Problematika využívání organických zbytků je velmi zajímavý fenomén, přesto je ochota české veřejnosti bavit se o kompostu a kompostování velmi nízká. Kompostování je však zcela přirozenou součástí koloběhu živin v přírodě a právě toto hospodaření s organickou hmotou zásadním způsobem ovlivňuje náš život, aniž bychom si toho byli plně vědomi.
komiunitní kompostér JORATomáš Hodek
Přijal jsem pozvání Evy Hauserové, abych v jurtě Dětského klubu Šárynka povídal o komunitním kompostování. Pražské Permakulturní Podvečery, které se zde pořádají každou druhou středu v měsíci, většinou přinášejí plodnou debatu. Od jedné účastnice jsem se s potěšením dozvěděl, že komunitní kompostování, které od léta 2013 probíhá na kolejích České zemědělské univerzity, je využíváno i neubytovanými studenty, kteří nosí ke zkompostování organický materiál z domova. U kolejí je umístěn komunitní kompostér pro sídlištní zástavbu a zateplený otočný kompostér JORA. Při zahajování sběru organických zbytků na ČZU jsme navrhli, aby se pro sběr využívaly výhradně papírové kompostovatelné sáčky a výsledky ukazují, že to byla správná volba. Kompostovaný materiál vypadá pěkně zejména v zatepleném otočném kompostéru JORA, a to i přes skutečnost, že do JORY nejsou přidávány piliny. Právě nutnost přidávání pilin totiž v minulosti limitovalo využití kompostérů JORA . Nyní se ukázalo, že papírové sáčky dokáží plnohodnotně doplnit uhlíkatou složku kompostovaného materiálu a dá se tak plně využít všech výhod, které zateplené otočné kompostéry nabízí.
I komunitní kompostování občanů může ovlivnit kvalitu života v bytových domech. Občané, kteří sami od sebe chtějí kompostovat, si uvědomují hodnotu organického materiálu a snaží se tuto hodnotu využít. Kompost se využívá pro výsadbu a udržování květin, keřů a stromů v okolí domů, v oknech a na balkónech se objevují truhlíky s květinami, vzrůstá trend pěstování zeleniny, bylin a jedlých keřů na balkónech, terasách, dvorech, předzahrádkách či v komunitních zahradách.
V okolí bytových domů je velmi často nekvalitní půda, která je kombinovaná se zpevněnými plochami. Veškerá voda, která naprší na tyto plochy, odtéká do kanálů a vodotečí a při deštích pak takovýto terén podporuje tvorbu povodní. Oproti tomu má-li půda v okolí domů dostatek organické hmoty, minimalizují-li se zbytečné zpevněné plochy a je-li zde dostatek zeleně, zůstává dešťová voda z velké části v půdě. V létě se pak prostřednictvím rostlin z půdy odpařuje a odparem se významně ochlazuje povrch i okolí. Zpevněné plochy, na které v létě svítí sluníčko, mají často přes 50°C. Pokud je ve stejném místě zatravněný terén s dostatkem organické hmoty schopné vázat vodu, je teplota zatravněného povrchu něco málo přes 20°C. Když pak v rozpáleném létě otevřeme okno v blízkosti takto zatravněné plochy, dostává se nám do bytu svěží vzduch ochlazený nejvýkonnějším chladícím systémem, který se nám nabízí a který pro nás může pracovat zcela zdarma.
Komunitním kompostováním tak můžeme přímo v místě našeho bydliště efektivně zvýšit kvalitu životního prostředí a tím i užitnou hodnotu bytů pro jejich obyvatele. Při zapojení většího počtu obyvatel lze všude, kde se platí odpad podle objemu (například v Praze), ušetřit náklady na odpad. Obyvatelům domů tak kompostování přináší další, tentokrát čistě ekonomickou výhodu. Z pohledu celkových nákladů na údržbu domů lze tak drobnou investicí do kompostování zvýšit obyvatelům bytů kvalitu bydlení a tím nepřímo zhodnotit nemovitost.
Vše ke kompostování na www.kompostuj.cz
