Ironie současného, moderního seznamování lidí 50+

V minulosti nebylo tolik prostředků pro snazší navazovaní kontaktů za účelem seznámení, či hledání si druhého do života. A přesto to nikdy nebylo tak těžké, se s někým opravdu seznámit, aby to stálo za to.

Tak jsem si zase dal procházku, tentokrát po Náplavce. A ač bylo odpoledne, tak v tuto roční dobu dostalo stejný nápad procházky po břehu Vltavy jen málo lidí, a to mi vyhovuje. Zvláště, když jsem kdysi jedno z hezkých randíček začal právě tady. Ale to bylo léto. Na Náplavce bylo narváno a paní byla ve volných, rozevlátých šatech na ramínka. Teplý vánek ji rozpustile čechral a cuchal její dlouhé, temně lesklé havraní vlasy, které byly v kontrastu s velkýma, modrýma očima. Temně rudá rtěnka zvýrazňovala její milý úsměv. Dali jsme si půl hodiny volného stylu, což znamenalo, že se každý toho druhého může zeptat na cokoliv a do zmíněné půl hodiny se každý z nás mohl znenadání rozhodnout a odejít bez udání důvodu nebo zůstat. Přijde mi to fér, ale je potřeba být připraven i na otázky majetkového přiznání, měsíčního příjmu, jak to máš rád, funguje ti všechno, otázky na velikost či nevadí, když jsem vdaná? Ale je pravda, že položení nevhodné otázky může být důvod k odchodu a dál neztrácet čas. Nebo se tím začít bavit a strávit čas vtipným konverzačním cvičením, když už jste se potkali s někým takhle zábavným, s kým byste se nikdy, nebýt seznamky, neměli šanci potkat.

A je taky pravda, že když už dojde na setkání tak nějakou konverzaci, buď WhatsApp nebo verbální máte za sebou, tak se dá předpokládat, že víte, do čeho jdete, aspoň co se týče mentální úrovně. Je to jen takový předvýběr, i když nejistý. Všichni víme, že osobní setkání je vždy rozhodující pro cokoliv dalšího. Pokud se tedy nezamilujete do písmenek vojáka na misi, který má bednu zlata a potřebuje jen zaplatit clo, aby vám ji mohl poslat a pak za vámi přijet, nebo do pohledného lékaře, nejlépe s vizáži George Clooneyho, sloužícího na zaoceánské lodi, který potřebuje pár drobných na letenku, aby se k vám dostal a byl s vámi do konce života. V těchto případech se obávám, že k osobnímu setkání nikdy nedojde a zamilované snění o životě s domnělým bude hodně drahé.

Taky se mi stalo, že smsková komunikace byla jak ping-pong hraný na vrcholné úrovni. Zprávy sršely vtipem až rozvernou drzostí. Ani jeden neměl problém komunikovat o čemkoli v rámci stejných hranic slušnosti. Komunikovat s nadhledem a otevřeně i o vážnějších věcech, až se dostaví myšlenka s otázkou: Že by to byla ONA? Těšíte se, pozvete ji, potkáte se, ona si objedná ten nejdražší biftek, který si vždy chtěla dát, ale sama si ho nikdy nedopřála a komunikace se zadrhne. Není to tak jako přes zprávy. Vtipy se zdají být trapné, odpovědi trapnější a ticho se prodlužuje. Co se stalo? Nic, jen, že jsme v zajetí virtuálních komunikačních možností a osobní komunikace se pak může stát, více méně obtížná. Nedá se mazat, přepisovat, promýšlet odpovědi, je bezprostřední, a to může být problém. Věřím, že v mé generaci se to může stávat ojediněle, ale stane se to. Výjimky vždy potvrzovaly pravidla. V generaci mé dcery, tedy v generaci Z, která komunikuje s kýmkoliv a o čemkoliv s lidmi celého světa má problém sama říci cizímu člověku s dovolením, když chce projít a má hrůzu z pohovoru na přijímačkách, ne že by neuměla, ale že nebude vědět jak komunikovat z očí do očí s cizími lidmi.

Už ani nevím, jak to nakonec dopadlo s onou příjemnou černovlasou paní v letních šatech, se kterou jsme prošli Náplavku od Výtoně k Mánesu tam a zpátky, pak přívozem na náplavku smíchovskou a pak ještě po nábřeží až na Kampu, kde jsme si pak poseděli do zavíračky ve Werichově vile a pořád jsme si několik hodin povídali a bavilo nás to. Že to pak nějak vyšumělo, byla asi moje chyba neb mizerně odpovídám na zprávy a paní nabyla dojmu, že mám další a další rande a na ni jsem zapomněl. Ach ty domněnky, to je metla lidstva.

A právě vzpomínka na onu paní mě evokovala na té poloprázdné náplavce k myšlenkám, které by se daly nazvat ironií současného seznamování lidí ve věku 50+/ 60+.

Myslím, že nikdy předtím za celých mých padesát sedm let nebylo tolik prostředků pro snazší navazovaní kontaktů za účelem seznámení, či hledání si druhé polovičky do života. A přesto to nikdy nebylo tak těžké se s někým opravdu seznámit, aby to stálo za to. Nosíme každý den svoje chytré telefony, které nepustíme z ruky, a které nám umožňují stahovat si aplikace určené k tomu, abychom se mohli předvést či jen představit dalším uživatelům stejných aplikacích. Já vždy nejlépe ženám a v určitém věku. Vytvořením si vlastní prezentace, která nás může pravdivě vystihnout, nebo si myslíme, že se dokážeme pravdivě vystihnout, pokud to myslíme vážně. Nebo zcela vymyšlenou, pokud se tím chceme jen bavit. Fantazii vlastního obrazu se meze nekladou, vypovídá to jen o vás samotných. Využíváme technologie pro intimní sbližování jako žádná generace před námi. Můžeme posílat zprávy napříč světem, sdílet hlasové projevy, mluvit spolu aniž bychom byli na stejné místě. A přesto je skutečné seznámení vzácnější než kdy dříve. Na vině nejspíš bude paralelní virtuální svět, kde si vytváříme představy a domněnky o protějšku na druhé straně komunikační linky, které nám realita dokáže dokonale a rychle vyvrátit za jejího huronského smíchu.

Je to opravdová ironie dnešní doby s technologiemi, které lidstvo nezastaví. Jaká to byla pohoda - inzerát v novinách pod značkou: jen vážně, nebo později, jak jsme hltali Annonci a zjišťovali, že se dá seznámit i za jiným účelem, než za tím vážným. V současnosti to, co se dnes vydává za spojení či seznámení dvou lidí a zůstává ve virtuální rovině, má se skutečným seznámením jen málo společného. Vypadá to sice intenzivně, ale jen klouzavě povrchově. Je to takové hraní si bez dalšího významu. Slova, která se nedotáhnou v činy.

Určitě se s tím setkal každý a zase budu mluvit za muže neb jsem muž a nedokážu to vidět ženskýma očima natož přemýšlet ženským mozkem. Pokud muž odhodí masku všeznalého alfasamce a žena sleví ze svých extrémních nároků na reálné očekávání, je tady jakási šance nevylekat se navzájem a může tak dojít k prvotnímu propojení. Nejde o jednoho muže nebo ženu. Jde o vzorec, kterým se jak muži, tak ženy orientují na secondhandle trhu –seznamkových e-shopů – singlů 50+. Proč e-shopů? Tam si taky vybíráte podle obrázku a pak teprve čtete popis, pokud je přiložen.

Když z dvaceti spojení začnou aspoň tři muži se ženou normálně a slušně komunikovat, může si být jistá, že to je v podstatě štěstí. Obráceně muž může mít sto spojení a nekomunikuje s ním na běžné bázi seznamování ani jedna. Každopádně se bavíme o mužích, kteří se opravdu chtějí seznámit. Respektive o vzorci mužského způsobu komunikace, dle kterého se mnoho žen vědomě, či podvědomě orientuje v prvotním oťukávání. Muže a ženy, kteří hledají na seznamkách něco jiného, než nalezení vhodného protějšku pro vztah vynechme, i když to je větší zábava.

Muž tedy vstupuje do komunikace většinou vřele. Zaujatě zvědavý a dostatečně výřečný, aby se cítil bezpečně a měl pocit kontroly nad komunikací. Mnohdy klade na první pohled neviditelné promyšlené otázky, kterými zrcadlí vaši hloubku, mám na mysli váš opravdový zájem o rozběhnutí reálného seznámení. Komunikuje tak, aby ten zájem vzbudil, komunikuje s vámi v souladu a tím vytváří bezpečný pocit i pro ženu. Když to vyjde na obou stranách, rychle se tato virtuální oťukávající komunikace překlopí do každodenního virtuálního tlachání a vytváří se jakási emocionální náklonnost. Neplést si to se zdravícím a přacím automatem, kdy dotyčný neúnavně, denně posílá zprávy „Hezké ráno a hezký den“ „Dobrou noc, hezky se vyspinkej“ „Dobrou chuť, ať ti chutná“ s občasným proložením nějaké infantilní animace s koťátkem.....atd.

Zpět k rozvíjející se komunikaci dvou dospělých lidí, která nabírá jak na intenzitě, tak emočním náboji, ale s mužskými city to nemá nic společného. Spíše je to pro něj jistota před kontextem a je to většinou žena, která nabyde dojmu, že by chtěla muže poznat osobně a začne k tomu nenápadně muže navádět. Většinou mezi řádky a čeká, že ho napadne pozvat ji na rande. Ale bohužel muži neovládají čtení mezi řádky ani tajemné naznačování čehokoliv, pokud to není vysloveno přímo. Ženu více zajímá, kam by to mohlo dojít a ví, že bez setkání se to nedozví a psaná komunikace ji dříve nebo později omrzí. Ztratí zájem, když se nedostaví činy muže.

Co takový muž většinou nechce, je právě to, že se po něm začne vyžadovat setkání. Tlak, kterému není vyhnutí. Moc dobře ví, co od něj žena očekává, a že další vytáčení je už předzvěstí konce všeho. Takže, když nastane ten čas pozvat ženu na rande a posunout seznámení dál než k palci, kterým vyťukává zprávy, tak se něco změní. Ne dramaticky, ale nenápadně a pomalu. Interval odpovědí se začne prodlužovat, dynamika se zpomaluje. Tok zpráv, který se zdál pravidelně vytrvalý se začíná podivně přerušovat. Pokud se žena zeptá, co se děje, setká se s neurčitostí. Najednou je muž více zaneprázdněný, ale stále jemně ujišťuje, že chce zůstat v kontaktu. Tím ovšem myslí: zůstaň mi k dispozici, zatímco já pomalu a tiše vyšumím.

Takový muž, který hodiny a hodiny dokáže klábosit se ženou po zprávách o čemkoliv důvěrném, o plánech, o životě, jaký si představuje, ale záhy zmizí za výmluvy, když má dojít na setkání. Spousta už dospělých mužů ví, jak se ženou mluvit při prvním rande, tak aby navázal na jejich „důvěrnou“ virtuální komunikaci, ale často už mu v ní chybí jakási disciplína a ryzost. Není to tím, že by byl bezcitný, či přehnaně toxický, ale zatraceně ho to vyčerpává. Ten muž není padouch, toho by žena poznala a k setkání by nedošlo nebo by ho záhy ukončila. Ten muž si chce ve většině případů prožít intimní setkávání se ženou bez jakékoliv zodpovědnosti k ní a k možnému vztahu.

Muži, kteří se zdají, že si začátek chození dokážou užít, jsou k ženám na první, druhé, maximálně třetí schůzce stále pozorní, mají dobrou reflexi, jsou otevření a ženě se zdá, že má konečně štěstí, že nenarazila na dalšího blbce v řadě. Žena je nadšená, otevřená a má tendenci plánovat další a další schůzky a čeká iniciativu od muže, ale jakási kontinuita s jejím nadšením se konat nemusí. Muž se zdá apatický a iniciativu nepřebírá.

A právě v téhle fázi může žena začít o sobě pochybovat. Zpochybňuje svůj instinkt, přehrává si zpětně konverzace. Přemýšlí, jestli si tu blízkost, zájem, nadšení příliš neidealizovala ve svých představách a teď cítí, že ten týpek pro kterého se rozhodla, je k tomu chladný a navíc ve stavu jakési polo přítomnosti. Nenapíše první, nezeptá se ji, jaký měla den, nerozebírá s ní další a další věci co život přináší, tak jako to s ní dělal a sdílel před osobním setkáním a na ženinu zprávu neodpoví hned, ani do hodiny, ale za několik dní a to ještě na další zprávu ženy se zdvořilou upomínkou: co se stalo?

To je jakási norma moderního randění. Už to má i své pojmenování: „vyghostování se“ něco jako vypaření se, vyšumění ...atd. Omlouváme to jako sebeobranu před přílišným tlakem ženy. Víceméně smyšlenou nenadálou zaneprázdněností, nechutí pokračovat z jakéhokoliv důvodu, ale s obavou ten důvod vyslovit. Nebo jen ignorace, protože ta žena neměla ve svém věku 50+ parametry 90-60-90 aniž by si sám muž uvědomil, kdy naposledy viděl svoje břišní svaly či nosil hustou kštici a pak ještě začne posílat zprávy s prázdnými výmluvami vypadající jen jako cvičení slovní zásoby a fantazie co všechno se přihodilo a on se nemohl ozvat. Zmizet bez komunikace není žádné hluboké umění, je to přízemní až nudné. A stačí tak málo, jedna smska: „Omlouvám se, ještě nejsem na nový vztah dostatečně připraven.“ „Omlouvám se, myslel jsem, že na to ještě mám, ale zjistil jsem, že chci zůstat sám.“ „Promiň, nemám zájem pokračovat.“ Žena to přijme, možná i ocení a bez dalšího vyvolávání planých nadějích jde dál do dalších dveří.

Ženy z „ghostování“ muže nejsou naštvané, vztah končí v počátku. Jsou, ale z toho unavené. Ženy ve věku 50+ už nepožadují dokonalost, požadují stálost a soudržnost. Nepožadují přemrštěnou intenzitu pozornosti, nepožadují výkony v posteli ani poetické básně o jejich kráse s přednesem o romantickém úplňku. Stačí být přítomen a nemizet za clonu apatie a lhostejnosti. Ve světě posedlém seznamovacími aplikacemi a sociálními sítěmi není nejtěžší najít chemii, jiskření či mít pocit motýlů v podbřišku, ale někoho, kdo zůstane a opravdu chce budovat vztah se ženou ze seznamky. Žádné virtuální kecy o životě dvou lidí, ale začít ho reálně žít a nepodlehnout pokušení, co když za dalším lajkem je někdo lepší a pak zase lepší. Lepší je relativní neb mechanika soužití muže a ženy je stále stejná po staletí. A bohaté princezny jistě nelační po obtloustlém upoceném strejdovi, kterému se plaší hormony pár let před důchodem. A ani princ v červeném Ferrari jistě nemá v plánu prohánět padesátiletou tetu s Lidl igelitkou v ruce. Ale teta i strejda pár let před důchodem můžou začít hezký a pohodový vztah, který je vystřelí někam mezi hvězdy na obláček spokojenosti, pokud rozpoznají to štěstí, že se potkali.

Takže pokud jdete dnes, zítra večer, pozítří odpoledne nebo za týden na rande s někým, s kým si už týden či dva píšete, tak záleží jen na jedné věci. Sledujte, co se s mužem bude dít při setkání. Bude otevřený, bude z něj vyzařovat stálý zájem, i když se už pravděpodobně nedozví nic jiného, než to, co jste psali do zpráv? Odpovídají jeho slova i chování obrazu, který jste si vytvořila z psané komunikace, když jste ještě byla jen jeho nápad? Psaná komunikace má jednu záludnost. Je bez emocí pisatele, emoci do textu si dosazuje čtenář a může být jiná než ta autorova. Pokud bude mít muž na rande snahu upoutávat pozornost, je to na dobré cestě. Pozornost jistě dáváte najevo i vy. Jestliže nabydete dojmu, že stojí jít i na další rande, sledujte, zda bude aktivní ve výběru místa a času. Pokud se bez vysvětlení už neozve, je to pro vás jen informace. Pokud se vymlouvá, je to taky jen informace. Pokud máte dojem, že jeho nadšení z vás vyprchalo, je to zase jen informace. Tyto informace mají jasné sdělení: Nemusíte se více snažit o někoho, kdo vám dává, byť nejasně najevo, že mu za další rande už nestojíte, ačkoli při setkání se k vám choval pozitivně a pozorně, otevřeně a se zájmem. Počátek vztahu není ani tak o intenzitě, ale o kontinuitě, pomalu, ale jistě ke světlým zítřkům partnerství. A každý, kdo nedokáže s vámi zůstat v žádaném kontaktu, i když nic nenasvědčovalo tomu, že by neměl zůstat, není idiot. Není to ani nic osobního, prostě není k dispozici, a to je vodítko pro váš výběr. Pokud budete dávat další a další randíčka, není třeba se divit, že se to stane znovu a znovu. To je prostě úskalí mužů na seznamce 50+. Chtějí víc, než můžou nabídnout a zapomínají, že oni jsou muži a měli by mít v genech onu starost o ženu jako takovou. Po staletí byl muž v roli ochránce a bojovníka, který chránil ženu před nájezdníky. Byl to muž, který zasel nebo šel na lov, aby neumřeli hlady. Muž postavil obydlí a zajistil dřevo na topení. A teď by to tento muž chtěl po ženě? Nenechte se vysmát, žena dělá teplo domova a vše ostatní tak, aby se muž cítil mužem. Vím, že v současné době, kdy peníze vládnou světem je to již trochu jinak, ale v genech to stále je a bude trvat staletí, než dojde ke změně. Stále je naše společnost patriarchální.

A není to ani tím, že by ženy byly příliš vybíravé, příliš přecitlivělé nebo očekávaly nemožné. Je to jen vzorec, který si mnoho mužů normalizovalo, aniž by si uvědomovali, jaký to má na ně dopad a tihle muži mají nakročeno k zatrpklosti, zalezení do jezevčí nory nebo se z nich stanou ješitní mužští šovinisti, pro které vrcholem romantismu bude jeho pozvání se na večeři, kterou mu žena uvaří. Vztah s takovými muži bude silně nestabilní.

Pokud se přeci jenom randíčka rozeběhnou, žena má z pravidla zájem o častý kontakt, kdykoliv to jde, později v čase má zájem i o sdílení intimity, o emocionální blízkost s někým, ke komu cítí náklonnost, sympatie či počáteční zamilovanost. Chce s ním řešit budoucí možnosti společného trávení času a je na čase takzvaný hovor do hloubky vztahu, aby se dozvěděla, jak to s ní muž opravdu myslí a nestojí o hezká slovíčka, které se vyřknou v posteli a která se tak hezky poslouchají. To ovšem za muže mluví jeho penis, který spolehlivě ví, jak na to, aby dosáhl co nejrychleji svého. Ale vy máte na mysli hovor, který nastíní společné plány. Žena zkrátka jen chce současností začít tvořit společnou, alespoň blízkou budoucnost. Dělá to proto, že muž v ni vzbuzuje radost, souznění a ona s ním chce sdílet vše co život přináší, ale neuvědomuje si, že pro muže v jeho poslední třetině života a možné krizi středního věku je to dost obtížné a vyžaduje to notnou dávku trpělivosti.

Pokud nejste dostatečně rafinovaná na to, abyste muže na takový hovor navedla, vždy je nejlepší, když mu tuto myšlenku vnuknete a on s ní přijde sám. Jinak se začne vyhýbat čemukoliv, co by naznačovalo, že s ním chcete řešit váš společný budoucí život. Mnoho mužů si myslí, že únikem z vážné komunikace nedělají nic špatného. Nemusí být vyloženě špatní, jen se nedívají na váš vztah dostatečně pozorně a necítí potřebu ženy ho posouvat dál. Odmítání či oddalování takové komunikace může působit neškodně, muž přece nic neslíbil a nemá pocit, že by tak mohl i ublížit. A žena tak vidí, jaké to s ním může být v budoucnosti. Nechápe proč se nechce posunout, společně růst. Nerozumí tomu, proč se zamilovala a muž je pod tímto tlakem najednou více zaneprázdněný, ale není to ještě důvod k úplnému zmizení, pokud žena je stále otevřena pro intimní postelové radovánky. Na ty si muž vždy najde čas.

Žena to vidí asi následovně, jen odhaduji, jsem jen obyčejný muž, co nic neslibuje. Někdo otevřel dveře k jejímu srdci, vešel dovnitř, přestavěl až rozházel vše poskládané a srovnané a má v úmyslu odejít, či rovnou odešel, bez rozloučení. Tady by se měl muž přestat schovávat za svá tvrzení, že ho příliš zahlcujete - tím jen omlouvá svoji neupřímnost. Říká, že není kam spěchat, tím zastírá svoji neochotu vytvářet stabilní blízkost a přestat se schovávat za už zmíněné, v předešlém odstavci, kouzelné slovo zaneprázdněnost. Kašlat na něj, nestojí za víc než onu postel – fyzickou potřebu, ale to je ve věku 50+ už sakra málo.

Pokud se ženě s mužem líbí začátek vztahu, ale muž se vyhýbá vztah posouvat, je to vzorec chování, který stojí za to odhalit včas. Pokud si muž užívá ženinu pozornost, ale sám bojuje se svojí nedůsledností oplácení, je to něco s čím se musí vyrovnat a zapracovat na sobě. Pokud si muž chce prožít váš vztah bez další zodpovědnosti, je pro vás ve skutečnosti emocionálně nedostupný, bez ohledu na to, jak moc se snažíte být k němu otevřená a upřímná.

V počátečním vztahu tedy nejde dělat ze sebe pana dokonalého, paní dokonalou. Jde o to být v souladu, v nenásilném slaďování svých představ a potřeb do vzájemného souznění. Pokud se přepálí vždy zranitelný začátek, špatně se potom dohání způsob, jak zůstat.

Muži by měli být upřímní ohledně svých emočních možností nebo si aspoň nehrát s ženinou důvěrou. Půjčovat si její city, které nejdou vrátit. Žena vždy nechce po muži, aby měl vše vyřešené, ale žádají, aby do jejího života muž nevstupoval jako slib, který nehodlá dodržet. Kdo v ženě záměrně vyvolá lásku aniž by ji opětoval, patří minimálně na mučidla.

Pokud si žena správně nastaví zrcadlo, mnohdy ji to uchrání od zklamání, smutných emocí a rozkolísaného sebevědomí. Když se cítíte zmateně po prvním rande, je to zpětná vazba. Když po několika setkáních máte z muže pocit, že ač byl zpočátku intenzivně pozorný a najednou jeho nadšení vyprchalo, je to jeho způsob chování k ženám. Pokud tyhle řádky čte muž a poznává se, či to vyvolává nějakou obrannou reakci, není to s ním ještě tak špatně. Skutečné spojení dvou lidí 50+ se nebuduje na šarmu osobního kouzla, to zevšední nebo přímo časem zmizí. Nejuctivější věc, kterou muž může udělat, není na ženu přehnaně působit svoji neodolatelnou genialitou a bájnou fantazií, ale otevřeností a upřímností od samého začátku, tak aby žena nabyla dojmu, že muž ví, jak s ní zůstat i po sdílení intimností a snahy vztah posunout dál.

V dnešní době nemáme problém se vzájemně propojovat na stovkách seznamovacích aplikací. Máme problém s udržením vztahu, potažmo jeho posunutím z počáteční úrovně do té další. V 50+ již má každý své zvyky, návyky, rituály. Jít naproti už musí oba. Vztahová, intimní budoucnost není určena tím, kdo jak umí vzletně mluvit, ale tím, jaké činy se konají a rovněž tím, že souznění nevyprchá ani, když to přestane být novotou vzrušující a začne to být všedně fádní. Musí to stále bavit a to záleží, jen na těch dvou, kterých se to týká.

Tak jsem si náplavku dál dvakrát, pro ty, co zapomněli, kde a jaké myšlenky mě přepadly na zimní prázdné Náplavce Rašínova nábřeží. Vezmu to přes Kampu na Malou Stranu. Na Břehu Rhóny si dám kafe a koláček. Možná potkám Oskara, mého vrstevníka, který si tam několikrát do měsíce dává rande s ulovenou dámou, ale žádná mu není dost dobrá. Jednou jsem ho zeptal, jestli si to otočil. Zda on je dost dobrý pro ně. Nechápavě se na mě podíval a odpověděl pro mě zcela nelogicky: „ Já jsem přece chlap, já si vybírám.“ Omyl Oskare, doby, kdy jsi jako pán tvorstva mohl chytit vyhlédnutou ženu za vlasy a odtáhnout si ji do své jeskyně jsou už dávno pryč.

Občas si i postěžuje, že nějaká dáma byla celkem fajn, ale zkazil to takový špíček na břiše, nevypadalo to prý dobře. Říká někdo, kdo si přes břicho nezapne sako a ve sprše nevidí co přesně si myje. Nebo nebyla nalíčená dle jeho představ. On s věčně mastným vlasem a neupraveným strništěm, kterému raději říká nedbalá elegance, pod trvale červeným nosem. Tahle zase měla ošoupaný lak na nehtech. Kritizuje Oskar s okousanými nehty, ovšem až na malíček, který si pěstuje a užívá ho jako párátko, když se mu v zubech zasekne kousek z vlašáku. Jiná zase pracovala jen jako účetní, což dle něj není dost dobrá partie. Má přeci na víc, on který to v pětapadesáti dotáhl na portýra v nedalekém hotelu. A další bydlela jen v nájemním bytě o stejné velikosti jako ten jeho, takže by si nijak nepomohl. Další neměla auto ....atd.

Došel jsem k restauraci a měl jsem štěstí. Oskar seděl u okna, ale nevšímal si mě. Byl zaujatý Tinderem a palec mu lítal doprava, jako že tuhle vůbec a občas doleva, jako že tuhle vezme na milost, ale musí to být nejlépe doktorka, či finanční ředitelka v korporátu s vlastní vilou a minimálně s BMW, jinak u něj nemá šanci. On je přece ten chlap. Ironie současného seznamování.