- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
....jen ty telefoní čísla a čísla vůbec jsou už problém....
Na vesnici ani v městečku se tohle skoro neděje, ...
Včera jsem se dozvěděl, že už jich je devět. Nepatřil k nejlepším přátelům, byl to kamarád, navštěvovali jsme se s dětmi a blbli. Přemysl umřel asi před 10 léty asi na rakovinu.
Blbé téma. Můj hrob nebude. Děti mě mají nechat bez obřadu spálit a vysypat do pstruhové řeky, jedno které.....
Myslím, že tohle se děje všude, kde jsou lidi. V Praze je jich holt víc a i život je tam nějaký hektičtjší. Teda říká se to! Ale takhle jsem svůj článek ladit nechtěla. Nemělo to být dušičkové vzpomínání, natož horrorové... /Ježíš, to bych se pak tady ale musela upsat!/ Vážně jen ohlédnutí... vlastně jsem si tohle dřív tak neuvědomovala, to, že se tam toho tolik stalo... ale je to součást mého života, s tím nic nenadělám...Bohužel musím poctivě předeslat, že další domy budou ještě následovat...
Ježíš, to ne! Tak to prostě bylo. Celej život mezi nebem a peklem... Normálka!