MHD: Systémové změny jsou dobré. Úspory ale musíme hledat i jinde

Pražská hromadná doprava nám už celé dva pracovní týdny jezdí podle nových jízdních řádů. A tak přichází čas se pozastavit nad tím, co všechno se kolem této změny událo.

Bouře před bouří

Rada hl. m. Prahy na poslední chvíli (14. 8. 2012) schválila, že od prvního září 2012 dojde k rozsáhlým změnám v pražské hromadné dopravě. A to za jediným účelem – ušetřit stovky milionů korun. Jistě by se daly uspořit i jinak, ale o tom až později.

V půlce srpna začala podle mého dobře zvládnutá informační kampaň, která upozorňovala cestující na chystané změny. V tu chvíli média začala chrlit jeden hrozivější scénář za druhým. (Revoluce v pražské MHD začne za týden, “Změny v MHD, proč?“ volají stovky lidí, apod.). Hysterie se tak rozšířila nejen mezi  rezidenty, ale i mezi zástupci městské samosprávy.

Vždyť to jede jinam

A pak to přišlo. V pondělí 3. září všichni očekávali chaos, kolaps, hodinová zpoždění zbloudilých tramvají a autobusů a neméně zmatené cestující. I pan primátor se hned ráno vypravil na dopravní dispečink, aby mohl v přímém přenosu zachránit město tonoucí v chaosu. Z pohledu médií se stalo to nejhorší, co se v dané chvíli mohlo stát. Vůbec nic. Autobusy neměly zpoždění, tramvaje jezdily po svých nových trasách bez problémů a lidé se až na naprosté výjimky dostali do práce bez větších problémů. Dopravní armagedon nenastal.

Síť je sice řidší, zato má silnější uzly

Za to, že se vše povedlo víceméně bez problémů, můžeme vděčit především zaměstnancům DPP. To oni bezchybně zvládli kritické první dny přechodu na nový systém dopravy. Pomyslné vavříny tak náleží právě jim.

Nový koncept je sám o sobě dobrým krokem. Síť MHD je dnes bezesporu efektivnější. I z pohledu územního rozvoje je jednodušší napojovat malé linky na páteřní autobusovou síť, než zběsile měnit trasy podle toho, jak lidé migrují. Změny mají určitě spoustu drobných much, jako je například nesmyslné vystupování a nastupování na trase linky 191, respektive 143 z Andělu do Dejvic apod. Celkově ale tento systém Praze i jejím obyvatelům a návštěvníkům jen prospěje.

Škrty ano, ale i jinde

Jsem rád, že se v DPP začalo šetřit. Zhruba 15 miliardový roční rozpočet tohoto podniku je pro město dlouhodobě neudržitelný. Nemohu se ale přesto zbavit pocitu, že se začalo spořit na špatném místě. Musíme se v Radě hlavního města postarat o to, aby další šetření pana Lásky, trestní oznámení i výběr nového ředitele vedly k tomu, že se začne škrtat hlavně v zakázkách, jež DPP dříve šil na míru pro „spřátelené“ subjekty. Tam by se možná daly najít větší rezervy než vymodlených 400 milionů ročně.