Ještě včera v brzkém odpoledni jsem podporoval návrh důchodové reformy. Šel bych do penzijního pojištění v soukromém fondu, protože to je dobrá myšlenka, která snižuje míru přerozdělování, zvyšuje zásluhovost penzí a je uznávaným druhým pilířem v mnoha penzijních systémech. Pak na mne vykouknul bazilišek, zašklebil se a řekl několik kouzelných slov:
„Dobrovolně, připlatíš si, zvýším DPH“!
Pak se zavrtěl, vypláznul jazyk a byl fuč. Zůstal jen smrad. A tyto tři detaily.
1) „Připlatíš si!“
Dokud návrhy reformy pracovali s myšlenkou, že dojde pouze k rozdělení stávajících odvodů na dvě části, do průběžného a fondového pilíře, tak dával jistou šanci. Stát anebo jím pověřené soukromé fondy i nadále hospodařili se stejným množství mých peněz jako dosud. Byl jsem si vědom rizika, že fond může zkrachovat a průběžný systém by pak vyplácen mnohem nižší důchody, ale byla tu i solidní šance, že to bude naopak. Protože „a priory“ na stát nespoléhám, šel bych do toho, protože nejhorší co mne mohlo potkat, je to, že se budu muset postarat sám o sebe a svou rodinu. Tedy nic, co bych neplánoval stejně jako většina zodpovědných lidí. Z tohoto pohledu byl pro mě fondový pilíř až do včerejšího dne možností, jak „nic“ neztratit (riziko ztráty minoritní části budoucího důchodu z průběžného pilíře a nulové ztráty nyní) a něco málo získat (v podobě zásluhové penze). Jenže ďáblík vylezl a téměř něžně zašeptal – připlať si občánku!
Tahle jedna větička udělala z dobré myšlenky jen další penzijní připojištění, neboť k současným odvodům přibude ještě další platba. Co hůře – u penzijního připojištění mohu kdykoliv vystoupit a peníze převést jinam, mohu si jednorázově vybrat uspořenou částku, mám úlevy na dani. Nic z toho fondový pilíř nenabízí. Takže za tu drobnou výhodu v podobě zásluhové části penze si mám ještě platit něco na víc?
2) „Dobrovolně“
Uf! Ještě že tak. Udělat z této alternativy povinnou záležitost by byla vskutku čistá zlodějina, či spíše prosté zvýšení povinných odvodů. V okamžiku, kdy je dáno na výběr mezi současnou nižší výši odvodů anebo vyšší odvody, které zajistí mírnou výsluhovost. Tak si raději většina lidí zvolí nižší platbu a ušetřený rozdíl buď investuje individuálně (třeba formou existujících penzijních připojištění jako dosud, nebo do nemovitostí či komodit) nebo spotřebuje na běžné výdaje, dle svých aktuálních potřeb a možností. Na světě je vskutku málo lidí, kteří si dobrovolně zvýší svojí daňovou kvótu.
Spojení slovíček dobrovolně si připlať, pak dostanete závěr: Nikdo si nepřiplatí, fondový pilíř nebude.
Reforma pak není reformou a všechny problémy penzijního systému zůstávají nevyřešeny.
3) „Zvýším DPH!“
Nyní už se Ďáblík řechtá: „A já ti zvednu DPH, protože jsem pro Tebe udělal tu reformu, kterou ty dobrovolně nechceš.“
A máme hotovo. Bez ohledu na to, kolik lidí si zvolí dobrovolně vyšší daňovou kvótu, tak DPH se zvyšuje tak, jako by si ji zvolili všichni. Když pominu absurditu očekávání, že prostým zvýšením sazeb DPH dojde i k vyššímu výběru, tak odůvodnit zvýšení sazeb DPH důchodovou reformou, která díky svému nastavení vůbec neproběhne, je neskutečná drzost a výsměch.
Pro srovnání:
NERV: Sjednoťte DPH a snižte povinné odvody SZP.
Vláda: Sjednocuji DPH a povinné odvody zůstávají stejné, popřípadě si je dobrovolně navyšte!
Co říci závěrem? Velmi mne mrzí, že jsem se nechal unést dobrou myšlenkou penzijního fondového pojištění a nadějí, že konečně vláda uvažuje alespoň trochu správným směrem. Nestalo se tak a já jsem si naběhl na smeč, na který jsem sám nahrál svými články na obhajobu penzijního pojištění u soukromých fondů. Takže smečujte prosím.
Současný návrh vlády není důchodovou reformou, nikterak neřeší demografický problém penzijního systému a nebude fungovat. Je to pouze laciná záminka ke zvýšení sazeb DPH.
