Lisabonský paskvil

Před pár okamžiky jsem měl možnost sledovat brífink po společném jednání některých předsedů parlamentů evropských zemí s předsedou Evropského parlamentu, a následné interview právě s H. G. Pőtteringem. A jediné, co se měli diváci tradičně možnost dozvědět z úst evropských politků bylo, že bez Lisabonské smlouvy nepůjde v budoucnosti vůbec nic.  

Již jsem si zvykl, že v průběhu celého ratifikačního procesu Lisabonské smlouvy budu od většiny evropských politiků neustále poslouchat to, jak je naprosto zásadní schválení této smlouvy. Dnes a denně slyším, že LS nám přinese více demokracie, více jistot, více solidarity, větší flexibilitu a efektivitu…zkrátka všichni na ní strašně moc získáme, a nehrozí vůbec žádné negativní dopady. 
Bez ní nemůže EU dále fungovat, natož se dále rozšiřovat. Země, které LS neschválí budou nést vinu na tom, že se další země nebudou moci stát novými členy. LS nám umožní lépe řešit konflikt v Gaze, energetické potíže ve vztahu k východním zemím atd. Dokonce jsem se nedávno dočetl, že země, které s LS nebudou souhlasit, budou v rámci unie fungovat na jakési vedlejší koleji. Ačkoliv dvourychlostní Evropa je patrná již nyní. Atd, atd.

Po přijetí LS zkrátka nastane ráj na zemi a všechny problémy se v mžiku vyřeší. Nehodlám zde  zmiňovat důvody, pro které považuji smlouvu za špatnou, a její ratifikaci za cestu špatným směrem. K tomu je 4 000 znaků málo. Ale pokaždé, když slyším prázdné, a spíše nátlakové „argumenty“ z prolisabonského tábora, obhajující Euroústavu č. 2, ihned mě napadne celá řada otázek.

Pokud je Lisabonská smlouva tak potřebná a nepostradatelná, proč se mnohem více neinformuje o všech dopadech, které způsobí? 
Proč nikdo ze zastánců nezmíní otevřeně všechna negativa, jež s sebou tak radikální dokument přináší a neustále se prezentují jen jeho domnělé klady? 
Proč se o smlouvě nevede seriózní a dostatečně dlouhá diskuze, aniž by hned byla oponující strana označena za nekonstruktivní a hozena do jednoho euroskeptického pytle? 

Proč se tak přínosná smlouva najednou schvaluje takřka výlučně v národních parlamentech, nikoliv v referendech? 
Proč Lisabonskou smlouvu schvalují členové parlamentu, kteří v mnoha případech ani neví, co schvalují?
(aniž bych chtěl generalizovat, tak pro ilustraci znalosti LS postačí situace v Parlamentu ČR)
Proč se tvůrci smlouvy vůbec nepřipravili na možnost jejího odmítnutí? 
Proč se nerespektují pravidla pro přijetí smlouvy a hlasování v Irsku se musí opakovat? 


A takto by se dalo ptát do nekonečna. Smysluplné odpovědi bychom se od zaslepených apologetů Lisabonské smlouvy, kteří nevidí, neslyší a neustále trvají na pokračovaní ratifikačního procesu, nedočkali.  

Zanedlouho se bez Lisabonské smlouvy nebudeme moci ani vyprazdňovat. Proto ji musíme přijmout, jiná možnost není.