- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Je to silný článek. Přečtení - ticho - zamyšlení... Bůh vám žehnej.
byl na italské frontě. Přes prožité hrůzy byl schopen vyprávět o všem, co prožil. Jak hrozné byly útoky šrapnely a jak malá hrstka mužstva po nich přežila....... Můj praděda měl štěstí a dostal se domů živý a zdravý. Zbytek 7-mi let vojny ještě dokrucoval na těšínsku, o které jsme tenkrát bojovali s poláky. Můj děda byl ve 2.světové. Měl štěstí, dostal se k zásobování a coby provianťák na frontu nemusel. Nikdy ale nedokázal o válce mluvit a já jsem se až v jeho 80ti letech dozvěděla, že narukoval a že se jeho máma doma strachy o něj utrápila k smrti. Že jeho kamarád měl havraní vlasy a zbělely mu za jediný den na frontě......
Psalo se, že je tam moc fajn a dají se tam dělat dobré obchody a pak řádky popisů, jaké obchodní příležitosti tam jsou. A že až bude po válce, tak se toho využije a půjde to ještě lépe..
Ubožák jako Vy zůstane ubožákem.
...na můj článek. Potvrzuji každé slovo F.F. (díky, Filipe!) a Vám, markýzi, házím růži za galantnost ;-)...Není třeba válek!
Snad mi i "ti mí nahoře" prominou, že jsem zveřejnila jejich soukromí...
Hezký den všem!
Já to tušil, že je to "Výběrovka", ale nechtěl jsem to zakřiknout! Velká gratulace, Alenko. Snad to nebude znít příliš neskromně, když čtenářům prozradím, že patříte do mé bezedné studnice talentů a že Váš příchod na blog byla i moje zásluha. S pozdravem Filip Fuchs, bloger s čichem na talenty.
zní to neskromně neb vy něco takového neumíte