Oranžová onanie

Tak tu máme zase opětovné onanování sociálních demokratů u řečnického pultíku Poslanecké sněmovny. Bez reálných a relevantních argumentů pouze straší a vyhrožují – ztrátou prosperity, práce, příjmů a chudobou státu i jednotlivých občanů.  Jaká je ale pravda? Uvádím zde jedno  téměř orgastické vyvrcholení člena vedení  ČSSD.

„Místopředseda sociální demokracie Lubomír Zaorálek uvedl, že změny v rozpočtu uvrhnou 18 až 21 procenta obyvatel do chudoby“

Jaká je pravda?

Dnes nejpoužívanější klasifikací chudoby, vytvořené Světovou bankou, jsou hranice denních příjmů na osobu. Podle jejích odhadů žila v roce 2001 1.1 miliarda lidí ve stavu extrémní chudoby, tedy za méně než 1 USD na den. Za méně než 2 USD denně (hranice chudoby) žilo ve stejném roce zhruba 2.7 miliardy lidí. Nejvíce chudých pak žije v Subsaharské Africe a jižní a jihovýchodní Asii.

Jak vidíte ani slovo o střední Evropě nebo dokonce o České republice. Ono ostatně není proč. 2 USD představují přibližně 50 Kč denně a u nás skutečně nejsou lidé, kteří pracují či pobírají sociální dávky, jejichž příjem je pod hranicí 1500 Kč na osobu měsíčně.

Pan Zaorálek zjevně neví, že slovo chudoba má ve světě svůj kvantifikovaný význam. Asi chtěl říci spíše, že by se 18 až 21% lidí stalo sociálně slabými. Pravdou ale je, že si Evropská Unie definovala chudobu trochu jinak – za „chudé“ se považují lidé, jejichž příjem na osobu nedosahuje 60% mediánu příjmů v daném státě.

Podle Eurostatu, trpí v Česku touto chudobou 8,7% populace, což je nejméně v celé Evropské unii. Na druhém místě je Slovensko s 11,1%, pak teprve následují státy západní Evropy. Ministerstvo práce a sociálních věcí uvádí, že podle údajů Joseph Rowntree Foundation žije například v Německu přes 15 % chudých lidí. Ve Velké Británii je to skoro 20 %, v Itálii dokonce více než 20 %.

Zajímavé, že?  Pokud bychom se dostali na páně Zaorálkových 18% až 21%, pak bychom se přiblížili Velké Británii.

Zajímavější je ovšem tvrzení, že by se počet „chudých“ více než zdvojnásobil.  Více než 10% lidí, kteří mají nějaký příjem, by se dostal pod úroveň 60% mediánu příjmů v ČR. Dle statistiky ČSÚ za rok 2009 je tedy pod úrovní 60% mediánu 8,7% populace, dále 60-80% mediánu má 15,1% populace. Tito lidé mohou být ohroženi a ČSSD tvrdí, že valná většina těchto lidí skutečně ohrožena je.

Medián se v roce 2009 pohyboval na úrovni příjmu 20 000 Kč měsíčně (hrubá mzda) tj. 15 850 Kč čistého příjmu. Hranicí chudoby je pak čistý příjem 9 150,- Kč.  Aby byla pravdivé tvrzení pana Zaorálka, pak by téměř všem lidem v ČR, jejichž aktuální měsíční příjem je od 10 do 12 tis. Kč, musela vláda sebrat cca 3 tis. Kč měsíčně. Nic takového ale v návrzích vlády není. Ani úpravou slevy na dani (100 Kč měsíčně), ani úpravou sociálních příspěvků (např. 1 200 Kč měsíčně u 1. stupně závislosti), ani snížením platů státních zaměstnanců (zjednodušeně 10% 12 tis. Kč je 1 200 Kč) se k těmto částkám nedostanete, resp. pouze ve výjimečných případech, kdy se sejde v jedné domácnosti většina navrhovaných škrtů (například domácnost dvou lidí matka pracující ve státní správě pečující o dítě vyžadující 1. stupeň závislosti). Takových domácností ale rozhodně není většina! Jestli ano, tak ať to ČSSD dokáže hodnověrnou statistikou.

Tvrzení pana Zaorálka je dle dostupných statistik lživé a tak pouze svědčí o kvalitách ČSSD jak profesionálních tak morálních.

Doufám ale, že vystoupení tohoto pána uspokojilo všechny jeho voliče, to byl totiž zjevně jeho jediný cíl. Oranžová onanie. Sebeuspokojení.