Třeba i k sjíždění zábradlí po jedné noze...

Úžasná vaše věta.

...nevypratelně vlastní krví prosáklá látka...kočičí drápky...

..včera jsem usnul mezi dvěma(y)(i) & dvěma(y)(i) kostičkama(y)(i) oříškové čokolády Milka.....

Re: Třeba i k sjíždění zábradlí po jedné noze...

Tak tenhle talent v sobě nemám  a ta věta ...bůhví, kde jsem k ní přišla! ;-)

K těm Vašim dvěma...cosi mi to připomíná...asi se veřejně ztrapním na netu, ale zavání mi to panem Nepilem... Ale asi , že?

Ale neva, však nikde netvrdím, že VÍM..., jen píši o tom, co cítím...

Třeba i k sjíždění zábradlí po jedné noze...

Je jedno, kde se vzala - JE.

Až trapně se cítím potěšen, polichocen, pojašen,  pan Nepil;  nějak mi neseděl, nikdy jsem od něj nic nepřečetl, ale vím,..... věty jsou jen moje a patř ke spoustě jiných, dávno zapomenutých. Vaše věta vyprovokovala proces vzpomínání a náhodné vzpomenutí si na čerstvé.

Pište o tom co cítíte a budu to číst....

Re: Třeba i k sjíždění zábradlí po jedné noze...

Děkuji, občas se pokusím ... 

Rozlousknout oříšek  Vašich dvou vět znamená vyloupnout tajemství nicku jyyy... Ale jak, to zatím nevím...

Třeba i k sjíždění zábradlí po jedné noze...

Někdy mě napadne věta a vystavím okolo ní banální párřádkový příběh a k nesmírnému zděšení dcery ho pošlu přátelům, mezi něž samozřejmě patří. Myslí a píše volá říká, že jsem se zase definitivně zbláznil. Děti se oprávněně stydí za rodiče.

   .....Když si děti hrají, dospělí by měli ustoupit do pozadí, nepřekážet.......

jyyy,yyj,yjy,jyy,.... Kamarádi vždycky říkali, že lepší je s tvrdym, nic jiného v tom nenajdete.

Bohužel Popelčin oříšek jsem nikde nenalíčil, i když by to byla parádní nástraha na Popelky.

Re: Třeba i k sjíždění zábradlí po jedné noze...

Proč bohužel?...

- Kdo líčí na Popelky, riskuje, že se mu do pastičky chytne i "škodná"...! 

A jak praví i J.W....nikdy nic není definitivní..., - moje babička například tomu tvrdému říkala ještě obojetné...

Vaše věta myslím platí dvojnásob, pokud není v silách dospělých se k hrajícím si dětem přidat...

Třeba i k sjíždění zábradlí po jedné noze...

A Vy nevíte, kde se vzala ? Tady čtu další !!

"Bohužel" proto, že popelčin oříšek nevlastním, nemohu ho nalístračižit. Škodnou jsem pro hebčejkýší kožíšek se zubamaiy vždycky chytal raději, než Popelku. Tomu tvrdému se obojetné(byl jsem jen blbej a najednou jsem disstranik, disiyk,...a obojetné na klávesnicyi je můj dávný sen)smí říkat jen v psaném projevu !!!!!!!

Moje prababička říkala : Kdo se bojí, cenzor(chodí na velkou stranu) v síni !

.............není v silách...k hrajícím....se přidat...... ... ZASE PARÁDA !!

Y přydal bych se velmy rád, ale ta kolopěška nebyla na mojý váhu postavená, a znyčyt jý té mladé slečně jsem rozhodně nechtěl. Tak jsem alespoň poradyl, co může čýst.