Tak kolik byste si vsadili na Sazku? Přežije či nepřežije? Nebo spíše na to, zda se konečně akcionáři, vedení, dlužníci i stát začnou chovat racionálně a přestanou na sebe střílet prostřednictvím medií? „Případ Sazka“ je plný polopravd a polovičatých řešení, kde každý v obhajobě své pozice promíchává pravdu se lží tak, aby se výsledný mix hodil právě jemu. Přitom je to téměř „čistá“ ekonomická kauza a má i své „čistě“ (i „čisté“) ekonomické řešení.
Ono totiž má pravdu ČSTV, když říká, že není přípustné takové řešení, při kterém by sportovní svazy ztratily majoritu. Účelem Sazky je získávání finančních zdrojů pro český spor, ztráta vlastnictví by pak nutně znamenala, že zisky sazky skončí v soukromých rukách. Je nepodstatné, že některé nabídky obsahovaly garanci investora, že po nějakou dobu ještě zisky sazky v českém sportu skončí. Ve všech případech by časem došlo k situaci, kdy by nevratně český sport o tyto příjmy přišel. ČSTV ale nemá pravdu, když hají současné vedení Sazky a i svůj přístup k vykonávání akcionářského dohledu. Nebudu soudit, zda ČSTV prospívá či neprospívá českému sportu (byť můj osobní názor je, že je to spíše parazit českého sportu), ale se vší vážností tvrdím, že odpovědný akcionář, který by skutečně spravoval svůj vlastní majetek, by již dávno odvolal vedení společnosti, které svými chybnými rozhodnutími snížilo hodnotu jeho investice na minimum a dokonce ohrozilo další existenci firmy.
Stejně tak má pravdu pan Hušák, když tvrdí, že za jeho vlády Sazka znásobila své zisky z loterijniho a sázkového businessu. Je to jistě jeho zásluha jako výkonného šéfa sazky. Ale stejně tak je plně na jeho odpovědnosti (a potažmo představenstva, kterého je předsedou), že Sazka vstoupila do projektů (ať už stavba Sazka Arény, nebo další ztrátové investice), které způsobili její vysokou zadluženost a negenerují dostatečné příjmy na pokrytí dluhové služby. Každý člověk, a o to více každý vrcholový manažer, by měl umět přijmout odpovědnost za své chybné rozhodnutí. Skutečnost, že to pan Hušák neumí je jeho lidským i manažerským selháním. A pan Hušák nemá pravdu, když tvrdí, že Sazka nic panu Vítkovi (resp. jeho společnostem) nedluží. Tvrzení, že pohledávky, které pan Vítek koupil, byly uhrazeny zápočtem proti pohledávkám vzniklým z titulu porušení smluvních povinností a poškozování dobrého jména (či něco podobného – o specifikaci těchto pohledávek pan Hušák mlčí), je velmi naivní. Banka by totiž buď musela se zápočtem souhlasit (tj. uznat existenci pohledávky a souhlasit se zápočtem) anebo se jednalo o tzv. jednostranný zápočet, který je možný pouze v případě, že jsou splněny podmínky uvedené v § 358 až 363 obchodního zákoníku, tj. musí jít o pohledávky existující, splatné, vymahatelné a nepromlčené. Vzhledem k tomu, že si v úvěrové smlouvě banka sjednala možnost postoupit pohledávku na třetí osobu a stejně tak zde není uvedena žádná smluvní pokuta aplikovatelná na banku, tak rozhodně nemohla žádné takováto pohledávka vzniknout dle současných smluv. I kdyby byl nárok Sazky oprávněný na základě způsobené škody, potvrdit ho a určit výši náhrady může jedině soud anebo mimosoudní vyrovnání, teprve poté by vznikla pohledávka, kterou by bylo možné započíst. Soud na toto téma nebyl a mimosoudní vyrovnání by opět muselo být za aktivní účasti banky, která by tak o pohledávce Sazky a jejím započtení byla informovaná. Žádný soud nebyl a banka o žádném mimosoudním vyrovnání neví a ani nepotvrdila, že by obdržela oznámení o provedeném jednostranném zápočtu ze strany Sazky, lze tedy říci, že v současné době žádné takovéto pohledávky neexistují. Pan Vítek prostě je věřitelem Sazky a Sazka to musí respektovat a maximálně může u soudu vymáhat své nároky vůči bance, tím ovšem pohledávky pana Vítka nevymaže.
I pan Vítek má pravdu, že hodnota Sazky je záporná neboť má v účetnictví díru velikosti sedmi miliard korun. Účetnictví Sazky je ale ověřeno auditorem a oceňování aktiv pořizovací cenou je prostě standard českého účetnictví a povinností Sazky je mít účetnictví v souladu se zákonem a českými účetními standardy. Pokud začne používat pan Vítek ocenění na tržních principech, tak má samozřejmě pravdu, že hodnota budovy Sazka Arény, či spíše pohledávky za společností Betasport (vlastník budovy Sazka Arény, kterému Sazka na nákup nemovitosti pouze půjčila) je výrazně nižší než její nominální resp. účetní hodnota. Zároveň ale pan Vítek opomíjí skutečnost, že Sazka disponuje aktivy, jejichž účetní hodnota je nulová (neboť se o nich v českém účetnictví vůbec neúčtuje) ale jejich tržní hodnota je ohromující. Je to určitě obchodní jméno a značka Sazka i značky (jména) jednotlivých loterií a her. Tyto značky jsou budovány mnohdy desítky let a jejich hodnota není zachycena v účetnictví. Lze jí odhadnout na několik miliard korun. Skutečným klenotem je ale distribuční síť Sazky. Všichni víme, že si Sazku můžeme koupit na benzínových pumpách, poštách, v každé druhé trafice atd. To je něco co má hodnotu také několika miliard a hlavně o to má zájem jak Penta tak Synot, popřípadě kdokoliv další, kdo by chtěl provozovat sázkový business v ČR. Tvrzení, že majetek Sazky vyjádřený v tržních cenách nekryje její dluhy, prostě není objektivní, je nutné přičítat i plusy, nikoliv jen mínusy.
Pravdu má i stát, když říká, že nebude a nesmí vstupovat do obchodního sporu kolem soukromé firmy. Na druhou stranu je to firma, která má zajišťovat finanční zdroje pro český sport, který už je veřejným zájmen a jeho fungování je součásti odpovědnosti státu, resp. jeho vlády. Stejně tak má pravdu stát (resp. jeho ministři), když říkají, že není správné, že by Sazku měl dále vést tým lidí, který je zodpovědný za její současné problémy.
Oddělme na chvíli politickou rovinu, která jasně velí, že prvním krokem by mělo být odvolání vedení ČSTV a naprostá reforma této organizace a pojďme se skutečně věnovat řešení onoho obchodního sporu. Máme zde totiž společnost, jejíž hlavní aktivita (provozování her) je velmi zisková, která na sebe nabrala ztrátové projekty a díky nim se zadlužila. Tato společnost má majetek, který z části využívá pro svojí ziskovou činnost a z části ho využívá neefektivně (ztrátové aktivity) nebo vůbec nesouvisí s její podnikatelskou činností. Takováto situace přímo vybízí k jedinému řešení: restrukturalizaci Sazky (ve smyslu podnikatelských činností), následného odprodeje nepotřebného majetku a restrukturalizaci dluhu.
Pokud má Sazka přežít a dál plnit svoji roli musí nutně okamžitě ukončit veškeré své ztrátové aktivity (včetně aktivit svých dceřiných společností)a plně se koncentrovat na provozování loterijních a sázkových her, což skutečně generuje vysoké zisky. Ukončení ztrátových aktivit povede k úsporám jak v nákladech (ke snížení stavu zaměstnanců, ke snížení OPEXů i CAPEXů), tak k uvolnění dalšího majetku, který se stane nadbytečným. Druhou částí ozdravného procesu musí být nutný odprodej majetku – nejen Sazka Arény, ale i ostatních nemovitostí. Z prostředků získaných prodejem majetku Sazka může umořit značnou část svých dluhů. A co s jejich zbytkem?
Pokud ze Sazky zůstane jen její zisková část a v majetku pouze to, co Sazka nezbytně potřebuje ke své činnosti – velmi se zvýší zisky Sazky a pro takovouto společnost nebude problém svůj dluh restrukturalizovat nebo přeúvěrovat. A přesně v tento okamžik by Sazce mohl velmi pomoci kupodivu stát a v zásadě by ho to nemuselo stát ani korunu.
Sazka zatížená ztrátovými aktivitami vykázala i tak zisk 1,4 mld. Kč. Lze předpokládat, že bez ztrátových aktivit a po aplikaci úspor to bude více (odhad je kolem 2 mld. Kč). Takto vysoce ziskové firmě bude mnoho věřitelů ochotno půjčit, ale za vysoký úrok (díky nízkému ratingu a nemožnosti úvěr kvalitně zajistit). Pokud by ale stát (prostřednictví třeba ČMZRB) poskytl k potřebnému úvěru bankovní záruku, pak sníží úrokové náklady Sazky a tím bude umoření dluhu snazší. Přitom riziko, že Sazka nový restrukturalizovaný dluh nesplatí, je ekonomicky malé a tudíž stát nebude nucen vynaložit žádné peněžní prostředky. Sazka má totiž aktuálně nejnižší možný rating D, zatímco český stát má rating násobně vyšší, což představuje rozdíl v úrokových nákladech v řádech stovek bps.
Dovolím si vyslovit myšlenku, že podobný scénář je i cílem pana Vítka, který se netajil, co by realitní magnát, zájmem o nemovitosti Sazky, takže by pravděpodobně značnou část nemovitého majetku koupil. Bohužel s panem Vítkem Sazka raději válčí přes media.
Pokud Sazka má přežít, je nutné začít jednat! A to v obou významech – vést vzájemná jednání by měli vést akcionáři a věřitelé o odprodeji majetku a restrukturalizaci dluhu; jednat (konat) by měli i akcionáři Sazky a odvolat současné vedení Sazky tak, aby krizový management a celou restrukturalizaci navrhovalo a realizovalo nové vedení společnosti. Jednat by měl i stát a podpořit reorganizaci českého sportu a jeho financování, ale to je jiná kapitola příběhu.
Řešení je skutečně čistě obchodní a ekonomické a Sazka na něm kupodivu může vydělat, pokud se začne jednat nyní. Pokud ale dál pan Hušák a ČSTV povede zákopovou válku s panem Vítkem, Sazka nepřežije a poznáme to my všichni na výsledcích českého sportu. Ne vždy je ku prospěchu věci, když lidé neposlouchají ekonomy a raději vedou zbytečný boj.
Tak co vasadíte si na Sazku? Já věřím, že nakonec vyhraje rozum a Sazka přežije.
