Bohužel, měl jsem závodní lékařku, která byla alkoholička. Jakmile byla možnost volby lékaře, přihlásil jsem se k jinému. Z práce nás však poslali na povinou prohlídku, na níž se mj. zjišťovalo, zda mohu řídit služební vůz. A ta prohlídka se konala u té alkoholičky. Jakmile jsem tam vstoupil, obořila se na mne, proč jsem přešel jinam. Nezbylo mi, než se k ní vrátit. Ordinovala asi do 9 hodin, a pak spala a ordinovala sestra. Naštěstí jsem neměl žádné větší zdravotní potíže, tak jsem v přpadě potřeby zašel po 9 do ordinace a sestra mi napsala to, co jsme se domluvili. Jednou jsem však onemocněl a obávalo jsem se, že vážněji. Šel jsem do ordinace před osmou, kdy ještě byla střízlivá a probral s ní potíže. Doktorce to bylo jasné, řekla diagnozu a obrátila se na sestru: "Co na to píšeme?". Sestra řekla název léku a doktorka to napsala. Byla už na tom tak, že zapomínala názvy léků. Naštěstí to zabralo a potíže se nevrátily. Jakmile jsem odešel do důchodu, hned jsem se přihlásil k jiné. Za krátko na to však ta alkoholička někam spadla, zranila se a pak zemřela.