Opravdu víme, že volíme prezidenta a ne premiéra?

PROTI - Je zvláštní, jak mnozí spoluobčané přisuzují zcela automaticky prezidentovi kompetence, které nemá a zaměňují tak volbu prezidenta s parlamentními volbami. V parlamentní demokracii je to premiér, vláda a parlament, kteří tvoří zákony a určují směrování naší země. Prezident nemá možnost ani vládu rozpustit. Zemanovy populistická hesla, která občanům slibují, že skoncuje se současnou vládou, jsou tak dalším podvodem na voliče. Hlavní rolí prezidenta je reprezentovat a zastupovat Českou republiku. Považuji proto za důležité zamyslet se nad tím, co opravdu od prezidenta očekáváme a jaké vlastnosti by měl prezident mít.

Pokud srovnám Miloše Zemana a Karla Schwarzenberga pro reprezentaci České republiky, je zde rozdíl propastný. Minulost jasně ukázala, že arogance, kterou reprezentuje Václav Kalaus, České republice žádné výhody nepřinesla. Miloš Zeman sebestřednost doplňuje o urážky založené na nepravdivých nebo vulgárních výrocích, které vedou k vyvolávání konfliktů. O Milošovi platí, „co na mysli, to na jazyku“. Nestydí se měnit své postoje podle aktuálních potřeb, protože „odůvodnit se dá všechno“. Jak je známo, “účel světí prostředky“.

Slušnost a respekt, který reprezentuje Karel Schwarzenberg je základním předpokladem pro otevřenou spolupráci a rozvoj vzájemných vztahů, kterou vláda může dobře zhodnotit v ekonomické spolupráci. Současná vláda a tím i Česká republika z prezidentství Václava Klause nemá žádný profit. Miloš Zeman, který svou popularitu staví na laciném nacionalismu, není osobností, která by stmelovala veřejnost a poutala pozornost zahraničních státníků.

Běhá mi mráz po zádech, když slyším, jak Miloš Zeman a jeho straničtí kolegové prosazují uplatňování kolektivní viny a odsuzují výroky Karla Schwarzenberga, kterými upozorňuje na nespravedlnosti v Benešových dekretech. Odsun se nedotkl jen kolaborantů, ale také řady smíšených rodin po celém Československu. Můj pradědeček jako muzikant vojenské kapely si prababičku namluvil v rakouském Ischlu. Rozhodli se žít v Čechách v klidu a míru s ostatními lidmi a rodinami. Po nelehkém období protektorátu byla rodina pradědečka násilně rozdělena. Dědeček, který měl za ženu dceru legionáře, mohl zůstat, ale další členové jeho rodiny i přes přímluvy jeho tchána, legionáře, byli odsunuti do Německa. Nikdo se nezajímal, jak žili a žijí, zda někomu ublížili či nikoliv. Měli pouze nepříslušný původ. V kontextu Hitlerovských rasových čistek je odsun mírnější řešení než transport do koncentračních táborů. O dekretech se dá říci, že jsou v dané době pochopitelné. Rozhodně však nelze říci, že se jedná o řešení, které by bylo zcela spravedlivé.

Skutečnost, že se Karel Schwarzenberg podílí na současné vládě, na první pohled vypadá jako přitěžující okolnost. Nelze však pominout, že na rozdíl od vlády Miloše Zemana současná vláda nemá žádné příjmy z privatizace. Přesto reálně snižuje státní zadluženost, reálně bojuje s korupcí. Osobně mám k současné vládě mnoho výhrad, ale dokážu vnímat i pozitiva. Vláda Miloše Zemana nastartovala hospodářský růst a přivedla ČR do NATO, ale nastartovala také zadlužování této země a opoziční smlouva utužila penězovody ze státní pokladny ne jen pro ODS, ale i pro ČSSD.

Minulost Miloše Zemana je tak spojena s tunelářskými kauzami, růstem zadlužování České Republiky a lidmi, kteří se aktivně podíleli na komunistické normalizaci. Pro nás pro všechny je užitečné, aby takovýto člověk zůstal v důchodu a nemohl významně ovlivňovat dění v ČR.

Karel Schwarzenberg se z tohoto pohledu jeví jako bezpečná volba. Jeho nezkorumpovatelnost a nadhled je zárukou, že kompetence prezidenta nebudou zneužity.

Karel Schwarzenberg jako ministr zahraničí již za ČR jedná a lze tedy dobře vyvodit, jak bude vystupovat v roli prezidenta. Jednání Karla Schwarzenberka je navíc podpořeno vlasteneckou historií celého jeho rodu, viz: http://aktualne.centrum.cz/domaci/spolecnost/clanek.phtml?id=769047

Na rozdíl od Miloše Zemana si tak můžeme být u Karla Schwarzenberga jistí, že budeme mít prezidenta, za kterého se nebudeme stydět.

Autor: Tomáš Hodek | pátek 25.1.2013 8:25 | karma článku: 19,15 | přečteno: 490x