Hurá! Jásal jsem v duchu nad zprávou, že jsem obdržel pololetní bonusy. Šéf zřejmě zaznamenal dílčí úspěchy mého snažení a ocenil je. Číslo uvedené v hodnotícím formuláři mne naplňovalo optimismem a chutí do nové práce. Až do otevření obálky s výplatní páskou. Asi všichni tušíte, co následovalo. Z mých bonusů se nejvíce radoval stát resp. kupa sociálně potřebných.
Inu co, až já budu potřebovat, tak také dostanu, neopouštěla mne naděje a víra v dobrý konec. Jenže červíček pochybnosti se uhnízdil. Co já tedy vlastně v roce 2039 či později dostanu? Vzhledem k přípravě důchodových reforem a obecně uznávaného faktu, že současný systém v horizontu roku 2039 nebude mít ani floka, je to otázka hodná křišťálové koule, ale řekl jsem si, že alespoň zjistím, co bych měl dostat dle tohoto systému. Ten nový totiž bude téměř jistě znamenat méně (viz. zpráva Bezděkovy komise).
Nalezl jsem příslušné kalkulátory a začal zjišťovat, co mne tedy čeká. (pozn. Vzhledem ke standardní důvěrnosti pracovních smluv včetně výše odměn jsem si v následujícím textu používat jako svou osobu hypotetického člověka s průměrným měsíčním příjmem 200 tis. Kč.).
A tak jsem s použitím mzdového kalkulátoru pro rok 2010 a kalkulátoru důchodů stvořil nejprve první sloupec této tabulky pro svou osobu s příjmem 200 tis. Kč hrubého. A téměř kamžitě, veden duší analytika, který má vždy potřebu nalezené hodnoty s něčím porovnávat, jsem vytvořil i sloupec druhý, kde jsem v platu ubral jednu nulu a tím se dostal přibližně na úroveň průměrného platu v ČR.
| | | Podíl |
|---|
| | | 10% |
|---|
| | | 10% |
|---|
| | | 13% |
|---|
| | | |
|---|
| | | 10% |
|---|
| | | 47% |
|---|
| | | |
|---|
| 23,5% | 23,5% | 100% |
|---|
| 15,7% | 58,4% | 371% |
|---|
| | | |
|---|
| | | |
|---|
| | | |
|---|
| | | |
|---|
| | | |
|---|
| | | |
|---|
Pozn: Vzhledem k měsíčním číslům není zohledněn vliv stropů pojistného. Ty by však pouze zvýšili položku čistého příjmu.
Po sestavení této tabulky pak pohasly poslední jiskřičky naděje, že to celé má nějaký smysl. Skutečnost, že v důchodu budu od státu dostávat pouze 15,7% svých čistých příjmů, zatímco lidé, kteří se pohybují okolo průměrného platu, budou inkasovat ze systému důchod na úrovni 58.4%, zcela zadupala můj optimismus a víru ve zdravý rozum.
Tabulka přehledně ukazuje, že zatímco příjmy i odvody do systému sociálního pojištění máme v poměru 10:1, ze systému již platby chodí v poměru cca 2:1. Nebo z druhé stra – zatímco důchod 10 tis. Kč měsíčně stojí jen 6 300 Kč, tak důchod 22 tis. Kč měsíčně stojí 63 000 Kč. Hezké, že? Jistě by si každý z nás takový produkt dobrovolně koupil. Cena 1Kč důchodu je při nízkých platech 1,6 Kč ale při vysokých platech se automaticky zvyšuje o 4,8 Kč.
Pokračujme dále. Měsíčně stát inkasuje na SP z mnou odvedeného pracovního výkonu 63 tis. Kč. To jsou přibližně 3 mé budoucí důchody. Za 1 měsíc své práce si tedy předplatím 3 měsíce důchodu. Pokud budu brát, že jsem začal pracovat ve 24 letech a skončím v 65 letech tak si za 41 let produktivního věku předplatím 123 let důchodu. No při nejlepší vůli a snaze i respektu k moderní medicíně neočekávám, že bych se dožil požehnaného věku 188 let. Samozřejmě, že jsem od počátku své kariéry nebral oněch 200 tis. Kč, ale bohatě stačí, když si srovnatelný příjem udržím od této doby do důchodového věku tj. dalších 29 (x3 = 87 let důchodu =celkový věk 152 let – nemožné).
Pravdou je, že sociální pojištění se užívá i na jiné dávky než jen důchod, zkusme tedy jiný pohled. Moji oba rodiče jsou důchodci s důchodem mírně pod průměrem cca 9 tis. Kč měsíčně = 18 tis. Kč. Moje žena je na mateřské (resp. rodičovské) dovolené = 7 600 Kč. Pokud zahrnu i tchýni = 5 500 Kč, tak aktuálně celá naše rodina inkasuje od státu 30 000 Kč měsíčně. Já ale odevzdám 63 000Kč, takže si ještě 33 000 předplácím svůj důchod, který bude ve výši 22 312 Kč. Budu si ho předplácet ještě dalších 29 let a je velmi nepravděpodobné že si ho budu celou tu dobu užívat. To naprosto pomíjím fakt, že mimo mne samozřejmě pracuji další členové naší rodiny, takže v součtu za tuto vybranou skupinu lidí je přípěvek státu daleko vyšší.
Ať se na to dívám z jakéhokoliv úhlu pohledu tak platí následující tvrzení:
1) Nikdy nedostanu zpět od státu, co jsem do něj vložil a to ani součtu všech svých příbuzných
2) Zatímco platím státu významně více než lidé s nižšími příjmy (desetinásobně), zpět dostávám pouze dvojnásobek toho co oni. Celkově tedy tratím v poměru 1:5.
3) Můj čistý příjem v důchodovém věku bude pouze 15,7% mých současných čistých příjmů, dojde tedy k drastickému snížení mé životní úrovně, zatímco lidé, kteří berou průměrné platy a platí tak mnohem nižší odvody, dostávanou téměř 60% svého čistého měsíčního příjmu a nedochází u nich tak drastickému snížení jejich současné životní úrovně
4) Nemohu z tohoto systému ani vystoupit a postarat se o své blízké sám, byť bych jim za stejné peníze dokázal obstarat dvojnásobné prostředky.
Dále už srovnávat ani nechci. Tím že se účastním tohoto systému, jsem sociálně solidární. Budu i nadále, protože čistě sociální oblast solidaritu vyžaduje. Pokud ale někdo sociální solidaritu zneužívá jako argument pro to, aby lidé s vysokými příjmy platili vyšší daně, a hlasitě prosazuje ve jménu sociální solidarity progresivní daň, pak lže lidem do očí. Sociální solidarita už v ČR dávno je a nikdy nebyla zrušena. Sociální dávky jsou a mají být hrazeny z tohoto pojištění, které je plně solidární. Daně jsou užívány na jiné výdaje než sociální dávky. Tedy měli by být, v současnosti je faktem, že systém sociální pojištění je vinou chybného nastavení ztrátový a je nutné ho částečně dotovat z daňových příjmů.
Tak tedy budu dál platit jak mourovatej. Ve jménu sociální solidarity…
