsem muž a předpokládal jsem tedy, že budu silnější, a když by toho bylo na mě moc, tak prostě dominu přeperu a uteču.

Jinak každý pátek otrok uklízí jejich byt, vypere a následně i vyžehlí. Už jsem se viděl, jak žehlím, naposledy co jsem to zkoušel jedna má košile má vypálený otisk žehličky na zádech, takže sako neodkládám. Musím mít auto, abych je dle přání někam odvezl, či s nimi jel na výlet, kde vše za ně zaplatím. Každý týden, kdy u nich budu, tak první den odevzdám dva tisíce. Čili měsíčně, když mě budou potřebovat aspoň jeden den v týdnu, to dělá osm tisíc. To se ještě dá a na vše má standardní odpověď: „Ano má Paní, děkuji poníženě, Váš otrok.“

Přiblížil se den setkání. Zeptala se mě, kde a v kolik by se mi to hodilo. Na to jsem ji odpověděl, že vážně nevím, na co se ptá, že jsem jen otrok a jsem z toho zmaten. Naštěstí to pochopila. Snad ji vážně nebudu muset učit, jak se má jako domina chovat ke svému otrokovi. Vyměnili jsme si telefonní čísla a hned přišla instrukce: „Domina tě bude čekat v 16 hodin tento pátek na Petříně u sochy Karla Hynka Máchy, poznám tě, když budeš mít v ruce červenou růži pro mě, těším se na setkání, pokud bys nemohl, tak navrhni jiný termín ty, děkuji“

Ach jo, nepochopila nic, čeká ji opravdu dlouhá cesta, domina rozhodně ještě není. Od, kdy dominy čekají na své otroky? Že se těší, otroka nezajímá a už vůbec nepřichází v úvahu očekávání, že by otrok neměl čas, a že by navrhoval termíny. A to děkuji na konci, už ani nebudu komentovat. Myslím si, že domina se opravdu chová jinak, aspoň v mých představách o tyrankách v koženém vypasovaném oblečku, ve vysokých kozačkách a s bičem v ruce. Pak později ještě přišla smska, že setkání není zadarmo, že musím mít pro ni už připravené dvě tisícovky, jinak se nebude se mnou ani bavit. Svatá prostoto, pomyslel jsem si a nechal to bez odpovědi.

V pátek v 16 hodin jsem stepoval před sochou s rudou růži v ruce a nebyl jsem tam sám. Byli jsme tam čtyři s růží v ruce, co po sobě divně pokukovali. Kromě mě, pubertální uhrovitý výrostek s náznakem chmýří na bradě a pod nosem, bohaté kudrnaté rozcuchané vlasy, hubené až vyzáblé tělo, tenké nohy v džínách, jarní lehká péřová bunda, pod ní plátěná ledvinka a plátěné tenisky. Vsadil bych se, že až promluví, bude mutovat, ale chápu, že nějak se toho panictví zbavit musí či ho máma už vyhazuje z mama-hotelu a hledá tak další. Druhý byl možná starší než já, baculatý malý pán ve flaušovém černém kabátu a odřených hnědých polobotkách. Měl kulatý povadlý obličej s výrazným červeným baculatým nosem a výrazem znechucení vlastního života. Zřejmě si i rád přihnul, ale měl bodré oči. To alkoholici mají, když si udržují tu správnou hladinku. Na hlavě starý šedý klobouk s tmavou kloboukovou stuhou a na vodítku nějakou živou pouliční strakatou směs. Voříšek se pokoušel zahryznout do jeho červené růže. Zřejmě to považoval za novou atrakci na procházce a nechápal, proč s růží jeho páníček vždy ucukl a okřikl ho fuj pse. Tuhle hru hráli pořád dokola. A třetí týpek s růží byl tak o deset let mladší než já, ale za to o dvacet kilo starší než já. Černé rovné vlasy měl pečlivě učesané na tvz, prdelku, to je na pěšinku uprostřed. Zřejmě používá nějaký vlasový vosk, vypadalo to, jako kdyby měl ty vlasy na hlavě namalované a navíc se nezvykle leskly. Pod vlasy malý obličej s malýma pichlavýma očima, malý špičatý nos, pod kterým knírek alá Helmut z produkce porno filmu z DDR. A přísné tenké bledé rty. Na sobě měl světle šedý kabát, tmavé kalhoty a tmavé polobotky. Když se člověk pozorně podíval, tak pod zvednutým límcem měl kolem krku kožený obojek. Asi byl hned připraven na vodítko, panáčkovat a za odměnu aportovat. Na chvíli jsem zapochyboval sám nad sebou, co že tady v téhle společnosti vlastně dělám a musel jsem uklidňovat sám sebe. Klid Tome přišel ses pobavit a poznat otrokářku, žádnou ještě neznáš.

Já měl na sobě klasicky tenisky, džíny, triko a koženou bundu do pasu. V ruce růži z květinářství v Karmelické. Bylo zataženo a začínalo krápat. Pozorovali jsme se nedůvěřivě navzájem a chodili před sochou Máchy sem tam. Bylo čtvrt na pět a nic, za tu dobu kolem prošly samostatně tři ženy, ale ani jedna se nezastavila a nepráskla bičem. Dával jsem tedy tomu ještě pět minut. Těsně před limitem přicupitala pomenší boubelatá blondýna. „Omlouvám se za zpoždění pánové“ řekla ještě zadýchaně.

Týpka v černých navoskovaných vlasech očividně vytočila, což se dalo pochopit. Domina se nikdy otrokům, ani na výběrovém řízení neomlouvá.

„A vy jste jako kdo?“ nevrle se zeptal.

„Já jsem Simona a pozvala jsem si vás“ pomalu bázlivě vykoktala a pokračovala „Poznám vás podle růže, to bylo poznávací znamení a...“ Pán se psem ji nenechal domluvit.

„Jaké poznávací znamení? Ta kytka měla být překvapení. A proč máte blond vlasy, na seznamce máte jinou fotku. To si ze mě tady děláte prdel, to jako tady budeme randit na pětku?“ jel jak kulomet.

„Tak víš co Jano, já jsem slušný člověk a se mnou si nebude žádná coura zahrávat, jdi do prdele a kytku ode mne nedostaneš. Ty vole ještě někdy budu odpovídat na inzerát, tak jedině velký hovno, zlatí kluci u píva…, že já jsem pořád takovej idiot.“

Na to si odplivnul směrem k naší Domině, zatahal psa za vodítko a odkráčel směrem k Hladové zdi. Simona s otevřenou pusou roztěkaně koukala kolem sebe hledajíc nějaké vysvětlení, pomoc či oporu. Ale my jsme byli jen otroci a žádný rozkaz nevydala, tak jsme tam jen stáli a rozpačitě koukali, co se bude dít dál. Pán se psem byl evidentně na špatném místě, ve špatnou dobu a čekal někoho jiného, který měl přijít, ale nepřišel. Tuhle trapnou tichou chvilku ukončily navoskované vlasy. Klekl si před Simonu.

„Jsem vám zcela k vašim službám Paní“

Při těch slovech se ji pokusil políbit boty. Asi už prošel nějakým výcvikem. Simona s úlekem odskočila a navoskované vlasy zavrávoraly a válely se na zemi. Začátek byl více než komický a to se mi zamlouvalo.

„Prosím vás postavte se“ poprosila zoufalým hlasem Simona.

Týpek se s námahou postavil, ale spíš by ocenil nakopnutí nebo aspoň, aby si na něj jednou nohou stoupla.

„Jste v pohodě?“ Zeptala se už vzteky funícího týpka.

„Vy nejste žádná domina, na co si tady hrajete?“ spustil a vztekle odhodil poznávací znamení, červenou růži směrem k soše Máchy. A vzápětí si znovu před Simonu kleknul a chytil ji za nohy.

„Vyberte si mě Paní“ žadonil.

Ten chlap byl zřejmě blázen. Mezitím se na scéně objevila postarší zrzka s jezevčíkem na vodítku a nevěřícně pozorovala dění na prostranství před Máchou.

„Neviděl jste tady někde staršího pána se psem?“ potichu se mě zeptala, když se ke mě přitočila.

„Jdete pozdě...“ nedokončil jsem myšlenku, skočila mi do řeči.

„Já vím, mám zpoždění, ale....jak to můžete vědět?“ nechápavě na mě mžourala.

„Říkal, že jde na pivo a odešel směrem ke Hladové zdi Jano“

„A..ha“ pokývala fascinovaně hlavou.

„A, a tady se děje co?“ zajímala se dál.

„To nic, to je jiné rande. Skrytá kamera“ řekl jsem významně.

„Dobře, tak děkuji, raději půjdu, nechci být v televizi“ a odporoučela se směrem ke zmíněné zdi.

Snad jim společné venčení ještě vyjde. Nevím přesně co se mezi Simonou a navoskovanými vlasy semlelo, ale výsledek byl ten, že jsme před Máchou zbyli jen dva. Já a ten puberťák z mama hotelu. Jestli pak to jeho máma ví, kde právě je, napadlo mě, jen tak na okraj. Bylo zataženo, celkem zima a už mírně pršelo, ale jak se ukázalo, byla to jen malá přeháňka.

Simona byla menšího vzrůstu, věk 55 mohl odpovídat. Její postava nebyla úplně hubená. Byla oblečená do tmavých džínových kalhot, světle fialového svetru a černého pláště. Na nohou semišové kozačky do půli lýtek. Bylo na ní vidět, že ráda papá. Obličej kulatý až oteklý, masité rty byli ošetřeny jen leskem, celkem velké oči namalované decentně do modra a jako takové byli spíš veselé s jiskrou. Zpoza rozepnutého pláště se ven dralo velké až obří poprsí a pod nimi kulaté vypouklé břicho, ale ještě nebylo o malý kousek větší než prsa. Tlusté prsty byly zakončeny do fialova nalakovanými nehty do špičky. Vypadalo to jak drápy, škrábat mě jimi po zádech, by se mi asi i líbilo. Blond vlasy, volně rozpuštěné asi tak po lopatky.

„Ti nejlepší zůstali“ řekla Simona, když se vše tak nějak samo uklidnilo.

„Ty jsi Marek a ty Tomáš“ konstatovala a podívala se na nás.

Marek se začervenal a kýval hlavou na znamení, že to je on.

„Tak fajn pánové, máte pro mě růži a co peníze?“ zeptala se přímo.

Marek z kapsy vytáhnul zmačkaný dvoulitr a překotně ji bankovku podával.

„A co ty Tome?“ zeptala se, když jsem se k tomu neměl.

„Nestačil jsem vybrat, u bankomatu byla fronta a já nechtěl přijít pozdě“ zalhal jsem.

Ze mě se peníze špatně dostávají a navíc jsem neměl v úmyslu ji cokoliv dávat, ale to nemusí teď vědět. Teď jsem byl v očekávání dalšího děje.

„Dobře, tak až půjdeme zpátky, tak budeš mít čas to napravit“ pravila a možná tomu i věřila. „Teď se půjdeme projít a až to půjde, tak si vás budu chtít prohlédnout“

„Vždyť nás vidíte“ špitl Marek.

„Neodmlouvej, teď jsi otrok, a když Paní řekla, že si nás chce prohlédnout, tak si nás prohlédne, jak ona uzná za vhodné“ poučil jsem Marka a ten sklopil uši.

„Přesně tak, líbíš se mi Tome“ a usmála se na mě.

V sadech téměř nikdo nebyl díky pošmournému a chladnému počasí. Vyšli jsme směrem ke zdi Schonborské zahrady amerického velvyslanectví a pak nahoru k vyhlídce pod Petřínem. Cestou povídala, že má zájem se svoji partnerkou o dlouhodobý vztah a klidně i s několika otroky najednou. Jejich představy, ale nebyly ještě jasné a vylezlo z ní, že pokud budeme dostatečně poslušní a pokorní, tak budeme první, kdo bude mít tu čest těmi otroky být.

Když si nás chtěla prohlédnout, jak říkala, tak se vždy někdo objevil a musela to odložit. Vhodná příležitost k prohlídce byla až zarostlá Lobkovická zahrada.

„Tak pánové, kdo se mi ukáže první?“ Zeptala se, když jsme zastavili na svahu uvedené zahrady. Marek byl zase červený a bázlivě očekával, co se bude dít, jako kdyby seděl v čekárně gastroskopické ambulance.

„Klidně já Paní“ řekl jsem.

„Ok, tak se svlékni“ řekla a dodala „stačí kalhoty dolů, do naha a vyhrnout triko“

„Dobře Paní“ odpověděl jsem s vědomím, že to musím dohrát až do konce.

Marek se tvářil, jako když každou chvíli omdlí a dělal, že tam není. Kousek jsem poodešel a udělal, co chtěla. Skoro nahý na Petříně, to se mi nestává každý den. Kalhoty a spodní prádlo šlo dolů a triko nahoru.

„Hezký“ pochvalovala si Simona „Teď se ještě otoč“

Udělal jsem otočku. Přistoupila ke mě a poplácala mě po zadku.

„Jo to by šlo“ konstatovala

„Rozkroč se“ přikázala, ale to dost dobře nešlo kvůli spuštěným kalhotám.

Musel jsem si zout jednu botu, abych mohl splnit přání. Zezadu mě pak chytila mezi nohama za varlata a zlehka je promnula v dlani jako urolog při preventivní prohlídce.

„Otoč se“ znovu přikázala a tentokrát se lehce dotknula penisu.

„To by fakt šlo, líbíš se mi, oblékni se“ a točila se na Marka.

„Teď ty, svlékni se“ přikázala.

Marek se klepal jak osika. Nevím, jestli mu byla zima nebo to bylo z panické nervozity. Zřejmě to byla jeho premiéra ukázat se nahý před někým jiným než před sebou samým. Odhodil ledvinku, stáhnul napasované kalhoty a pod nimi titěrné slipečky. Nevěděl jsem, že se něco takového ještě nosí. Otočil se, jako by se styděl, ale jen ukázal na vytahaném zadku slipů díru ve velikosti pětikoruny. Byl opravdu vyzáblý.

„Otoč se a ty slipy dolů“ přikázala Simona. Udělal, co chtěla, a vyhrnul triko. Odhalil propadlé břicho a žebra by spočítal i slepý. Přistoupila k němu a chytla ho za varlata. Zřejmě, jak to byl panic, doteky Simony způsobily, že se mu přihodila erekce.

„Moc hezký“ sykla Simona.

„Líbí se ti to?“ zeptala se Marka.

„Ano paní“ odpověděl.

„Tak se mi to líbí“ řekla libě Simona a zeptala se mě, jestli se mi to taky líbí.

Ubezpečil jsem ji, že já jsem z toho zase tak odvázaný nebyl, ačkoliv na vlastní oči jsem to viděl poprvé.

„Chceš mě udělat Tome? Toužíš po tom? Marek by se jen díval“ zeptala se mě téměř toužebně.

Zřejmě ji erekce panice roztoužila natolik, až zapomněla, kde a proč tam jsme.

„Já jsem jen otrok, nevím, na co se ptáte, reaguji jenom na rozkazy“ vypadlo za mě.

To ji zase vrátilo do reálu. Marek tam stál s již ochablým penisem v ruce a možná ani on nevěděl, proč a jak se tam ocitl a co se vůbec stalo.

„Oblékni se“ řekla mu a vyšli jsme z porostu zase na cestu.

Právě včas. Proti nám šel pár pejskařů na procházce. Takže se ti dva nakonec našli. Jak k nám došli, pán začal něco trousit o tom, že jsme si z něj udělali dobrý den, ale zrzavá paní ho hned upozornila, že se jedná o skrytou kameru, že nemá zájem být někde vysílaná a táhla ho za ruku pryč. Možná byla vdaná nebo před kamarádkami z pavlače nechtěla být za tu, co chodí na rande.

„Tak pánové jste přijati do služby oba“ oznámila nám slavnostně Simona, když jsme zase osaměli.

„Být jinde, tak už byste měli práci“ dodala.

Zřejmě bych dostal žehlení a Marek utírání prachu.

„Jdeme na Újezd, přijde Květa, tak vás seznámím a domluvíme detaily“

„Kdo je Květa?“ zeptal se Marek bázlivě, asi měl obavu z další nuceného odhalování na veřejnosti.

„To je moje partnerka, budete nám sloužit oběma“

„A ta si nás taky bude prohlížet?“ zeptal se znovu Marek.

Já to věděl, obava z dalšího odhalování byla silnější než on sám.

„Ne, budou ji stačit moje reference, neboj, byla to hezká podívaná, že ano Tome“ hledala ve mně podporu.

„To já bohužel objektivně neposoudím, byl jsem něčeho takového svědkem poprvé v životě, ale pokud se vám to líbilo paní, tak zcela jistě hezká podívaná“ odpověděl jsem obsáhle.

„Už se těším, jak nastoupíte do služby“ vesele zašvitořila.

To se nestane, pomyslel jsem si zcela chladně.

Na Újezdě před vchodem do Tyršova domu, jsme se potkali s Květou. Květa byla, jak jsme věděli o dvacet let starší partnerka Simony. Začaly spolu bydlet po rozvodu Simony před deseti lety a zcela si ve všem vystačily. Kdo dostal nápad pořídit si na stará kolena otroky na přilepšenou ve všech směrech, si už nepamatovaly. Květa byla šlachovitá vyžilá kudrnatá blondýna, která se snadno opaluje nebo spí v solárku. Kůže byla opálená do tmavě hnědé, ale neobyčejně vrásčitá a jakoby vyschlá. Obličej měla přehnaně namalovaný. Z dálky vypadala na slušnou bloncku, i zezadu by ji mnozí tipovali na třicítku. Postavu měla Tiny Turner i s vlasovou hřívou, jen peroxidově světlou. Oblečená byla do kožených kalhot, kotníkových bot na podpatku, modrého svetru s výstřihem a tmavém plášti, který ji sahal do půl lýtek. Na krku ji viselo několik zlatých řetízků. Zajímavá životní dvojice, tahle Simča s Květou, kdo byl mamka a kdo taťka jsem si netroufl odhadnout.

„Tak to jsou oni Květi“ ukázala Simona na mě a Marka a dala Květě pusu. Květa si nás změřila pohledem zkušeného obchodníka s otroky.

„Viděla jsi je?“ zeptala se.

„Jasně a vše v pohodě“ usmála se na Květu.

„Líbí se mi, když ti tak jiskří oči, to znamená, že jsi spokojená“ pochválila ji Květa.

„Věř mi, budou se ti líbit“ ujistila ji.

Asi už měla představu, jak budu prát a následně kropit a žehlit jejich prádlo v zajíčkovském úboru, zatímco Marek bude panáčkovat a masturbovat za cukřík.

„Dobře, půjdeme do restaurace a domluvíme podrobnosti“ zavelela věcně a stroze Květa a bylo jasné, že taťka v jejich vztahu je ona.

„Dáme si gáblík v Luka Lu tam jsi vždy chtěla Simčo, tak to teď můžeme využít“ pokračoval ve velení taťka.

Simča se zatetelila blahem, evidentně ji Květa nebrala do drahých restaurací často, ale teď, když je placení útraty na bedrech otroků, dle jejich pravidel, tak proč by si nemohla dovolit navrhnout právě Luka Lu.

Úslužný pingl nás dovedl ke stolu do zadní části, téhle pestrobarevné restaurace a já začal přemýšlet, jak se vypařit. Usadili jsme se ke stolu pro čtyři, já s Markem ke zdi, ale s výhledem do prostoru a Simona s Květou si sedli proti nám. Květa seděla naproti mě a upřeně si mě prohlížela, až mi to bylo nepříjemné. Po chvíli jsem ucítil tlak její nohy v mém rozkroku. S povděkem jsem kvitoval, že si sundala botu, ale nehnul jsem ani brvou.

„Líbíš se mi otroku“ řekla Květa a pokračovala „masíruj mi nohu, hezky pomalu“

Vzal jsem její nohu od stolem a začal ji prsty promačkávat. Flirtovně se na mě usmála a vrazila mi tam na masáž i druhou.

„Pánové doufám, že je vám jasné, že už jste ve službě se vším všudy. Takže až tady zaplatíte, tak jdete k nám domů a budete k dispozici dnes a o víkendu“ pronesla Květa a Simona ji zdatně přitakávala.

„Ale já...“ pokusil se Marek něco říct.

„Neodmlouvej nulo“ nečekaně ho uzemnila Simona a Květa pohlédla na mě.

„Ano Paní, jak řeknete tak bude, jsem jen otrok své paní“ vyhrnul jsem ze sebe a prsty lehce zmáčknul její palec.

Květa se líbezně usmála a jazykem si přejela po horním rtu.

„Ano Paní“ vysoukal ze sebe i panic Marek.

Přišel číšník. Dámy si objednaly, tak jak se dalo čekat, podle ceny. Slávky, filet z mořského vlka, kalamáry, losos, tygří krevety za bezmála dva a půl tisíce každá, k tomu Simča předkrm: pršut, pečené papriky s parmazánem za téměř sedm stovek a italské víno Guidalberto, lahvinka za necelou dvojku. Skleničky jen pro ně dvě. My s Markem jsme měli právo na džbánek vody a pečivo z cuvertu. Možná, ale že vše nesní a bude pro nás čest to po nich dojíst, jak nám sdělila Květa. Objednávka za sedm tisíc a budu jen koukat, jak se ládují a pak to zaplatit? Nadešel čas na vzpouru otroků, ale Marek mě předběhl. Dovolil se, jestli může na záchod, že po té nečekané erekci se mu chce od té doby čůrat, ale bál se to říct, ale teď už to nejde vydržet. Byl propuštěn s tím, aby se hned vrátil. Trochu mi to zkomplikovalo situaci a záměr zmizet, ale Simča něco pošeptala Květě a ta se na mě utrhla, proč jsem nepřinesl ty dva tisíce a jakoby naštvaně vytrhla nohy z mého klína. Zopakoval jsem tu historku od bankomatu, a jak jsem nechtěl přijít pozdě a chytil tak příležitost za pačesy.

„Doběhnu pro ně Paní teď, bankomat je tady kousek a stejně musím vybrat na útratu tady“ řekl jsem nadějně.

Květa něco špitla Simoně a já si všiml, že na Markově židli leží jeho ledvinka.

„Nelíbí se mi to, jak si můžeme být jisti, že neutečeš?“ zeptala se Květa.

„Jsem otrok Paní a jsem rád až vděčný za to, že jsem našel někoho, kdo se mne ujme Paní“ řekl jsem skoro provinile.

„Ale můžu tady nechat ledvinku s doklady, když potřebujete záruku Paní“ dodal jsem s nadějí, že to neprokouknou a ukázal ledvinku.

„Dobře, nechej ji na židli, vyber peníze a hned se vrať“ ostře si mě změřila nevěřící Květa.

„Nebuď tak tvrdá“ zastala se mě Simona „Tom je v pohodě, to já poznám“

Číšník přinesl předkrm a Simona zatleskala radostí nad kouskem šunky a pečené papriky.

Druhý číšník přitancoval s lahví vína a to zase rozradostnilo Květu. Byl jsem volný. Vyšel jsem ven a nadechl se čerstvého vzduchu. Vím, že to nebylo ode mne pěkné, ale jak jinak jsem měl proniknout do světa otroků a jejich vypečených paniček, respektive, jak jinak jsem měl z něj vypadnout, když mě nijak neoslovil a navíc je to na mě drahá řehole. Otrok prostě nikdy nebudu a mám to teď i tímto zážitkem potvrzeno. Došel jsem si na Maltézské náměstí pro auto a měl jsem dojem, že jsem viděl hlavu Marka, jak běží Karmelitskou někam na Malostranské náměstí. Zřejmě obětoval ledvinku nebo byl ze zážitku, že u jeho prvního reálného sexu byl i někdo jiný než jen on sám, natolik zmaten, že v šoku nevěděl o sobě. Večer mi přišel e-mail, že jsem je zklamal, ale kdybych si to rozmyslel, tak ty dva tisíce nemusím platit, že mi zítra zavolají. S čistým svědomím jsem emailovou schránku zrušil a telefonní číslo pro jistotu bloknul. Tudy definitivně cesta k mému štěstí nevede.