- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Pane autore, Vám se to zdá podivné?
Zkuste se podívat na archivní snímky z vystoupení Elvise P. nebo Beatles. Fanoušci jsou uřvaní už dlouho. Nesouvisí to s hudbou jako takovou, souvisí to s davem a lidskou představivostí.
a nestěžujte si. Jsou věci, které ke koncertu prostě patří a tohle je jedna z nich. Je to součást atmosféry. A ještě poznámka na konec. Je vidět, že jste nikdy nestál na podiu. Není pro interpreta nic horšího, než tiché unylé publikum (pokud ovšem nejste šansoniér či poetický písničkář). Interpret potřebuje reakce publika, protože právě to mu dodává energii. On totiž takový dvouhodinový koncert není po fyzické i psychické stránce žádná sranda.
No, tak o tomhle právě něco vím, Na podiu jsem stál už nesčetně mnohokrát, ale přesto jsem to myslel jinak, nemám rád extrém, neříkám, že má být při koncertu ticho. Kontakt s publikem být musí, to je samozřejmost. Ale nemusí pištět a vyvádět pokaždé, když se na zpěváka podívá. V roli diváka jsem málo, ale tento článek jsem psal právě po zkušenosti, když jsem si koupil lístek a neslyšel jsem nic, díky dívce, stojící vedle mě
Nejlepší je když lidi pařej. Řek bych že publikum, který stojí a po písni zatleská je nejhorší. Z toho interpret nemůže mít skoro ani radost
Toto téma je na dlouhou polemiku. Já osobně, když jdu na koncert tak nehledám ani jeden extrém, to znamená, že nechci ani úplné ticho, ale na druhou stranu ani uši rvoucí řev. Koncert je každopádně o komplexním prožitku a to ne jenom hudební, ale i vizuálním a emocionálním. Proto je třeba určitá míra hysterie nutná. Samozřejmě záleží na druhu hudby, ale v naprosté většině případů si chci na koncertě opravdu užít, zazpívat a odreagovat se po všech stránkách. Poslouchat hudbu můžu, jak říkáte doma z DVD. Na koncert se jdu hlavně bavit-