- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
I když mě měla má bývalá a jediná manželka provždy plné zuby a odstěhovala se s dětmi na druhý konec ČR, pořád jsem kontakt úplně neztratil a při rozvodu jsme museliy lhát o svých posledních intimitách, až jí "dobrá" kamarádka nabonzovala studentku, která mě szbalila přistěhováním se a bylo ut-rum, stýkáme se FŠICHNI pravidelně nepravidelně, jezdil jsem k nim se svými kamarádkami na turistiku a hlavně pstruhy a ty jsme pekli společně, několikrát za rok přijedou dospělé už děti, VŠ studenti, občas přijede se svým novým manželem, dělám díky ní po létech nemohoucnosti tatarák v Zámečku, který můj otec zdědil a když ještě umíral jako polymorbidní pacient, daroval vnoučatům, dnes už jsem ho z polymorbidyity vyléčil dobrým jídlem, takže na tatarák může také...jen to srdce...
Sakra věta, nemohl jsem přestat, v nejlepším většinou pokračuju, moje děti mi snad dávno odpustily, vědí že jsem kapičku šílený...
Určitě ano a jsem si toho vědoma.
Nicméně "dopilovat" by se především měla ta právní nepostižitelnost chlapů, kteří, když "zaplatí" jednou za půl roku dvě stovky na dítě jsou prakticky nežalovatelní... Je to známý problém. Nechápu, jak tohle pořád ještě může přetrvávat...A strašně mě to štve.
prázdná země prázdní lidé ...copak po nich tady zbude...snad proto je vesmír tak chladný...až plný života ...prázdný
děti za nic nemohou, a přesto už mají svůj život od malička v podstatě určený, buď budou na jedné straně nebo na druhé. Ti na té jedné budou celý život snít, že snad někdy dosáhnou té druhé strany, ale většinou budou moci jen závidět .
často to tak je. ale znám lidičky, co měli chudé rodiče, ale oni se vypracovali a jsou bohatí. faktem je, že přestože ti rodiče byli chudí, tak se jim věnovali.
a jsem na něj také moc pyšná
fakt jsem mu vděčná za to, že jsem nemusela léta šetřit na byt či auto ale i za mnoho jných věcí. Dnes jsem já na místě "simončiny maminky" a jsem ráda, že můžu synovi ledacos dopřát. Mě vlastně chování simonky přijde roztomile. prostě dělá co vidí kolem sebe.
jinak jsem nepochopila zda je dobře či špatně, že má adélka brusle.
Velmi pěkné...gratuluji.... dva pohledy na život..
Na blogového nováčka velice solidní. Jen tak dál. F.F.