Rozhořela se moravsko-pražská válka o Slovanskou Epopej. Bitevní plání jsou média a soudní dvůr, zbraněmi pak jsou slova, věty, argumenty i paragrafy, stejně tak i pocit křivdy, národnostního odporu a morálního nároku. Bojovné šiky tvoří občané Moravského Krumlova vedení svými radními, právníky a vnukem Alfonse Muchy, proti nim stojí nenáviděná Praha, která chce uchvátit, co jí nepatří. Tak nějak to začíná vypadat. Zase bude Slovan mlátit Slovana.
Nikdo neupírá a neupře Moravskému Krumlovu, jeho občanům, zásluhu na zachování tohoto díla. Nebýt jich, není se o co přít. Slovanská Epopej by neexistovala. Jenže české i mezinárodní právo přiznává nálezci patřičnou odměnu, nikoliv však právo nalezenou věc vlastnit či užívat. Rozhodně si občané Moravského Krumlova zaslouží naši vděčnost a měli by být (pokud se tak již nestalo) odměněni, za to co pro toto dílo udělali. Nic víc ale ani nic míň.
Rozumím občanům Moravského Krumlova, že ztrátou Epopeje přijdou o turistickou atrakci, svoji jedinečnou kulturní památku, zatímco Praha proti tomu má památek dost a Epopej nepotřebuje. Nesouhlasím ale s argumentem, že v Praze toto dílo zanikne. Pro toto tvrzení neexistuje jediný relevantní argument. Naopak, je velmi pravděpodobné, že v Praze toto dílo uvidí mnohem více návštěvníků. Pro srovnání - Národní Galerii v Praze navštívilo v roce 2008 (tuto statistiku jsem nalezl) 477 tis. návštěvníků. V informacích o zámku v Moravském Krumlově je uveden průměrný počet návštěvníků 25 tis. za rok. Slovanskou Epopej umístěnou v budově NG uvidí 20krát více lidí, než tomu bylo v Moravském Krumlově. Pokud dostane Epopej důstojné samostatné místo, tak jich bude možná ještě mnohem víc. A nemělo by být naším společným zájmem, aby to, čím se jako stát i národ můžeme chlubit, vidělo co nejvíce lidí?
Stejně tak lze označit za přinejmenším velmi zvláštní argument, že Praze Epopej nepatří právně. Moravskému Krumlovu nic nevadilo podepsat smlouvu o zapůjčení. V té době neměl problém uznat vlastnické právo Prahy, na základě darovací listiny, jinak by totiž smlouva o vypůjčení nebyla platná. Ten problém ale najednou má, když má vypůjčenou věc vrátit. Zvláštní, že? Dokud vše směřovalo k tomu, že Epopej zůstane tam, kde je, byla Praha právoplatným majitelem. Jakmile ale uplatnila svá vlastnická práva, je potřeba vyhlásit svatou válku vůči pragocentrismu. Trochu dvojaké a bez respektu k právu a danému slovu. Ano, danému slovu, protože smlouva o vypůjčení jistě obsahuje i ustanovení o tom, že Moravský Krumlov zapůjčenou věc vrátí.
Vím, že Praha zatím nepřipravila pro Epopej důstojné místo, a je to trestuhodné. Ale zneužít to jako záminku pro popření svého závazku je horší. Ozývá se mnohé volání po velkorysosti ze strany Prahy. Přitom se Praha celou dobu velkoryse chovala, vědoma si své vděčnosti vůči Moravskému Krumlovu a mnoho let ponechala Epopej v zámku Moravského Krumlova. Jejím jediným hříchem je, že si dovolila chtít nyní vrátit zpět, co je její. Přál si to i autor díla. A zcela určitě si to přál proto, aby Epopej mohlo vidět co nejvíce lidí. To se ale nikdy v Moravském Krumlově nestane. Epopej patří do Prahy nejen podle práva ale i dle vůle Alfonse Muchy.
Přidáno v 15:35 hod
Při dalším pátrání po relevatních informacích jsem narazil na USNESENÍ z 26. zasedání Zastupitelstva města Moravský Krumlov, konaného dne 16. 03. 2009. Nyní kopíruju doslovné znění:
"Zastupitelstvo města Moravský Krumlov projednalo situaci ohledně expozice Slovanská epopej Alfonse Muchy, vystavené na zámku a zaujímá následující stanovisko: Zastupitelstvo města ve snaze napravit křivdu tímto uvádí věci na správnou míru.
Společnost INCHEBA Praha, která velkoryse a nezištně poskytla zámek pro expozici Slovanská epopej, od roku 2004 ponechala příjmy z návštěvnosti této expozice městu
Moravský Krumlov, což představovalo 7,5 mil. Kč. Zastupitelstvo města Moravský Krumlov vyslovuje společnosti INCHEBA Praha uznání a poděkování."
Děkujeme, že jste znali a poděkovali. Co ještě Epopej vrátit?
