- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
A to ještě měli štěstí, že to nebyla jehovistická rodina nebo něco podobného.
Kdo tam nebyl tak by neměl matku odsuzovat. Zbytečný blog.
No tak napište svůj - za ten můj mi nic neplatíte, tak bohužel nemám potřebu se podbízet a píšu to, co cítím. :-)
Ale děkuji za Váš názor, to přece patří k diskusi.
Já bych určitě matku neodsuzoval, kdyby ona necítila potřebu to medializovat. Spíš jsem se chtěl zastat zdravotníků, protože v tom původním článku na Novinkách nemocnice nedostala prakticky žádný prostor k obraně - čekal bych třeba rozhovor s někým z personálu, kdo u toho byl.
Některé maminky jsou díky stresujícím okolnostem života dnešní doby hodně vynervované a nedokáží rozpoznat hranici, kdy dítěti svým jednáním škodí. A to je asi stav, ve kterém se nacházela i matka z popisovaného příběhu. Nervově poněkud labilní maminka v daný okamžik zřejmě nerozpoznala, že prvořadým zájmem dítěte a tedy i jejím je, aby bylo její dítě ošetřeno bez jakéhokoliv prodlení a že svým jednáním prodlení vyvolává. Rovněž nevnímala, že v zájmu dítěte je, aby ošetřující lékař nebyl po dobu nezbytného zákroku rušen a rozptylován. Proto bylo správné zajistit, aby matka nebyla zákroku přítomna.
Moc pěkně napsáno. Plně s Vámi souhlasím.