Nejsem odborník na Ukrajinu a rozhodně to nehodlám předstírat. Nevím na čí straně je pravda a tak to nebudu soudit. Krize na Ukrajině nám však ukazuje něco jiného – hranice demokracie.
Ať se na současnou krizi podíváte z jakékoliv strany, je to vždy naprosté selhání demokracie a jejich principů. Demokracie je vždy limitována ochotou menšiny respektovat rozhodnutí vůle většiny a zároveň ochotou většiny respektovat práva menšiny. Tento systém vzájemného respektu je něco, čeho nejsou obě strany konfliktu na Ukrajině schopné nikdy dosáhnout.
Proruská menšina na Krymu a pak na východě Ukrajiny nerespektovala „většinu“ vzniklou z Majdanu. Majdan zase nerespektuje jakýkoliv demokratický výstup z Krymu a východních oblastí. A už nikdo nerespektuje výsledky posledních voleb na Ukrajině. Všichni mají pro svůj postoj spousty relevantních argumentů, které jim dodávají propagandisté obou stran prostřednictvím medií.
Bohužel je to tak, že demokracii, zejména tu přímou vykonávanou na ulici či náměstí, řídí media a media jsou ovládána PR či vlivové agentury a za nimi stojící jednotliví lidé. Proto přímá demokracie (jako vláda lidu) je spíše velmi zákeřnou formou anarchie.
Demokracie musí být založená na respektu k právu a k výsledkům demokratických procesů. Jakmile tento respekt přestane platit, nastává konec demokracie. Krize na Ukrajině tedy jasně ukazuje zbytku světa, kde jsou hranice demokracie a jak snadné je tyto hranice překročit.
Mnoho občanů takzvaných demokratických států nyní volá po posilování prvků přímé demokracie, uvědomte si tedy prosím, že současná situace na Ukrajině je přímým důsledkem mediálně řízené přímé demokracie.
Nevím na čí straně je v této krizi právo a velmi dobře si uvědomuji, že není v mých možnostech to vědět. Vím ale, že bychom se měli z dění na Ukrajině poučit i my a naučit se respektovat právo, protože základem demokracie není hlas ulice, či hlas medií a respekt k právu.
