- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Já kompostuju. Na zahrádce. Nedovedu si představit kompostér u paneláku. Živě vidím co všechno by do něj lidé házeli.
Jako vesnického strejce mě nic jiného než kompostování a zkrmování bioodpadu nemůže napadnout. Poloprázdnou nádobu ke svozu komunálního odpadu přistavuji v průměru šestkrát do roka. Přesto platím stejně jako ti, kteří přistavují přetékající popelnici padesátkrát (finančně poněkud zvýhodněni teď budou ti, kteří odpad třídí, ale já nemám dohromady co třídit, takže množstvím vytříděného odpadu nikoho neohromím a zvýhodnění se mě tudíž netýká). Ačkoliv si nemyslím, že by vytvářeči odpadu z řad občanů byli jen trestuhodní škůdci (odpad je surovina, která by se od nich měla vykupovat, nikoliv naopak), shledávám v tom demoralizující nespravedlnost. Městské kompostárny propagoval můj nebožtík otec už před polovinou minulého století. Byl za to (jak jinak?) vysmíván.
Pokus jste si jist, že máte pravdu, převeďte to na ekonomickou bázi a vyděláte. Vykupujte třeba kompostovatelný odpad (nebo si naopak za jeho odvoz nechte platit), kompostujte a za prachy kompostem zlepšujte lidem půdu.
Pokud ale nevyděláte, bude to nejspíš znamenat, že je to příliš mnoho námahy pro marginální užitek.
Sice pěkné, ale ani mě nenapadne si vzít lopatu a jít dolů dělat kompost. Tím méně pak se tím zabývat pravidelně. Mám zcela jiné zájmy
Pozor! Za pár let to bude povinné - domovní ekoložka či ekolog budou kontrolovat, zda třídíte a kam dáváte bioodpad. U každého kompostéru bude eko-hlídka!