Otevřít českou otázku

Od politiků a z médií často slýcháváme, že společnost je rozdělená. Mají pravdu. Kde ale hledat podstatu tohoto rozdělení, jehož svědky jsme denně?

Ronald Reagan kdysi prohlásil, že jediný způsob, jak odstranit rozpory, je nejprve odhalit jejich podstatu. Jsem toho názoru, že jádrem krize, kterou nyní prožíváme a jejímž symptomem je Andrej Babiš a Miloš Zeman, je především krizí identity, české identity.

Andrej Babiš a Miloš Zeman poskytují svým příznivcům pocit triumfu, když za ně artikulují jejich strachy a zároveň jim nabízejí jednoduchá řešení, která z delší perspektivy problémy spíše prohlubují, a nikoliv řeší. Jak Andrej Babiš, tak Miloš Zeman navíc dávají svým voličům falešný pocit odvahy. Svou politikou pomáhají maskovat slabost argumentů i postojů. Kdo se staví za takového prezidenta, nebo samozvaného hrdinu Babiše, zažívá falešné uspokojení z nenávistného boje proti „obyčejným“ politikům a jejich rozhodnutím, kteří se časem znelíbili.

Nejde zahrnovat obě skupiny voličů, tedy ty skalní a ty na vážkách, do jedné skupiny. Naopak! Abychom dokázali zastavit rozklad, je nutné zahrnout myslící a politicky odpovědné občany do celospolečenské rozpravy a ve skrytu duše doufat, že co nejsilnější voličské jádro zůstane v politické, ale ne společenské izolaci.

Musíme znovu otevřít českou otázku, a to nejen na intelektuální, nýbrž na celospolečenské úrovni. Jedině tak lze zbavit užší i širší jádro Babišových a Zemanových voličů pocitu výjimečnosti a strachu ze ztráty vnitřní integrity a zahrnout je do dialogu, který se již nebude vymezovat proti vlastnímu národu, nýbrž podnikne velké hledání společné identity.

Věřím, že osobnosti tvořící zákadní kameny českého uvědomění postavili náš stát na pilířích demokracie. Na odkazu Jana Husa, Karla Havlíčka Borovského a T. G. Masaryka, k nimž se přidaly velké osobnosti nejmodernějších dějin v čele s prezidentem Václavem Havlem. Jejich poselství není radno redukovat na fráze. Kdo zná tyto myslitele, může znovu promýšlet, co dnes znamená být Čechem. Právě jejich příběhy jsou ukázkou toho, jak důležitá je odvaha jít v nutnosti proti většinovému názoru.

Opravdu si přeji, abychom společně opět dokázali spojit společnost a založit naši identitu na společném základě. Bez nacionalismu, xenofobie a šovinismu, věřím, že společně opět spojíme, co se Zemanovi s Babišem podařilo rozdělit, a opět nalezneme pozitivní hodnoty, které nás spojují.

Když odhalíme podstatu, dokážeme vyřešit naše společenské rozpory. Kde jinde bychom ji měli hledat než v samém jádru naší společné identity. 

Nevolit koblihu má smysl!

Članek byl publikován v Přítomnosti.

Text vychází z projevu proneseném na happeningu Vracení koblih v Hradci Králové, která si kladla za cíl připomenout, že demokracie může fungovat, jen pokud se o ni aktivně zajímáme. Společně jsme vrátili koblihy, které se staly symbolem laciného politického marketingu a nereálných řešení.