Nejde jen o kouření v hospodách

Protikuřáckým zákonem jsme promarnili příležitost, jak toto rozhodnutí efektivně předat těm, kteří se téměř denně setkávají s občany a znají dokonale své prostředí - komunálním politikům.

Protikuřácký zákon byl schválen senátem beze změn a jeho podporovatelé si spokojeně mnou ruce. Přitom však s přijetím zákona přicházíme o mnohem efektivnější způsob, jak politiku přiblížit lidem a vzbudit v nich zájem o věci veřejné. Podpisem prezidenta republiky, který se nechal slyšet, že zákon podepíše, i když je sám kuřák, se pro tento případ uzavře možnost, jak efektivně předat rozhodovací pravomoci obcím.

Schválením protikuřáckého zákona senátem, jsme se připravili o možnost vytvořit zákon zmocňující obce vydávat nařízení o omezení či zákazu kouření. Mohli jsme tak aplikovat princip subsidiarity, tj. zásady, podle níž se má odpovědnost a rozhodování ve veřejných záležitostech odehrávat na těch nejnižších stupních veřejné správy. Spolu s tím jsme promarnili příležitost zasadit se o to, aby komunální politika dostala nový náboj a vzbudila zájem lidí angažovat se v politice vůbec.

Starostové, radní a zastupitelé měst, městysů a vesnic znají nejlépe prostředí, které spravují a byli by mnohem dokonaleji schopni posuzovat, zdali je konkrétní zákaz dobrým či špatným řešením a zároveň by za nařízení o omezení či zákazu kouření nesli politickou odpovědnost přímo v místě sporu. Výhodou pro aplikaci městských nařízení, na rozdíl od plošných zákonů, je, že komunální politici nesoucí přímou odpovědnost za svá rozhodnutí musí vysvětlovat konkrétní opatření konkrétním lidem. Komunální politici by si museli dobře spočítat, jestli svým rozhodnutím přesvědčivě prospěli veřejnému zájmu a jejich odhodlání by zároveň rozhodovalo o jejich dalším politickém působení.

„Péče o věci veřejné v našem nejbližším okolí z nás dělá odpovědné politické osobnosti, protože politika na nejnižší úrovni v sobě zosobňuje ryzí zájem o to zvelebovat místo, kde žijeme k lepšímu, a učí nás odpovědnosti za naše rozhodnutí. Ne nadarmo se říká, že politik by měl začínat na té nejnižší úrovni.“

Protikuřácký zákon je jen jednou z mnoha promarněných příležitostí, jak podobná rozhodnutí efektivně předávat těm, kteří se téměř denně setkávají s občany, mají k nim blíže, a lépe rozumějí potřebám své obce. Silný stát, který rozhoduje o všem a zákony distribuuje plošně a nechává si pro sebe všechny pravomoci, nutně produkuje velkou chybovost a zbavuje občany svých odpovědností a tím produkuje i slabé politiky, kteří za svými rozhodnutími často nevidí nezbytné detaily ani potřeby konkrétních lidí.

Je samozřejmé, že parlament a vláda mají rozhodovat, jelikož mají nepochybný mandát od voličů, ale měli by rozhodovat o věcech, které nemohou dobře předat na nižší úroveň. Primární funkcí státu je zajistit občanům bezpečnost, svobodu a právo. Protikuřáckým zákonem však zasahují do občanských svobod. Současně v sobě protikuřácký zákon obsahuje mnoho dalších restrikcí a trestů, které nebyly dostatečně vysvětleny občanům, což vidíme na jednoduchém příkladu: většina společnosti si myslí, že se jedná pouze o omezení kouření v restauracích.

(Autor je nekuřák)

Článek byl publikován 30. 1. 2017 v Přítomnosti.