3600 lékařů chce odejít do zahraničí a loučí se s námi slovy - Děkujeme, odcházíme. Neděkujte, a raději zaplaťte svůj dluh, pak si běžte, kam chcete. Nikdo Vám v tom nebrání a ani bránit nemůže. Nejdříve ale zaplaťte.
Rád bych před tímto článkem řekl, že si nesmírně vážím všech lékařů, zdravotních sester a všech lidí, kteří si zvolili jakou svou profesi pomáhat lidem v nouzi. Vždy jsem k těmto lidem cítil úctu a jejich rozhodnutí věnovat se lidem bylo pro mě symbolem ušlechtilosti a sebeobětování. O vděčnosti, kterou cítím za veškerou jejich pomoc, které se dostalo mně i mé rodině, ani nemluvě. Za to vše Vám děkuji.
To vše platilo až dosud! A pro všechny, kteří nejsou podepsáni pod výzvou - Děkujeme, odcházíme! -to platí i nadále.
Nyní se rozhodlo 3600 lékařů demonstrativně ukázat, že někteří doktoři nestojí o naši úctu a dávají přednost svému prospěchu. Je to pochopitelné, ale rozhodně to již není ušlechtilé a o sebeobětování nemůže být ani řeč. Pak je tedy nutné si na chvíli odmyslet onu krásu a ušlechtilost poslání a práce doktorů a mluvit na chvíli o tom jako o zaměstnání, o práci. Někdo umí tohle a někdo tamto. Lékaři mají ten dar léčit lidi (ať už je to nadaní, píle, zkušenosti – umí to a je to dar). Jiní umí malovat krásné obrazy, skládat hudbu, či jen dobře počítat, spravovat auta. Každý se snaží, nebo by měl, dělat to, co umí nejlépe. Doktořina je prostě práce jako každá jiná.
Za každou práci náleží mzda, některá práce je hodnocena lépe, některá hůře. Lze těžko poměřovat, zda má být lépe placen lékař, který zachraňuje lidské životy, nebo manažer, který řídí firmu s mnoha sty zaměstnanci. Jistě každý z nás si v první chvíli pomyslí, že lékař by měl mít víc, má přeci odpovědnost za lidský život. Jenže tu má manažer také. Sice jeho podřízení nemusí nutně zemřít, ale jeho špatné rozhodnutí může znamenat pro všechny jeho podřízené ztrátu zaměstnání, drastické snížení životní úrovně a ohrožení sociální existence mnoha rodin. To je také velká odpovědnost.
Proto je výše mzdy na volném trhu více určována počtem lidí, kteří danou práci vykonávat mohou a umí ji dobře, než čistě jejich odpovědností a záslužností jejich práce. Pokud platí, že mzda top manažera je desetinásobek mzdy lékaře, tak to velmi hrubě značí to, že je v dané oblasti desetkrát méně lidí schopných dělat dobře práci top manažera, než lidí schopných dělat práci lékaře. Nic víc, nic méně. Odchod 3 600 vystudovaných lékařů, tak definičně pomůže všem lékařům, kteří zůstanou. Jejich hodnota na trhu práce se zvýší.
Co mne však zaráží je důvod, který těchto 3 600 lékařů obhajuje toto rozhodnutí. Dle údajů, které sami doktoři uvádí je průměrný plat doktora 45 až 50 tisíc korun měsíčně. Nyní cituji zdroj www.zdn.cz (Zdravotnické noviny) :
„Průměrný příjem lékaře v nemocnici, která se řídí platovými tabulkami, byl loni 48 700 korun hrubého měsíčně. Vyplývá to z dosud nepublikovaných dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky, která mají LN k dispozici.
Jenže tarifní plat, tedy základ bez odměn a přesčasů, z této částky tvoří necelou polovinu. A začínající lékaři mají průměrně 32 600 korun měsíčně, z toho na tarifním platu jen 17 900 korun.“
Začnu od konce tohoto citátu, mohu Vás ujistit, že neznám široko daleko nikoho, kdo by neděla přesčasy. Ať to jsou ekonomové, učitelé, doktorři, právnící, dělníci, řidiči, dělníci, všichni pracují na maximu, aby si udrželi práci, pokud je tato práce baví a naplňuje, pokud v ní vidí poslání. Rozdíl je pouze v tom, že v soukromém sektoru je máte rovnou promítnuty do základní mzdy a ve státní jsou propláceny (samozřejmě z části). Pokud někdo svojí práci dělá poctivě, tak je prostě v práci tak dlouho, jak je potřeba. (Já osobně pracuji 10 až 12 hodin, každý všední den už od vysoké školy a v životě jsem neměl proplacenou ani hodinu přesčasů – od toho jsou totiž v soukromém sektoru bonusy a odměny, ve státním zase proplácení). Podstatné na úryvku je, že si lékař přijde v průměru na 48 700 Kč měsíčně. Sice osobně nemám průměr jako veličinu moc rád, ale vzhledem k tomu, že se jedná o státní správu, kde nejsou platy smluvní (s vysokými extrémy u horního decilu příjmů) tak je toto číslo použitelné, neboť rozptyl je poměrně nízký.
Co plat 48 700 Kč měsíčně resp. 32 600 Kč měsíčně znamená?
1) Plat 48 700 Kč je 2,07 násobek průměrné mzdy v ČR. V rámci EU naleznete státy, kde je tento údaj vyšší, ale najdou se i nižší., sice jsou to výjimky, ale nejsme jediní. Jsme prostě jen malý a na evropské poměry chudý stát a své doktory platíme tak, jak můžeme.
2) Lékaři s tímto platem převyšujícím průměr patří mezi 7% nejlépe placených zaměstnanců v ČR (95% percentil je 52 tis. Kč)
3) Nastupující lékaři při platu 32 600 Kč vydělávají více 77% všech zaměstnanců v ČR (75% percentil je 29538 Kč).
Podstatné je ale ještě jedna věc. Aby se člověk mohl stát lékařem, musí vystudovat. Studium lékařské vědy je velmi nákladné a až dosud hradil všechny tyto náklady stát. Pro stát je to investice a oprávněně očekává, že od lékařů dostane takto investované peníze zpět v podobě daní. Skutečně je dostane? A kdy?
Provedl jsem velmi jednoduché porovnání státního normativního příspěvku na jednoho studenta lékařské fakulty s daňovými odvody lékaře s oním průměrným nástupním platem 32 600 Kč.
Státní normativní příspěvek je poměrně složitě stanovován pro každou vysokou školu na základě celého souboru ukazatelů. Pro odhad hodnoty náležící studentovi lékařské fakulty jsem využil čísla University Karlovy pro rok 2010, která měla 71 086 studentů s průměrným normativem 38 087 Kč. Jednotlivé studijní obory mají ale odlišnou ekonomickou náročnost. Ta je pro lékařské obory většinou vyjádřena koeficientem 2,8 zatímco základ 1,0 dosahují obory jako například filosofie, politologie historie atd. Obecně průměrný koeficient je 1,58. Pro odhad jsem pak použil poměr 2,8/1,58 vyjadřující vyšší ekonomickou náročnost studia medicíny v porovnání s průměrem a výsledkem je hodnota normativního příspěvku pro lékařskou fakultu 67 495,- Kč ročně. To je pro magisterské studium přibližně 405 tis. Kč na jednoho vystudovaného doktora bez atestace. Proti tomu jsem postavil číslo uvedené v citaci 32 600 Kč jako nástupní plat, dále tempo růstu tohoto platu odpovídající současným tabulkám a daňové odvody dle současné legislativy. Jaký byl výsledek?
Teprve sedmý rok praxe doktor dosáhl v součtu všech daňových odvodů částky, která převyšuje náklady státu na jeho studium. Jenže během těch sedmi let doktor (aby mu mohl plat takto růst) musel doktor udělat atestaci. To jsou další náklady státu (tentokráte primárně prostřednictvím nemocnice). Přiznám se, že tyto náklady neumím stanovit, ale dovolím si vyslovit předpoklad, že každému doktorovi trvá přibližně deset let, než státu na daních odvede to, co do něj stát vložil.
Takže vážení signatáři výzvy Děkujeme, odcházíme,
i já Vám děkuji za Vaši lékařskou péči a ze srdce Vám přeji úspěch v zahraničí a včetně vyššího ohodnocení. Před Vaším odhodem se prosím zastavte na Ministerstvu školství, aby Vám vyčíslilo Veškeré náklady na Vaše vysokoškolské vzdělání. Dále navštivte ministerstvo zdravotnictví či Vašeho zaměstnavatele, aby vyčíslil náklady na Vaši atestaci. Pak navštivte Váš Finanční úřad a zjistěte si částku, kterou jste dosud odvedli na daních. Veškeré náklady státu pak porovnejte s Vašimi daňovými odvody. Pokud jste v plusu, tak jděte s pánembohem a budiž Vám přáno. Pokud ne, tak šup do banky, sjednat půjčku a vrátit státu, co do Vás vložil, nebo´t jistě z vyšších výdělku v zahraničí tuto půjčku bez problémů splatíte.
PS: Udělal jsem si podobný výpočet na svých reálných číslech. Já to za 12 let své praxe zaplatil již třikrát. Studoval jsem ale malinko levnější školu.
