Sex u zubaře

Jsem šťastně vdaná. Dlouho vdaná. Manželství je více hezkým přátelstvím, než sexuální bouří. Mám ráda svého muže i své pohodlí. Večerní knížku i povídání v posteli se sklenicí vína. Přesto mě někdy napadají myšlenky na sex naprosto nečekaně a na nejméně vhodných místech. Například minulý týden u zubaře.

Patřím k těm, kteří mají celý život z dentistů panický strach. Už jako dítě jsem bravurně předstírala břichabol, dokonce i zčervenání mandlí (po požití celého sáčku malinového dropsu), abych nemusela na povinnou školní prohlídku. Protivně pisklavý zvuk vrtačky vyvolává dodnes žaludeční nevolnost a mrazení po celém těle. Zubařské křeslo považuji za věc mnohem horší, než nedůstojné gynekologické lože.

Minulý čtvrtek jsem přišla do ordinace a namísto mé staré dobré zubařky tam byl zubař. Zhruba padesátník. Jeden z těch nedbale příjemných chlapáků, trochu drsňák. Zub by mi asi vytrhl v cuku letu. Sednul si na stoličku vedle křesla, rozsvítil světlo a přisunul se. Těsně ke mně se přisunul, jak to zubaři obvykle dělají. Najednou bylo jeho stehno na mém a já s výslechovou lampou namířenou do obličeje, s pusou dokořán jsem si s hrůzou uvědomila, že mě vzrušuje. Absurdní! Jak se nakláněl, aby dohlédl až na moje už neexistující osmičky, cítila jsem jeho mužsky příjemnou vůni. Vzrušení narůstalo, teď už se o mě opíral polovinou těla. Máš problém – blikalo mi v hlavě! Myslíš na sex s pusou dokořán na zubařském křesle. Cítila jsem jak se začínám potit. Konečně se ode mě odklonil a zeptal se, jestli mi není špatně, jsem prý totiž bledá jak stěna. Ujistila jsem ho, že ne, že to je jenom hrůzou z vrtačky. Moje vnitřní já mě kopalo do holeně a ječelo mi do ucha – „No tak po něm vyjeď, tady a teď, vykašli se na konvence, celej život jsi hodná holka, jdi do toho. Vrazila jsem svému vnitřnímu já loket do žeber, usmála se a elegantně jsem přijala plastový kelímek vody.

S vypětím posledních sil jsem vyšla z ordinace. Před domem jsem se opřela o zeď a dýchala zhluboka. „Takže nic! Jsi stará konzerva. Víš kolik ženskejch na tvým místě by ho sbalila?“ Nehodlala jsem se hádat na ulici s tou promiskuitní ženskou uvnitř, ale vztek jsem na sebe měla.

No a co, tak se objednám na příští týden a uvidím, jestli se dá něco dělat. Vrátila jsem se do ordinace a s líbezným úsměvem požádala sestru o termín na příští týden. „Ale jistě paní Thejmová, to už bude zpátky naše paní doktorka a podívá se na vás.“  „No, to bude nejlepší“, slyším se jako ve snách a už se těším na večerní povídání s manželem v posteli.