Ze života a zatepla - dnes v 11.00 jsem s maminkami marod dětí a se dvěma důchodci čekala u školní jídelny na oběd do nosiček. Malé holčičce jsem pochválila opičku, se kterou se mazlila. Rozjela se vzájemná debata, do které jsem přidala příběh Vašeho medvídka. Každý se rozpovídal a zjihl.

Ať žijí medvídci, opičky a další kamarádi, kteří nám zkrášlili život.

Přesně tak. Já si nejsem jistý, jestli dnešní děti za čtyřicet let najdou v krabici od banánů svůj fejsbůkový profil. Ale ti naši mišánci a opičky tam klidně vydrží trpělivě čekat déle, než tu vůbec budeme my

Moc děkuji za reakci a přeji krásný víkend...